Senátoři ČSSD chtějí převést prezidentovy kompetence na premiéra

Praha – Senátoři za ČSSD přišli s další možností, jak dokončit ratifikaci Lisabonské smlouvy. Pokud Ústavní soud potvrdí soulad Lisabonu s ústavním pořádkem ČR a prezident bude stále odmítat dokument podepsat, vyvolá senátorka Alena Gajdůšková (ČSSD) jednání obou komor Parlamentu ČR o převodu prezidentských kompetencí na premiéra, případně na předsedu Poslanecké sněmovny. Předseda horní komory Přemysl Sobotka už ale dříve takový krok odmítl. Možností, jak docílit ratifikace dokumentu, je více, děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy Aleš Gerloch ale nevidí ani jednu z nich jako reálnou. Ústavní soud bude o senátorské stížnosti rozhodovat 27. října.

Strana zelených už dříve uvedla, že požaduje, aby se v Česku zahájila debata o změně ústavy a navrhla možnost odvolatelnosti prezidenta. Využít chce stejně jako senátoři ČSSD článku 66 ústavy, který podle nich umožňuje odvolat prezidenta v případě, že je neschopen ze závažných důvodů funkci zastávat.

Na odvolání prezidenta z úřadu se musí usnést Poslanecká sněmovna společně se Senátem. V české historii už k takovému kroku došlo v roce 1975, kdy byl zbaven funkce prezident Ludvík Svoboda a nastoupil místo něj Gustáv Husák. Podle Gerlocha má ale prezident České republiky absolutní imunitu a je neodpovědný z výkonu funkce. Kvůli odkládání ratifikace Lisabonu ho proto podle něj bude obtížné odvolat.

9 minut
Rozhovor s Alešem Gerlochem
Zdroj: ČT24

Alena Gajdůšková:

„Čekám na rozhodnutí Ústavního soudu, pokud Ústavní soud potvrdí soulad Lisabonu s ústavním pořádkem ČR a pan prezident bude nadále odmítat dát ratifikaci, vyvolám jednání o usnesení obou komor Parlamentu ČR o převodu kometencí na premiéra, případně na předsedu Poslanecké sněmovny.“

V souvislosti s Lisabonskou smlouvou se podle Gerlocha hovoří o čtyřech možnostech, jak ratifikace dokumentu dosáhnout. První je ústavní žaloba na prezidenta republiky pro velezradu, kterou podává Senát.Velezradou se v zákoně o Ústavním soudu rozumí "jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu".

Druhou možností, kterou chce použít ČSSD, je společné rozhodnutí obou komor Parlamentu ČR o tom, že prezident není schopen vykonávat svoji funkci. Třetí variantou je kompetenční spor vlády s prezidentem u Ústavního soudu a nakonec vznik jednorázového ústavního zákona, který by ad hoc řekl, že ratifikaci vykonává někdo jiný. Podle posledního nálezu Ústavního soudu jsou ale jednorázové ústavní zákony neústavní. Prezident by tak podle Gerlocha mohl takový zákon opět napadnout u Ústavního soudu.

Článek 66 Ústavy ČR

Uvolní-li se úřad prezidenta republiky a nový prezident republiky ještě není zvolen nebo nesložil slib, rovněž nemůže-li prezident republiky svůj úřad ze závažných důvodů vykonávat a usnese-li se na tom Poslanecká sněmovna a Senát, přísluší výkon funkcí podle čl. 63 odst. 1 písm. a), b), c), d), e), h), i) j), čl. 63 odst. 2 předsedovi vlády. Předsedovi Poslanecké sněmovny přísluší v době, kdy předseda vlády vykonává vymezené funkce prezidenta republiky, výkon funkcí prezidenta republiky podle čl. 62 písm. a), b), c), d), e), k), l); uvolní-li se úřad prezidenta republiky v době, kdy je Poslanecká sněmovna rozpuštěna, přísluší výkon těchto funkcí předsedovi Senátu.

Alena Gajdůšková
Zdroj: ČT24
Načítání...