Praha/Jihlava – Jako formální zpracovávání slohových úloh cítila kantorská veřejnost přípravu nových vzdělávacích programů, které musely školy představit v rámci reformy základního a středního školství. Držitelka ocenění Zlatý Ámos z roku 2006 Ivana Krumplová se proto domnívá, že očekávaná reforma nepřinesla do škol nic než množství práce pro učitele: "Výsledný efekt neodpovídá času, který jsme tomu museli věnovat."
Krumplová se domnívá, že ani starý systém nebránil kantorům učit jinak, než to činí většina učitelů. Vždy podle ní záleží především na benevolenci vedení školy.
Za diskutabilní považuje držitelka ocenění pro nejlepšího učitele Ivana Krumplová také slovní hodnocení žáků. Známky u nás mají tradici a slovní hodnocení jejich práce může naopak žáky mást. „Když prvňáček vidí krásnou jedničku namalovanou na vysvědčení, tak z toho má určitě velikou radost – větší, než když si tam přečte jenom nějaké popisné informace. Nicméně slovní hodnocení je velice dobré pro děti, které ty jedničky nemají,“ říká Krumplová a dodává, že by považovala za nejvhodnější dávat na vysvědčení známky doplněné slovním hodnocením.
Zároveň varuje nositelka Zlatého Ámose rodiče před kritizováním dětí, které nosí ze školy horší známky. „To, že dítě nedostává samé jedničky, že není úplně úspěšné, že nemá výborné od začátku první třídy až po devátou, neznamená, že si v životě nenajde svoje místo, že nebude šťastné,“ upozorňuje Ivana Krumplová.
