O přezkum výsledku podzimních didaktických testů požádalo 509 maturantů. Úspěšní byli nakonec jen dva z nich. Téměř tři stovky studentů chtěly prověřit výsledky z českého jazyka, zhruba čtvrtina pak z angličtiny. Vyplývá to z dat, které ministerstvo školství poskytlo ČT. Studenti se mohli obrátit na ministerstvo se žádostí o přezkum do konce září, poté měl resort třicet dní na rozhodnutí.
Celkem ministerstvu školství přišlo 515 žádostí k jednotlivým maturitním zkouškám, někteří žáci se odvolali z více předmětů. „Ve dvou případech bylo upraveno hodnocení, ovšem pouze v jednom případě byla překonána hranice úspěšnosti,“ sdělila ČT tisková mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová.
Jedenáctkrát pak bylo studentům umožněno zkoušku opakovat. „Náhradní termíny jsou žákům umožněny v případě, že v průběhu zkoušky prokazatelně nebyla dodržena řádná pravidla pro konání zkoušky,“ dodala Lednová.
Špatně čitelné písmo komise uznala
Jeden ze studentů uspěl s odvoláním poté, co správný výsledek zapsal do pole jiné úlohy, ale zřetelnými značkami označil, že odpověď patří na původní místo. Druhému maturantovi ministerstvo uznalo špatně čitelné písmeno. „Bylo však rozhodnuto ve prospěch žáka, že by se mohlo jednat i o písmeno jím uvedené,“ uvedla mluvčí ministerstva.
Kromě českého a anglického jazyka se maturanti odvolávali také z matematiky, a to 82 z nich. V jednotkách případů pak z německého a ruského jazyka a jeden student z francouzského jazyka.
Podle Lednové je nejčastějším důvodem odvolání podmínečné přijetí na vysokou školu. „Nejčastěji opakujícími se důvody v letošních podzimních žádostech o přezkum je argumentace, že žák je již podmínečně přijat ke studiu na vysoké škole, a proto bychom to měli zohlednit ve vyřizování žádosti. Druhým důvodem je skutečnost, že si myslí, že jim otevřené úlohy byly hodnoceny v rozporu s klíčem správných řešení,“ sdělila.
Sporná otázka československé vlajky
Letos v podzimních didaktických testech neuspělo 4 215 maturantů, alespoň jeden test jich psalo přes jedenáct tisíc. Nejvíce studentů propadlo z českého jazyka. V případě této zkoušky necelým třem stovkám studentů pomohlo zrušení sporné otázky, kterou za neplatnou označila Nezávislá odborná komise ministerstva školství.
Maturanti měli na základě daného textu rozhodnout, zda mezi vznikem samostatného Československa a uzákoněním podoby československé státní vlajky uplynuly méně než dva roky. V textu byl uveden pouze druhý údaj, a to březen 1920. První ověřoval dějepisnou znalost maturanta. Pokud student vycházel čistě z textu úlohy, odpověděl ne. Pokud si za vznikem Československa domyslel říjen 1918, zaškrtl ano. „Formulace ‚jednoznačně vyplývá z výchozího textu‘ může být v kontextu dané úlohy diskutabilní,“ upozornila komise na zadání úlohy.
Při součtu jarního a podzimního termínu maturit zvládlo didaktické testy 64 204 studentů, neúspěšných jich bylo téměř 6 200, tedy skoro devět procent.
