Vyjednávání mezi státem a hlavním městem o případném vzniku vládní čtvrti v Letňanech, kde by měl stát postavit také novou nemocnici, má i podporu opozice na pražském magistrátu. Šéf zastupitelského klubu ANO Patrik Nacher upozorňoval, že má vládní čtvrť logiku z hlediska nájmů i investic. I podle předsedy pražské ODS Tomáše Portlíka je výstavba na konci metra logická. Zároveň však upozorňoval na dopravní zátěž: podle něj by bylo nutné se vrátit k projektu Vysočanské radiály.
Šéf pražské ODS: Pokud vznikne v Letňanech vládní čtvrť či nemocnice, je třeba se vrátit k Vysočanské radiále
Aktuálně se vyjednává o variantě, kdy by hlavní město poskytlo státu pozemky v Praze-Letňanech, kde by vznikl jednak areál pro 10 tisíc státních úředníků, kam se přesune ministerstvo pro místní rozvoj a desítky dalších státních složek. Vyrůst by měla také nová nemocnice a byty.
Praha za to chce výměnou zaplatit dokončení městského okruhu za 60 miliard korun, odprodat kasárny v Karlíně a převést budovy Nemocnice Na Bulovce, ze které chce vybudovat byty.
Patrik Nacher: Vládní čtvrť má nějakou logiku
„My tuto ideu podporujeme, už se o tom mluví nějakou dobu. Konec konců, když se podíváte, tak i samotné hlavní město chce mít jednu budovu pro všechny úředníky, protože to je výhodné jak z hlediska financí, tak z hlediska občanů, kteří tam chodí. I z hlediska samotných úředníků. To znamená, že vládní čtvrť má nějakou logiku – jsou tam úspory z nájmů, z investic,“ vysvětloval v Událostech, komentářích Patrik Nacher.
Primátor Zdeněk Hřib (Piráti) zdůrazňoval, že nejde o úřednické ghetto. Zmiňovaný pozemek má rozlohu asi 35 hektarů a největší část by zabírala nová nemocnice. Na další části by stály nové byty a administrativní budova pro úředníky má zabírat asi jen desetinu pozemku.
Pozemek leží v těsné blízkosti metra C: „Z hlediska infrastruktury je logické, že by tam mělo něco vzniknout. Ale severovýchodní část Prahy je nejvíc zasažena dopravou, a pokud tam vznikne cokoliv – ať už nemocnice, či vládní čtvrť, tak je potřeba se dívat právě na dopravu a vrátit se i k Vysočanské radiále, protože obyvatelům přilehlých částí – zejména Proseka – to způsobí dopravní zátěž,“ varoval Tomáš Portlík. Podle něj je pozemek dostatečně velký, aby se tam vešla nemocnice, byty i úředníci: „Ale za předpokladu, že to dokážeme vyřešit dopravně,“ dodal.
Primátor Hřib po jednání s Babišem upozorňoval, že bude Praha trvat na zaplacení celého zbytku vnitřního okruhu s pracovním názvem Vlasta a nespokojí se se spolufinancováním. „Myslím, že je v zájmu celé země, aby Praha měla odpovídající dopravní dostupnost.“ Podle něj stát financuje městský okruh v Brně, Praha by tak neměla zůstat stranou.
Praha chce znát využití prázdných budov po úřednících
Zatím není jasné, jak konkrétně by se výměna budov měla uskutečnit. Vláda má do 14 dnů zaslat magistrátu konkrétní nabídku. Město podle primátora zatím ani neobdrželo seznam nemovitostí, kterých by se přesun úředníků měl týkat.
Praha podle Hřiba nechce, aby vyklizené budovy zůstaly prázdné. „Proto chceme po státu ten kompletní seznam, ze kterých budov se vlastně mají úředníci přesouvat. Protože my nechceme, aby zůstaly prázdné. Chceme vidět jasný účel jejich nového využití,“ dodával Hřib v Událostech, komentářích.
Šéfka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Kateřina Arajmu uvedla, že dohromady se má transakce týkat 115 budov, z nichž 90 se má vyprázdnit, a do zbytku se přesunou zaměstnanci z jiných úřadů.
Historicky cenné objekty, jako je Nosticův palác, si stát nechá, zbytek chce prodat. „Nosticův palác je historická kulturní památka. Pan ministr sedí v ložnici nějakého šlechtice a nevidím důvod, aby tam seděl. Z toho uděláme galerii nebo muzeum,“ uvedl premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání se zástupci magistrátu.
Kromě celého ministerstva pro místní rozvoj by se měly do Letňan stěhovat části ministerstva životního prostředí, vnitra, školství, sociálních věcí, dopravy, průmyslu a obchodu a kultury.