Školské odbory vyhlásily stávkovou pohotovost. Reagují tak na pondělní jednání koalice, která se neshodla na tom, jakým způsobem a z čeho zvýší platy učitelů a pracovníků ve školství. Cílem odborářů je v listopadu dosáhnout patnáctiprocentního nárůstu u pedagogů a desetiprocentního navýšení u ostatních školských zaměstnanců. Šéf ČMKOS Josef Středula navíc hrozí, že se k učitelům mohou přidat další profesní skupiny.
Školské odbory vyhlásily kvůli učitelským platům stávkovou pohotovost
„Obávali jsme se, že se vláda nebude schopná dohodnout a nastolit slíbené priority. Nemůžeme tomu přihlížet. Dnešním dnem vstupujeme do stávkové pohotovosti,“ oznámil předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství (ČMOS) František Dobšík.
„Stávková pohotovost pro nás znamená, že budeme dál vyjednávat. Nejsou to zavřené dveře, je to zdvižený prst. Nedělá nám to radost, nechceme, aby to bylo bráno jako vyhrožování, ale máme dojem, že vláda měla dost času na to, aby rozhodně řekla, jestli to se svými sliby myslí vážně,“ dodala místopředsedkyně ČMOS Markéta Seidlová.
Odboráři trvají na zvýšení platů učitelů o 15 procent a platů nepedagogických pracovníků o deset procent, a to od listopadu. Dohromady požadují 13 miliard korun navíc a své kroky koordinují i s Radou vysokých škol, konferencí rektorů a vysokoškolskými odbory.
Kdy by ke stávce mohlo dojít, pokud se s kabinetem nedohodnou, Dobšík specifikovat nechtěl, jeden z možných termínů by se ale podle něj mohl vázat na začátek semestru (vysoké školy ostatně hrozí, že ho bez vyšší finanční podpory zkrátí). Šéf ČMOS zároveň očekává, že se případné stávky zúčastní sedmdesát až osmdesát procent tuzemských škol – a upozornil, že by nemusela být jen jednodenní.
Ministr školství: Peníze se najdou, ke stávce nedojde
Jednání o zvýšení platů jsou součástí debat o tvorbě státního rozpočtu na příští rok a podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) by se o platech mělo rozhodnout do konce září. Ministr financí Ivan Pilný (ANO) v návrhu rozpočtu na příští rok vyčlenil na růst platů v celém veřejném sektoru 12 miliard korun, což na uspokojení požadavků na vyšší platy nestačí.
Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula ovšem s odvoláním na propočty odborářských ekonomů tvrdí, že se plány státní kasy rozcházejí s ekonomickou realitou. Peníze na růst platů letos i příští rok podle něj jsou. Odbory totiž v roce 2018 očekávají dynamičtější vývoj ekonomiky a růst o 3,5 procenta HDP.
Koaliční strany o možnostech růstu platů neúspěšně jednaly v pondělí v Lednici, shodly se jen na tom, že zvyšovat již schválený padesátimiliardový schodek rozpočtu žádná z koaličních stran nechce. Ministr školství Stanislav Štech (za ČSSD) nicméně i tak očekává, že se peníze nakonec najdou a ke stávce nedojde. „S tím, co požadují odboráři, jsem věcně zcela ve shodě, pokud jde o navýšení i termín. Byli jsme to my, kdo na konci roku 2015 zvolili navyšovaní o patnáct procent tři roky po sobě,“ prohlásil.
„Kdykoliv vyvoláte takto masivně podpořené sliby, tak pak otálení nebo náznaky toho, že by nemusely být naplněny, vyvolává frustraci. Stávková pohotovost je logickou netrpělivou reakcí,“ dodal s tím, že by snad kantoři mohli ještě jeden až dva týdny vydržet čekat. Obdobně ovšem pedagogy ke klidu už v pondělí vyzývaly koaliční špičky – a jejich volání se neshledalo s pochopením.
Středula hrozí, že se stávková pohotovost rozroste
Podle šéfa školských odborů Dobšíka nadešel čas, aby vláda rozhodla. Podle jeho zástupkyně Seidlové mají školské odbory pocit, že si z nich „někdo“ dělá legraci a ještě razantnější byl ve svém prohlášení Středula.
„Nevíme, jaký je důvod tohoto klidu,“ konstatoval. „Minimálně dva politické subjekty – ANO a KDU – zatím prokazují, že sliby, které dávají, se nepotkávají s realitou. Pokud něco ví, tak to, že není zájem přidat těm, kteří si to zaslouží,“ dodal. Třetí vládní strana, sociální demokracie, požadavky odborů podporuje.
Podle Středuly nyní hrozí, že se k učitelům připojí i další profese zaměstnané ve veřejném sektoru. Rozhodnutí o zahájení stávkové pohotovosti má padnout do čtyřiadvaceti hodin.
„Mohla by se zastavit řada služeb. Neznamená to zastavení poskytování zdravotní péče a činnosti hasičů nebo bezpečnostních sborů. Zbytek jsou ale zaměstnanci, kteří práci zastavit mohou – od lidí pracujících na ústředních orgánech státní správy, po úřady práce a poskytování sociálních dávek,“ varoval kabinet a nevyloučil manifestaci před úřadem vlády, ani před ministerstvem financí.
Za legitimní označují požadavek odborů i opoziční politici. Tři a půl roku roku ve vládních lavicích bylo podle nich dost na to situaci změnit. „O tom, jaké je to s platy ve školství, věděli už po nástupu k moci v roce 2014, kdy byla vláda jmenována prezidentem republiky,“ podotkl šéf komunistů Vojtěch Filip. „Věděli, jak je to dlouhodobě zanedbané. A že ve školství nedosahujeme ani sto procent platového průměru České republiky, je přece známo.“