V Česku začala fungovat telefonní linka pro pomoc rodinám s handicapovanými dětmi. Bývá to totiž šok, když se rodiče dozvědí závažnou diagnózu svého dítěte. Zvládnout situaci psychicky i prakticky nyní pomáhá zdarma po telefonu i na chatu pracovnice rané péče.
Úzkosti a obavy o budoucnost dítěte snadno zachvátí každého rodiče, který se dozví, že jeho dítě trpí vážným handicapem. Jako při každé jiné krizi se rodiče musí smířit se situací. Překonat šok je ale obtížné a často nedokáže pomoci ani okolí, které se třeba bojí o tématu mluvit. Rady, jak se se stavem vyrovnat a jak uchopit péči, nově nabízí telefonní linka EDA.
Rodiče handicapovaného dítěte ji mohou využívat dvakrát týdně. Vždy ve středu a ve čtvrtek je od 9 do 17 hod. k dispozici vyškolená pracovnice. Za první tři dny fungování linky zaznamenali pracovníci Rané péče EDA zhruba deset hovorů a přibližně pět komunikací po chatu. Další nárůst očekávají s tím, jak se rozjíždí propagace.
S projektem organizace přišla na základě zpětné vazby od rodin, které jejich služby využívají. Při zjištění závažné diagnózy dítěte se totiž rodiče neměli na koho obrátit, ale potřebovali řešit další kroky. „Ta rodina zažívá obrovský šok. Jsou to emoce, pláč, vztek, smutek. Nevědí, kdo za to může. Obviňují sebe, obviňují své okolí. Neví si vlastně rady s tím, co v životě bude,“ uvedla ředitelka organizace Petra Mžourková.
Potřebují si promluvit, naleznou pomoc
Hovory se týkají i finanční situace, otázky směřují třeba na přídavky na péči. Není ale neobvyklé, že si lidé prostě chtějí promluvit. „Mnoho lidí z jejich okolí neví, jak o tom mluvit, nebo má nějaké zábrany se ptát na to, co rodinu potkalo. Přitom v té rodině je to velké téma,“ uvedla vedoucí linky Andrea Nondková.
V řadě případů péče o handicapované dítě rodičům zabere většinu času. Služeb Rané péče EDA využila i Eva Kuchařová, která má dvě dcery. Starší Marie se narodila předčasně a s postižením zraku. Dvouletá Pavla má kombinované postižení. „Všichni jsme řešili Pavlínku nebo Marušku, teď teda s Pavlínkou to bylo horší,“ uvedla Eva Kuchařová, „ale nikdo neřešil mě. A to bylo to, co mi chybělo.“ Psychickou podporu našla právě zde. S pomocí pracovnic dělá i malá Pavla pokroky. Před měsícem začala chodit. „Můžeme chodit na hřiště jako normální děti, vyleze si na klouzačku,“ zmínila Kuchařová, která se tak po dlouhé době cítí šťastná.
Na první dva roky má linka EDA v rámci pilotního fungování zajištěné financování od Nadace Sirius. Pokud se telefonní a chatová služba osvědčí a zavede, není vyloučeno ani její rozšíření. Bezradní rodiče by se tak na proškolený personál mohli obracet třeba i v dalších dnech.
