Praha – Kvůli rozhodnutí vlády nepřipojit se k evropské smlouvě o rozpočtové odpovědnosti míří Česko na periferii Evropské unie. V dnešních Otázkách Václava Moravce to prohlásil ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09) s tím, že se ještě pokusí přesvědčit premiéra, aby smlouvu podepsal. ODS je ale zatím proti. Obavy z rozpočtového paktu má také člen NERVu Pavel Kohout. Ten přirovnal současné dění v unii k bombě, „ve které se šroubovákem rýpe 25 amatérských pyrotechniků“.
„Ještě jsme se neoctli na konečném místě. Je to všechno ve vývoji. Toho času se směřujeme na okraj. Ještě jsme tam nedospěli, ale máme zdravou ctižádost se tam dostat,“ varoval Schwarzenberg. Česko by podle něj nemělo zapomínat, že členství v Evropské unii je pro něj přínosné. Už mu vyneslo téměř 180 miliard korun. „My to bereme, jako by to byla samozřejmost, jako bychom na to měli nárok. Přitom jsou to peníze, které museli ze svých daní předtím zaplatit všichni občané Německa, Francie, Holandska a celé Evropské unie,“ připomněl Schwarzenberg. „My jsme to dostali darem a teď ještě vyvádíme, jako bychom byli Evropskou unií utiskováni,“ dodal.
Podle Schwarzenberga Česká republika svým rozhodnutím nepřipojit se k rozpočtovému paktu přispěla k rozmnožení rychlostí v Evropě. To by jí mohlo ublížit i politicky. Tyto obavy sdílí i sociální demokraté. „Tohle je jiný formát, ve kterém se my ocitáme bokem,“ upozornil místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek.
Zahradil: Význam paktu pro nečleny eura je spíš symbolický
Na některá úskalí smlouvy naopak v Otázkách Václava Moravce upozornil europoslanec Jan Zahradil (ODS). Připomněl, že smlouva směřuje k dalšímu politickému prohlubování unie a umožňuje další přenášení pravomocí z národní úrovně na úroveň evropskou. „Nastal čas zeptat se občanů, zda si tento vývoj, přenášení národních pravomocí na evropskou úroveň, přejí, nebo nepřejí,“ míní Zahradil. Schwarzenberg však s tvrzením o přenášení pravomocí do Bruselu nesouhlasí, označil je za „pohádky“.
Zahradil zároveň připomněl, že smlouva má pro nečlenské země eurozóny spíše symbolickou hodnotu. I když se k ní nyní připojily, začne pro ně platit až ve chvíli, kdy přijmou euro. Českou republiku podle něj odmítnutí smlouvy v EU neodsune na druhou kolej a neublíží jí ani ekonomicky. „Nikdo nezavře hranice, nikdo s námi nepřestane obchodovat, v žádném případě neskončí příliv investic do České republiky. Možná se na nás bude mračit paní Merkelová a pan Sarkozy, ale reálný dopad na českou ekonomiku podle mého názoru nebude žádný,“ soudí Zahradil.
Jan Zahradil, europoslanec
„(Rozpočtová) smlouva začne být pro nečleny platná až ve chvíli, kdy do eurozóny vstoupí. Podpis má spíše symbolickou hodnotu, znamená, zda se země hlásí nebo nehlásí k dalšímu prohlubování integrace a dalšímu přenosu pravomocí na evropskou úroveň.“
Kohout: Když se 25 amaterů rýpe v bombě šroubovákem, je lepší odejít
K obezřetnosti vůči rozpočtovému paktu nabádají i někteří ekonomové. Člen NERVu Pavel Kohout přirovnal postup EU při řešení dluhové krize, kvůli kterému vznikla rozpočtová smlouva, k bombě, „ve které se šroubovákem rýpe 25 amaterských pyrotechniků“, a tak je pro Česko možná lepší odejít za dveře.
„Nemusíme automaticky souhlasit s každou hloupostí, kterou nám předloží k podpisu. Mně to připadá, že tato technika donucování je něco, jako když pochybná firma pozve důchodce na párty a pak je tam nutí, aby koupili vysavač za 50 tisíc,“ dodal Kohout.
Smlouvu o rozpočtové odpovědnosti podepsalo 25 zemí EU
Smlouvu o rozpočtové odpovědnosti podepsala v pátek na summitu EU většina členských zemí unie. Nepřipojila se k ní pouze Česká republika a Velká Británie. Připojit se k ní ale mohou později. Slovenská premiérka Iveta Radičová ještě před podpisem dohody vyzvala Česko, aby vzhledem ke své budoucnosti svůj postoj přehodnotilo.
Co fiskální pakt zavádí?
Návrh paktu počítá s tím, že by státy do svého právního řádu, nejlépe přímo do ústavy, měly zakotvit pravidlo, že by jejich strukturální rozpočet měl být v podstatě vyrovnaný nebo v přebytku. Povolený bude u strukturálního rozpočtu deficit do výše 0,5 HDP dané země. Na to, zda země „zlaté“ pravidlo ukotvily v domácím právu, či ne, bude dohlížet Soudní dvůr EU. Provinilé zemi by mohl udělit pokutu do výše 0,1 procenta HDP.
