Senát s největší pravděpodobností zamítne zdanění peněžitých náhrad, které církve dostávají od státu za majetek nevydaný v restitucích. Plénu to jednomyslně doporučil garanční ústavně-právní výbor hlasy všech přítomných členů z koalice i opozice. Stejný postoj zaujal už dřív hospodářský výbor. Horní komora projedná předlohu poslanců KSČM příští středu.
Senátní výbor vyslal jasný signál. Horní komora se staví proti zdanění náhrad církvím
Jako zástupce předkladatelů se jednání senátního výboru zúčastnil poslanec komunistického tábora Stanislav Grospič. Kolegům z horní parlamentní komory tlumočil argumenty pro zdanění finančních náhrad církvím. Podle jeho slov je výše náhrad nadhodnocená a vznikla nerovnost s ostatními restituenty. „Myslíme, že je třeba provést alespoň toto narovnání,“ řekl.
Senátory ale nepřesvědčil, odpůrci zdanění poukazovali i s ohledem na smlouvy mezi státem a církvemi na rozpor novely s právním pořádkem, případně na její protiústavnost. Zpravodaj Tomáš Goláň (SEN 21) zmínil mimo jiné porušení principu legitimního očekávání. Zdanění náhrad je podle něho politická záležitost.
Předseda výboru Miroslav Antl (za ČSSD) uvedl, že není přípustné jednostranně měnit uzavřené dohody, a další člen výboru za ČSSD Radek Sušil mluvil o nabourávání právního řádu. Michael Canov (SLK) označil za ostudu sněmovny, že předlohu KSČM schválila. Senátorka KDU-ČSL Šárka Jelínková podotkla, že už není co danit, když církve částky přiznaly už v daňových přiznáních za rok 2013.
Pokud Senát novelu vetuje, vrátí se k opětovnému posouzení do Poslanecké sněmovny. V případě, že poslanci senátory přehlasují, což je pravděpodobné, senátoři z různých klubů jsou připraveni obrátit se na Ústavní soud.
Zdanění náhrad církvím je jednou z podmínek komunistické strany pro toleranci menšinové vlády ANO a ČSSD. Ve sněmovně pro předlohu hlasovali i poslanci SPD Tomia Okamury.
Stát by zdaněním mohl podle KSČM získat každoročně zpět zhruba 380 milionů korun z přibližně dvou miliard korun, které církvím na náhradách majetku ročně vyplácí. Církve by musely podle návrhu zahrnovat státní náhrady do zdanitelných příjmů.
Restituční zákon počítal s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny od roku 2013. Zákon ale také fakticky znamená odluku státu a církví. Dosavadní příspěvky státu na jejich činnost se postupně snižují až na nulu v roce 2030.