Praha - V Evropě panuje únava z demokracie. Na konferenci Forum 2000 to dnes řekl bývalý český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Předseda TOP 09 doufá, že ji probudí ruský prezident Vladimir Putin a Evropané si vzpomenou na to, co demokracie je a že je třeba ji bránit. „Demokracie v současné době stojí na poměrně nudných politicích, kteří se dají prakticky kdykoli zaměnit jeden za druhého, alespoň pro mnoho lidí,“ soudí Schwarzenberg, který spolu s bývalou slovenskou premiérkou Ivetou Radičovou vystoupil na úvodním panelu konference, jejíž 18. ročník začal v neděli. Tibetský exilový premiér Lozang Sanggjä pak na adresu sbližování České republiky s Čínou uvedl, že by Česko nemělo zaprodávat své hodnoty.
Podle Schwarzenberga je proto pochopitelné, že občany politika příliš nezajímá a tisk fascinuje autoritativní maďarský premiér Viktor Orbán spíše než jeho kolegové z Rakouska nebo Rumunska, kteří jsou podle exšéfa české diplomacie „šediví a nudní politici“. „Neměli bychom se proto divit, že zájem o demokracii je stále nižší a nižší,“ poznamenal Schwarzenberg.
Někdejší kancléř zakladatele Fora 2000, zesnulého prezidenta Václava Havla. varoval před opuštěním myšlenky liberální demokracie a před hlasy, které například chválí situaci v komunistické Číně. „Možná, alespoň já v to doufám, že Vladimir Vladimirovič Putin nás probudí a možná že to bude právě on, kdo pohne Evropu a Evropskou unii k větší jednotě, a že si vzpomeneme na to, co je to demokracie, kterou musíme bránit,“ řekl Schwarzenberg v narážce na ruskou intervenci na Ukrajině.
Radičová za největší riziko pro Evropu považuje volání lidí po silnějším státu, kterému jsou ochotni přenechat své svobody. „Já se domnívám, že největší riziko, kterému Evropa čelí, spočívá v silném paradoxu. Na jedné straně občané volají po více sociálních právech, po větších nárocích, to znamená po silnějším státu, ale současně po méně osobní svobody a silnějším paternalismu státu a také slabší občanské společnosti,“ poznamenala ke stavu na starém kontinentu Radičová. „V důsledku toho vzniká nedůvěra k politikům, kteří nejsou schopni vyhovovat všem těmto nárokům ze strany občanů,“ dodala. Evropa podle ní čelí řadě nových jevů. Jedním z nich je „oligarchická demokracie“, jejíž příklady vidí v Česku, v Maďarsku, na Slovensku i v dalších státech.
- Iveta Radičová, socioložka a bývalá slovenská premiérka, v Událostech, komentářích: „Evropa mívala nějakou sousedskou politiku, vůči Východu a islámu a dalšímu ohrožení, která nefunguje. To, co tak nemůžeme nechat, je agrese, okupování území, vnucování jiné politiky. A pokud selhala diplomacie a všechny instituce a nastoupil systém sankcí, tak povím velmi provokativní větu: Mír, pokoj a normální slušný lidský život nemůžeme poměřovat penězmi, které nás budou stát sankce.“
Další z dnešních panelů na konferenci se věnoval významu zahraniční politiky založené na obhajobě lidských práv, jak ji razil Havel. O odkazu prvního polistopadového prezidenta na něm promluvil mezi jinými známý běloruský disident a první nositel mezinárodní Ceny Václava Havla za lidská práva Ales Bjaljacki, tibetský exilový premiér Lozang Sanggjä nebo prezident americké nadace na podporu demokracie Carl Gershman. Ten zopakoval Havlova slova z Kyjeva v roce 2009: „Pokud ekonomické zájmy převáží nad lidskými právy, bude to sebevražda.“
„Havlův názor byl založen na historické zkušenosti s nacismem a s komunismem, tedy s totalitními režimy. On proti nim bojoval, protože věděl, jaké byly. Mladí lidé dnes ale nemají tuto zkušenost,“ upozornil Gershman na nutnost připomínat minulost zejména mladé generaci.
