Senátoři za TOP 09 vystoupí z klubu STAN, oslabí ho tak před volbou předsedy horní komory

TOP 09 se rozkmotří se Starosty a nezávislými i v Senátu – dvojice jejích senátorů opustí klub a další dva nově zvolení členové horní komory do něj vůbec nevstoupí. Místopředseda TOP 09 a senátor Tomáš Czernin uvedl, že strana je připravena podpořit ve volbě předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS), který funkci obhajuje. Není však jasné, zda STAN nepřijde s protikandidátem.

O postavení senátorů za TOP 09, jejichž počet se v říjnových volbách rozrostl ze dvou na čtyři, se začalo spekulovat, jakmile byly výsledky voleb zřejmé. Nyní už je jisté, že bude klub STAN mít o čtyři členy méně, než se předpokládalo, bude tedy pouze 25členný.

Není přitom zřejmé, kam se chtějí senátoři za TOP 09 uchýlit. Pro založení nového klubu by jich muselo být pět, možnost tedy je domluvit se s některým z dalších nově zvolených senátorů, spekulovalo se ale také o jejich přestupu do klubu ODS. V tom případě by se síly mezi kluby STAN a ODS v Senátu vyrovnaly – tak tomu bylo i v posledních dvou letech.

Podle Tomáše Czernina by ale případný vstup do jiného klubu nebyl bez podmínek. „Chci, aby TOP 09 byla minimálně v názvu subjektu, v němž budeme,“ řekl.

Přesun senátorů za TOP 09 do jiného klubu může zásadně změnit poměry před volbou nového předsedy horní komory. ODS chce v této funkci udržet Miloše Vystrčila, s čímž TOP 09 souhlasí. Starostové se ale zatím nerozhodli, zda proti němu někoho nenominují. Jejich předseda Vít Rakušan po volbách, které STAN vyhrál, poukázal na nepsané pravidlo, že předsedu Senátu zpravidla má nejpočetnější klub. Starostové původně počítali, že nejpočetnější budou právě oni.

TOP 09 v minulosti se Starosty úzce spolupracovala, v letech 2010 a 2013 měla obě uskupení společnou kandidátku ve volbách do Poslanecké sněmovny a následně společný poslanecký klub. Spolupráce však ochladla a STAN ji nakonec vypověděl, pokračovala pouze v Senátu. Do sněmovních voleb v roce 2017 chtěli Starostové nejprve jít v koalici s lidovci, ti však nakonec couvli. Do sněmovny se nakonec dostaly všechny tři zmíněné strany – tedy KDU-ČSL, TOP 09 a STAN – všechny ale dostaly jen málo přes pět procent hlasů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Za zapálení partnerky a další činy uložil soud mladíkovi výjimečný trest

Soud v pátek uložil výjimečný trest 21 let vězení a následnou zabezpečovací detenci Jiřímu Junkovi, který se přiznal k tomu, že po několikaměsíčním týrání polil benzinem a zapálil v pražském bytě svou přítelkyni. Nepravomocný rozsudek ho uznal vinným i z týrání zvířat, ze znásilnění, nebezpečného vyhrožování nebo ze zdrogování nezletilé dívky. Podle znalkyň i soudu je náprava čtyřiadvacetiletého mladíka se sadistickými sklony téměř nemožná.
před 19 mminutami

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Poukazuje na proceduru přijetí zákona i jeho obsah – nové kompetence vlády a omezení parlamentní kontroly nad rozpočtem.
11:02Aktualizovánopřed 23 mminutami

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
před 1 hhodinou

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
09:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Výrazně přibývá dětí, které potřebují podpůrná opatření. Nestíhají školy ani poradny

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
před 2 hhodinami

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 6 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 7 hhodinami

Vojtěch chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Může to ohrozit dostupnost péče, říkají menší nemocnice

Ministerstvo zdravotnictví chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Ministr Adam Vojtěch (nestr. za ANO) plánuje nejtěžší operace, zejména onkologické, do roku 2030 postupně přesunout do specializovaných center, která jsou většinou ve větších městech. Zástupci menších nemocnic se obávají o dostupnost péče a rovněž poukazují na potenciální problém se zaměstnáváním nových lékařů. V pořadu 90´ČT24 o tématu s Vojtěchem diskutovali přednosta Urologické kliniky 2. lékařské fakulty UK Marek Babjuk a předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.