Vláda se po čtyřech hodinách jednání nerozhodla, jakou změnu služebního zákona podpoří. Jednat o změnách tak bude i na dalších zasedáních. Současnou podobu normy kritizuje řada ministrů, kterým se nelíbí, že si na ministerstvo nemůžou přivést své nejbližší kolegy a chtějí pravidla pro přijímání vysokých úředníků uvolnit. Opozice plánované změny kritizuje.
Proč se ministři v demisi ve středu nedohodli na konkrétní podobě volnějšího pravidla pro přijímání a odvolávání vysokých ministerských úředníků, neupřesnili. Současná podoba služebního zákona funguje od roku 2015.
Přestože ke konečné shodě nedošlo, na některých tématech se kabinet shodl. Ministři například souhlasí s tím, že se má státní správa více otevřít lidem zvenčí. Při výběrových řízeních by se do druhého kola mohli přihlásit i lidé mimo státní službu.
„Také jsme se domluvili, že snížíme délku praxe o rok. Diskutujeme o frekvenci hodnocení úředníků, aby to místo jednoho roku byly tři,“ řekl po jednání vlády premiér v demisi Andrej Babiš (ANO).
Současná norma podle něj státní správu „zabetonovala“. Přesto vláda od nástupu do funkce odvolala více než dvacítku náměstků, část z nich už se proti tomu odvolala k superúředníkovi Josefu Postráneckému.
„Nejedná se o čistku. Já některé úředníky nepotřebuji. Systém je nyní paralyzovaný. V některých případech je tajemník víc než ministr a náměstek je někdy víc než vláda, to není normální stav,“ bránil Babiš jejich odvolání s tím, že vláda ke změnám podle něj přistupuje apoliticky.
O konkrétních změnách má ministryně pro místní rozvoj v demisi Klára Dostálová (ANO) diskutovat se zástupci Evropské komise.
Ministři nechtějí dědit náměstky po svých předchůdcích
Nejvíce výtek proti ní formuloval ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch (za ANO). Podle něj je současné vyznění zákona rigidní a mělo by umožnit přijímat do nejvyšších funkcí i odborníky zvenčí.
„Ministr je odpovědný za chod úřadu. On je zodpovědný vůči veřejnosti a on by měl mít právo mít kolem sebe svůj tým náměstků. Jenže jsou tam náměstci, kteří tam byli dříve, někteří bohužel jako političtí,“ podotkl ještě před jednáním vlády. Na nižších postech potřebnosti kontinuity podle svých slov rozumí. Novela by podle něj měla i více otevřít možnost zaměstnání na vysokých postech pro odborníky zvenčí.
Právě Vojtěchův spor se státním tajemníkem Ivo Benedou se stal symbolem debat o služebním zákonu. Beneda měl na ministerstvu zdravotnictví na starosti mimo jiné nábor úředníků, těch ale nyní chybí asi třetina. To vadí Vojtěchovi, který ho ve středu vyzval, aby na svou funkci rezignoval. „Myslím, že i zaměstnanci na ministerstvu jsou poměrně zoufalí z toho, jak tam pan státní tajemník funguje,“ komentoval to Vojtěch.
Beneda navíc podle Vojtěcha nedával úředníkům dostatečné odměny. Tajemník výtky ministra popírá. „Nemám důvod odcházet, výsledky mé dosavadní práce, které zhodnotili doktor Němeček a doktor Ludvík, byly zhodnoceny jako vynikající,“ uvedl.
Vojtěch nicméně státního tajemníka kvůli služebnímu zákonu nemůže odvolat. Musela by s tím souhlasit vláda i superúředník Postránecký.
Návrhy, co ve služebním zákoně změnit, mají i další členové kabinetu. Podle ministryně financí v demisi Aleny Schillerové by měla novela přesně oddělit politicky nominované ministerské úředníky od těch, kteří jsou pod služebním zákonem.
„Musíme hledat určité kompromisy, ale mít i na paměti stabilitu státní správy i parametry pro státní správu z pohledu Evropské unie. Musíme si říct, které patro je politické a které úřednické a ty odlišit. Státní úředník musí být odborník. Chápu, že kolegové si chtějí přivést svůj tým,“ řekla.
