Brno - Ústavní soud slaví druhým dnem patnáct let své existence a v souvislosti s dnešním výročím útoku na Světové obchodní centrum v New Yorku připravil mezinárodní konferenci na téma terorismus. Hlavním bodem jednání je ochrana proti terorismu a úloha ústavních soudců při rozhodování o lidských právech. Mezi pozvanými hosty jsou například předsedové ústavních soudů v Rakousku, Maďarsku a na Slovensku nebo soudci z Evropského soudu pro lidská práva. Konference se také účastní odborníci na boj s terorismem z policejního prezídia.
Rychetský: Ústavní soudy musí určit hranici boje s terorismem
Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský na dnešní konferenci konstatoval, že při boji států s mezinárodním terorismem budou v ochraně soukromí a lidských práv hrát klíčovou roli soudy: „Nikdo jiný než ústavní soudy v každé zemi není oprávněn a povinen stanovit meze, které říkají: tato základní lidská práva a svobody jsou nepřekročitelné a to nejenom pro občany, ale i pro toho, kdo je podezřelý nebo usvědčený z terorismu.“ Témata jsou podle Rychetského velmi živá a vážná a Evropa zatím nezná všechny odpovědi, což je jeden z hlavních důvodů, proč se mezinárodní fórum koná.
Rychetský, který převzal nad celou konferencí záštitu, nezapomněl zmínit, že zásadní zlom nastal právě po 11. září 2001. „Od té chvíle stojíme nepřetržitě snad před největším dilematem, kterému byly demokratické právní státy v těch moderních dějinách podrobeny. Všechny země od 11. září hledají cesty, jak zajistit bezpečnost, životy, majetek a zdraví svých občanů před terorismem, který může udeřit kdykoliv a kdekoliv, ale současně jak zachovat lidská práva a svobodu svých občanů,“ připomněl.
V souvislosti s lidskými právy Rychetský uvedl, že je otázkou, jestli se mohou práva a svobody občanů dopředu natolik preventivně omezit, že výsledkem bude, že dříve, než teroristé udeří, je stát zbaví svobody. „Otázky komunikací, svobody pohybu a další jsou předmětem našeho rokování,“ konstatoval Rychetský.
Soudce Evropského soudu pro lidská práva Karel Jungwiert se přiklonil k názoru, že určité zásady nesmí demokratická společnost překročit. Nepřípustné za všech okolností je podle něj například mučení. „Mnohdy si klade veřejnost otázku, zda je to naše slabost v boji proti terorismu. Já se domnívám, že je to naše síla, protože nejsme a nebudeme jako oni,“ uvedl Jungwiert.
„V zemích, které jsou signatáři evropské úmluvy, je prvním limitem absolutní zákaz trestu smrti. Nikdo nemůže být veřejnou mocí usmrcen. Druhý nepochybný limit je, že nikdo nesmí být podroben nelidskému, ponižujícímu zacházení a mučení, ať už se jedná o podezřelého, usvědčeného nebo odsouzeného teroristu,“ uzavřel Rychetský.