Praha – Šéf ČSSD Bohuslav Sobotka po schůzce s premiérem Jiřím Rusnokem prohlásil, že jednání nepřineslo žádné zásadní překvapení. Diskutovali hlavně o programovém prohlášení vlády; podle Sobotky je důležité, aby v něm nebyly body v rozporu s programem sociální demokracie - a takové tam zatím nenašel. O tom, jestli ČSSD nakonec Rusnokovu vládu podpoří, se vedení strany rozhodne 6. srpna. Rusnokův kabinet musí sněmovnu požádat o důvěru nejpozději 8. srpna. Na druhé straně Miroslava Němcová (ODS) se snaží najít způsob, jak prokázat prezidentovi Zemanovi, že má k dispozici 101 podpisů.
„Vyslechl jsem si informaci o některých bodech, které budou v programovém prohlášení obsaženy, nevidím tam konflikt s programem sociální demokracie, nezaznamenal jsem ani nic v oblasti zdravotnictví, s čím bychom měli mít problém,“ řekl Sobotka s tím, že důležitý bude ale až finální text programového prohlášení. „Předpokládám, že by sociální demokracie měla postupovat jednotně a poslanecký klub by měl hlasovat společně,“ dodal.
Pokud Rusnokova vláda důvěru nezíská, Sobotka doufá, že druhý pokus sestavit kabinet dostane právě on sám. „Věřím, že se prezident Miloš Zeman bude řídit při případném udělení druhého pokusu sestavit vládu ústavními zvyklostmi a pověří sestavením vlády vítěze minulých voleb do Poslanecké sněmovny tak, aby nepotvrdil legitimitu vlády založené na politických subjektech, které nikdo nevolil, a nesvěří sestavení vlády do rukou pochybné koalice,“ uvedl už dříve.
Nárok na pokus sestavit vládu Zeman šéfovi ČSSD neupírá, Sobotka si prý ale měl říct o první pokus. „Kdyby si Bohuslav Sobotka jako předseda ČSSD o první pokus řekl, dostal by ho. Právě proto, že u prvního pokusu může prezident poněkud více riskovat… Bohužel Bohuslav Sobotka to několikrát veřejně odmítl,“ prohlásil Zeman.
Němcová vymyslela, jak vyřešit 101 ověřených podpisů
Možnost sestavit vládu by mohla dostat i pravice. Jako podmínku si ale Zeman dal seznam 101 poslaneckých podpisů, které ověří notář. To ale tyto strany odmítají. Podle týdeníku Respekt šéfka sněmovny Miroslava Němcová ale vymyslela způsob, jak Zemanovi prokázat, že disponují 101 hlasy – poslanci by si před Zemanem stoupli do fronty a jeden po druhém by se podepsali. „To snad bude trapné i jemu,“ řekla Němcová Respektu.
Ve vysílání ČT24 pak svůj plán zpřesnila. Zeman totiž avizoval, že přijde během hlasování o důvěře do sněmovny a právě v tento moment by mu mohli poslanci demonstrovat jednotu 101 hlasů. „Uděláme to způsobem, který vyhovuje nám, a ne nátlakem, který vyžadoval prezident republiky… Jakým způsobem to uděláme, to už je věc dalšího jednání poslaneckých klubů,“ podotkla Němcová. Nevyloučila ale ani to, že by mohlo vše zůstat u původních listin, které už poslanci podepsali před nějakou dobou. Zopakovala, že jí nevadí požadavek na 101 hlasů, ale jejich notářské ověření.
Předsedkyně LIDEM Karolína Peake je k Zemanovu požadavku notářsky ověřených podpisů poněkud smířlivější. „Musíme si uvědomit, že jediný člověk, který může v případném druhém pokusu jmenovat premiéra, je prezident republiky. Pokud si takovou podmínku vymyslí, tak si ji vymyslí a já myslím, že nejjednodušší způsob, jak mu vzít trumfy z ruky, je ji splnit,“ uvedla Peake v Interview ČT24. Pokud ale Rusnokova vláda přeci jen důvěru získá a na druhý pokus tedy nedodejde, některé návrhy může strana LIDEM podpořit. „Hlasovat proti všemu, byť třeba rozumnému, mi přijde jako směšné a dětinské chování,“ dodala.
Prezident jmenoval předsedou vlády 10. července Jiřího Rusnoka poté, co padla koaliční vláda ODS, TOP 09 a LIDEM premiéra Petra Nečase. Rusnok musí sněmovnu požádat o důvěru do třiceti dnů od jmenování vlády. Pokud neuspěje, musí prezident jmenovat nového premiéra, který by se se svými ministry opět pokusil obstát před sněmovnou. V ústavě ale není řečeno, do kdy tak má učinit. Když tedy bude prezident váhat, první jmenovaná vláda by bez důvěry mohla vládnout do řádných voleb v květnu. Pokud by prezident přeci jen nového premiéra jmenoval a jeho vláda opět ve sněmovně nezískala důvěru, přichází na řadu předseda sněmovny. Prezident podle ústavy musí při třetím pokusu o sestavení vlády jmenovat premiéra právě na základě jeho návrhu.