Nový americký velvyslanec v ČR Andrew Schapiro zdůraznil potřebu mluvit otevřeně o porušování lidských práv a konfrontovat vlády, které se ho dopouštějí, s odlišnými názory demokratického světa. Stejně jako Havel Schapiro soudí, že s těmito státy je třeba vést dialog a neuzavírat se před nimi.
Sanggjä: Neprodávejte se za dobré vztahy s Čínou
Tibetský exilový premiér Lozang Sanggjä apeluje na Českou republiku, aby nezaprodávala své hodnoty za dobré vztahy s Čínou. „My Tibeťané si přejeme, aby Česká republika a evropské země měly dobré vztahy s Čínou. Nikdy neřekneme, mějte špatné vztahy s Čínou. Všechny země by s ní měly mít dobré ekonomické vztahy, ale neprodávejte své hodnoty. Lidská práva, svoboda a rovnost jsou základem demokracie,“ uvedl Sanggjä. „Klidně obchodujte s Čínou, ale peníze a morálka by si měly být rovné. Když prodáte morálku, prodáte sami sebe,“ dodal.
Česká podpora Tibetu, který v 50. letech minulého století Čína násilně připojila ke svému území a dnes má autonomní status, je podle exilového premiéra stále silná na občanské úrovni. Dubnovou deklaraci Prahy a Pekingu, v níž Česká republika perem ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) slíbila nezpochybňovat územní celistvost Číny a nepodporovat nezávislost Tibetu, považuje nejvyšší politický představitel tibetského exilu za ironickou.
- „Když Československo (v roce 1968) bojovalo o svou demokracii a svobodu, žádalo o intervenci celý svět, aby vytvořil tlak na Sovětský svaz, aby zachoval demokracii v Československu. To, že to samé dnes nechcete udělat pro nás, je jednoduše ironické.“
Lozang Sanggjä věří, že i Tibetu se podaří zbavit komunistického režimu, jako se to před 25 lety podařilo Čechům a Slovákům. „Změna je otázkou formy a času. Čína je teď možná ve stavu, jako byl svého času Sovětský svaz. Každý režim přijde a zase odejde,“ tvrdí Sanggjä, který tibetskou vládu sídlící v indické Dharamsále vede tři roky.
Václav Havel jako vzor Tibeťanů
Velkou inspirací pro Tibeťany je podle něj bývalý český prezident Václav Havel, který byl blízkým přítelem duchovního vůdce dalajlamy. „Bojoval proti všem překážkám, byl to pro něj akt morálky. Morální čin může pro někoho vypadat jako triviální a nemožný současně, ale jeho význam může narůst a stát se skutečností,“ soudí Sanggjä, který se po účasti na Foru 2000 chystá do dalších evropských zemí.
Nástupce Havla, který by se tak jako on angažoval v obhajobě lidských práv na mezinárodní scéně, tibetský předák v současnosti ve světě nevidí. „Já ale doufám, že nějaký druhý Václav Havel přijde,“ říká Sanggjä, podle něhož Peking s tibetským exilem už čtyři roky neudržuje žádné formální kontakty a represe Tibeťanů ze strany čínského režimu se v posledních letech ještě zhoršily. Dokládá to podle něj i počet Tibeťanů, kteří se na protest proti útlaku upálili. Těch už je podle premiéra 122.
„Po Pražském jaru jste u vás měli několik živých pochodní, my už jich máme 122, z nichž 120 umřelo. Ani jeden z nich přitom neublížil jedinému Číňanovi ani nepoškodil jejich majetek,“ poznamenal Sanggjä. Ani zostřené represe ale podle něj Tibeťany neodrazují od protestů proti čínskému útlaku. „Protesty pokračují, a to možná ještě intenzivněji,“ tvrdí.