Opozice: Na změnu normy je příliš brzo
Služební zákon přijala vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD), aby vyhověla požadavkům Evropské unie na čerpání fondů. Cílem zákona bylo odpolitizovat státní správu a omezit politické nominace do vedení ministerstev. K opatrnosti proto ve středu vyzývala i ministryně obrany v demisi Karla Šlechtová (za ANO), která v předchozím kabinetu zastávala post ministryně pro místní rozvoj.
Podle opozice chce současná vláda v demisi upevnit změnami zákona vlastní pozici. „Jedním z původních cílů zákona o státní službě byla stabilizace státní správy na delší časové období. Nepovažuji proto za rozumné, aby hned další vláda prováděla zásadní změny, než se stihne naplno projevit fungování zákona, který byl přijat poměrně nedávno,“ prohlásil předseda TOP 09 Jiří Pospíšil. Připomněl také, že hnutí ANO bylo členem vlády, která služební zákon přijala.
Podle Pirátů by se změna takto důležitého zákona neměla dít na základě iniciativy ministerstva vnitra, které dnes novelu předložilo na jednání vlády, ale měla by zohlednit i další stanoviska.
„Za hlavní negativum projednávané novely považuji především její načasování v momentě, kdy je zapotřebí řešit celou řadu důležitějších věcí, než je upevňování vlivu hnutí ANO ve státní správě. Navíc skryté pod mediální zkratkou údajné vyšší flexibility a operativnosti služby,“ uvedl předseda Pirátů Ivan Bartoš.
ČSSD pak vadí, že náměstky odvolává a změny ve služebním zákoně chystá vláda, která nedostala důvěru.
Odborní náměstci by měli zůstat ve funkci jen pět let
Podle návrhu novely by mohli odborní náměstci, nyní jmenovaní na základě výběrového řízení na neomezenou dobu, práci vykonávat pouze pět let. Ministerstvo vnitra také navrhuje rozšířit důvody pro odvolání takzvaných představených. Upozorňuje na to, že šéfové sekcí, oddělení či odborů jsou dnes odvolatelní jen tehdy, pokud dosahují nevyhovujících služebních výsledků.
„Představený, jehož výkon je alespoň dostačující (byť jinak podprůměrný), zůstává i nadále představeným jmenovaným na dobu neurčitou,“ kritizuje návrh.
Představenými mají být v budoucnu jen ti, kteří nebudou podprůměrní v nově plánované pětistupňové hodnoticí škále. Nový systém hodnocení by měl umožňovat provádět jej podle potřeby.
Návrh, jak byl poslán do připomínkového řízení, vzbudil kritiku. Babiš v něm udělal změny, minulý týden po schůzce se státními tajemníky například uvedl, že už nechce, aby se vedení státní služby přesunulo z ministerstva vnitra na úřad vlády. Jednou z možností by podle něj bylo úplně zrušit politické náměstky a odborné náměstky vyjmout ze státní služby. „Je to varianta, o které chceme diskutovat ve sněmovně,“ řekl premiér v demisi deníku Právo.
Rychlé řešení může vést k účelovým vyhazovům, varuje iniciativa
O nedostatcích v dosavadní úpravě mluví i iniciativa Rekonstrukce státu, zároveň ale kritizuje některé změny, které nynější návrh obsahuje. „Zůstává značně problematické především řešení služebních hodnocení. To může umožnit účelové vyhazovy, a tím destabilizovat a politicky ovlivňovat státní správu,“ uvedli zástupci iniciativy.
Rekonstrukce státu kritizuje také způsob, jak je novela zákona o státní službě projednávána. Podle ní se nekonala dostatečně široká diskuse o tom, co je třeba v zákoně změnit, a jednotlivá ministerstva dostala málo času na vyjádření. Iniciativa proto doporučuje návrh znovu důkladně projednat a přepracovat. Nevidí důvod ke spěchu při projednávání, protože novela by měla být účinná až od příštího roku.
