Horní komora má na stole stále petici, podle níž by měla žalovat prezidenta Miloše Zemana za některého jeho výroky. Nechala si proto vypracovat analýzu od pěti ústavních právníků. Čtyři z nich uvedli, že se hlava státu opakovaně pohybovala na hraně nebo za hranou českých zákonů – jeho výroky ale nejsou velezradou, uvedl senátor Jiří Šesták (Starostové a nezávislí).
Vyjádření pětice právníků k otázce velezrady bylo podle Šestáka jednoznačné. „Byť kontroverzní výroky pana prezidenta znepokojují velkou část české veřejnosti, tak bylo konstatováno, že podezření pro velezradu či hrubé porušení ústavy nejsou tak závažná, aby se toto podezření proměnilo skutečně v žalobu na prezidenta pro velezradu,“ uvedl senátor.
„Nicméně ve všech těch vystoupeních jako červená nit procházely názory, že jednání a výroky pana prezidenta v řadě případů jsou na hraně, či překračují české zákony,“ konstatoval Šesták. A jedním takovým příkladem je podle něj například obejití Poslanecké sněmovny a politických stran při jmenování úřednické vlády Jiřího Rusnoka, která podle něj byla sestavena převážně z přívrženců Strany práv občanů.
Ale nejen jmenování Ruskova kabinetu, senátor upozorňuje i na neúměrné protahování lhůt před jmenováním koaliční vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD) nebo nerespektování zahraničněpolitické linie vlády, zejména ve vztahu k Rusku.
Petenti předali senátorům petici Prezidente, odejděte v polovině března, podepsáno je na ní 11 tisíc lidí. Zeman podle ní prý soustavně šíří ruskou propagandu, útočí na ústavní pořádek v Česku a údajně nerespektuje ústavní hodnotový systém ohledně ochrany lidských práv. V tom spatřují důvodné podezření z velezrady.
- Velezradou se rozumí jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu. Podle zákona o Ústavním soudu musí žaloba obsahovat přesné vylíčení jednání, kterým se měl prezident republiky dopustit velezrady nebo hrubého porušení ústavy, a to včetně důkazů.
- V souvislosti s prezidentem se o velezradě nemluví poprvé, před Ústavní soud se kvůli amnestii pokusila skupina senátorů pohnat Václava Klause. Se zavedením přímé volby se žaloba prezidenta zkomplikovala - za prezidenta Klause stačilo, aby ji podala minimálně třetina Senátu, nyní je potřeba souhlas tří pětin členů obou komor parlamentu.
Čtyři z pěti
Posudky k petici zpracovala pětice expertů na ústavní právo - Ján Gronský, Aleš Gerloch, Václav Pavlíček, Jan Wintr a Jan Kudrna. S výjimkou Pavlíčka vyjádřili podle Šestáka všichni přesvědčení, že se Zeman někdy dostává přinejmenším na hranu svých pravomocí.
Návrh ústavní žaloby by muselo podat nejméně 27 senátorů a k Ústavnímu soudu by doputoval v případě, že by s ním souhlasily tři pětiny poslanců a senátorů.
