Lidé z nížin a velkých měst mají letos aspoň malou naději, že si o vánočních svátcích užijí trochu sněhu. První předpovědi, které mívají 65procentní úspěšnost, naznačují sněžení na Štěpána a den poté. Celkově by však letošní zima měla být spíše teplotně nadprůměrná. Kdo chce zažít „klasické bílé“ Vánoce, musí zamířit do hor. Uvedli to meteorologové České televize v pořadu Devadesátka ČT24.
Šance na bílé Vánoce i v nížinách pořád je. Změny klimatu přinesou v budoucnu i extrémní zimy
Devadesátka ČT24: Jaká bude zima? (zdroj: ČT24)
Pro nižší nadmořské výšky, kde žije většina Čechů, ukazují předpovědi na vánoční svátky mrazivá rána a přes den teploty mírně nad nulou. Snad jen na Silvestra by měl být celodenní mráz, uvedla meteoroložka ČT Taťána Míková. Nelze přitom počítat s tím, že by zde mohl sníh zůstat dlouho ležet, dodala.
Jiná situace by měla být na horách, kde by to „mohlo se sněhem vyjít“. Zde se s oblevami nepočítá, naopak přetrvávat by měly celodenní mrazy.
S větší pravděpodobností bude letošní zima jako celek spíše teplejší, to ale neznamená, že nemohou nastat vyloženě mrazivá období, řekl meteorolog ČT Michal Žák.
Začátek zimy je slibný
Prvního prosince začala meteorologická zima, znát je to zejména ve východní části České republiky. Meteorolog ČT Pavel Karas zmínil v pátečním pořadu, že například na Lysé hoře nově připadlo 26 centimetrů, takže tam bylo celkových 36 či 37 centimetrů. V Orlických horách pak byla výška nového sněhu kolem patnácti centimetrů. Sníh se přitom držel i v nížinách Moravy, například na Brněnsku bylo kolem 5 až 7 centimetrů sněhu.
Právě dostatek sněhu má Karas za jeden z atributů pravého zimního dne. Dalším jsou nízké teploty, kterých bychom se měli dočkat už o tomto víkendu. Tedy mrazivá rána a teploty v sobotu i v neděli pod deset stupňů Celsia. Na horách má mrznout po celý den, se slabším sněžením. Významnější sněžení by mělo podle Karase přijít až v noci na pondělí.
Připomněl také, že ačkoliv lyžařská sezona ještě oficiálně nezačala, začalo se někde už minulý týden lyžovat. A na dalších místech tomu tak bude i tuto sobotu a neděli.
Lyžování
„Začátek zimy je velmi příznivý. Na horách leží kolem půl metru sněhu a v horských oblastech by mělo sněžit i nadále,“ řekl Karas. Hranice sněžení se má v průběhu příštího týdne posouvat ze středních poloh do horských. Návrat sněhových vloček do středních poloh pak lze podle výhledu čekat v závěru příštího týdne.
„Letošní zima by nám mohla vynahradit ty předchozí, které byly na sníh docela chudé,“ řekl Karas.
Období, kdy je sníh i v nížinách, se zkracuje
Michal Žák ovšem připomněl trend posledních let, kdy v českých nížinách jako celku je stále více srážek ve formě deště či deště se sněhem a méně ve formě sněhové. Případně když už sněží, tak je relativně teplo, než aby sněhová pokrývka vydržela dlouho.
„V českých nížinách pozorujeme zkracování období se sněhem,“ podotkl Žák s tím, že nechce být pesimistou a věří, že i nížiny se letos sněhové pokrývky dočkají.
- Nejnižší teplota -42,2 stupně Celsia byla naměřena v Litvínovicích u Českých Budějovic 11. února 1929.
- Nejvyšší teplotu +22,0 stupňů zaznamenali v Českém Krumlově 27. února 1994.
- K největšímu ochlazení, o 30,5 stupně, došlo z 31. prosince 1978 na 1. ledna roku 1979 ve Frenštátě pod Radhoštěm.
- Největší oteplení o 28,7 stupně nastalo ze 14. na 15. ledna roku 1969 v šumavské Lenoře.
Míková v pořadu Devadesátka ČT24 uvedla, že se změnou klimatu se zimy stávají teplejší a teplých zim přichází relativně hodně. Modely zároveň ukazují na četnější výskyt extrémů. „Dříve nebo později, byť to nebude příliš často, musíme počítat s tím, že přijde extrémní zima, velice chladná, velice zasněžená.“
Meteoroložka se také věnovala pojmu „klasické bílé“ Vánoce. Připomněla, že v 60. letech minulého století bývaly relativně příjemné zimy s vysokou sněhovou pokrývkou dost časté. Následující 70. léta se stala „jazýčkem na vahách,“ kdy se začaly relativně často objevovat teplé zimy.
Ilustrační foto
Bílé Vánoce si sice všichni přejeme, ale například v Praze je na Štědrý den aspoň malý sněhový poprašek tak jednou za tři roky, uvedla Míková, když se ohlížela do minulosti.
Kdo tedy chce bílé svátky, musí vyrazit do vyšších nadmořských výšek. I když také tato místa mohou být občas bez sněhu nebo jen s malou vrstvou. Například na Lysé hoře se tak podle meteoroložky stalo v roce 1989 a později v letech 2000, 2014 i 2015.
Meteorologové ČT se v pořadu zevrubně věnovali například i tvarům sněhových vloček, zasněžování, srovnání pranostik našich předků s realitou, prodlužování dne či současné sněhové situaci v zahraničí. Do vysílání se z Courmayeuru (na úpatí Mont Blancu) přihlásila s postřehy o místní sněhové pokrývce i meteoroložka ČT Alena Zárybnická.