Před volbami do Evropského parlamentu přináší ČT24 rozhovory s lídry všech kandidátek, které se o mandáty ucházejí. S číslem 15 kandiduje hnutí Pro Česko, které do voleb vede Radek Kňava. Rozhovor s ním vedl Roman Fojta.
Rozhovory s lídry kandidátek do evropských voleb: Radek Kňava (PČ)
Rozhovor s lídrem kandidátky Pro Česko Radkem Kňavou (zdroj: ČT24)
Jak jsem se díval na váš program – ten je rozdělený zhruba do devíti kategorií – jaká je vaše programová priorita? Čemu byste se v případě úspěchu chtěli v Evropském parlamentu věnovat?
Naší hlavní prioritou je jiný styl práce. Nerozhodovat od stolu, bavit se s lidmi, kteří se zabývají tou agendou, o které právě europoslanci rozhodují, aktivně se ptát lidí, úředníků na obcích a podobně.
Pokud se ptáte na konkrétní téma, tak pokud bych měl mluvit za celé naše hnutí, my bychom chtěli zvrátit ten trend, který v této chvíli je v Evropském parlamentu, který trošku ztěžuje život automobilkám. A konkrétně ztěžuje život řidičům, kteří si chtějí kupovat auta se spalovacím motorem.
Protože jsou emisní limity a další limity, které v tuto chvíli schvalují na půdě Evropského parlamentu. Pokud to půjde stejným tempem, tak se může stát, že v horizontu deseti dvaceti let si jako zákazníci nebudeme moci koupit auto, které nebude například elektromobil nebo auto s vodíkovým pohonem, a to je velmi drahá záležitost. Pak se může stát, že auto bude velmi luxusní zboží pro horních deset tisíc, a to si nemyslíme, že je správně.
Abych si to ujasnil – vy byste v takovém případě bojovali pouze za to, aby se ty emisní limity nezpřísňovaly, nebo byste se snažili ještě o jejich uvolnění?
V první řadě bychom se snažili o to, aby se již dále nezpřísňovaly ty limity, které jsou v této chvíli schválené.
Do které frakce by se vaše strana v případě úspěchu zapojila?
Náš program Evropa pro Česko vychází velmi podobně, jako jsou programové teze Aliance liberálů a demokratů (ALDE), proto bychom chtěli vstoupit v jednání o spolupráci s touto frakcí.
Velkým tématem současného evropského dění je brexit. To mezní datum je stanoveno na jednatřicátého října letošního roku – jak se vám toto datum pozdává? Byli byste pro dřívější, pozdější odchod, setrvání Velké Británie v Evropské unii?
Určitě nejlepší scénář by byl, aby Velká Británie zůstala v Evropské unii. Uvidíme, jak dopadne zítřejší (pozn. úterní) hlasování. Pokud opravdu ty tendence, které jsou dnes v britských médiích, dopadnou tak, že možná již je nějaká dohoda o ukončení členství v Evropské unii. V případě, že to dopadne tak, že Evropská unie a Velká Británie se rozejdou ještě před volbami, bude to rozhodně lepší scénář než ten říjnový termín.
Jste pro referendum o vystoupení Česka z Evropské unie?
My si nemyslíme, že tohle je téma, které by pálilo české občany. Myslíme si, že zhruba miliardu, kterou by vypsání referenda stálo, je lepší využít pro investice v České republice – vzdělávání, domovy pro seniory a podobně.
V posledních letech se v souvislosti s migrační krizí řeší ochrana evropských hranic, společné Evropy. Jak by podle vašeho názoru měla být řešena?
My si myslíme, že ochrana hranic by měla být společné téma. Nemělo by to být pouze o jednotlivých státech, které jsou hraničními státy Evropské unie. Oproti tomu si myslíme, že například azylová politika, přistěhovalecká politika by měla být v kompetenci jednotlivých států.
Říkáte, že by ochrana hranic měla být společným tématem. Co to tedy znamená? Byl byste proto, aby třeba agentura Frontex dostala víc peněz? Jakým způsobem by to měla Evropa řešit?
V této chvíli již agentura Frontex získala posílení svých sil. My si nemyslíme, že to je dostatečné – deset tisíc lidí pro ochranu celé vnější hranice Evropské unie určitě není dost. Mělo by to být o spolupráci právě těch hraničních států a agentury Frontex. Ta agentura Frontex by měla být aktivní v případě nějakých nenadálých situací – migračních vln, kdy by mohla mít tým, který zasáhne, kde to je potřeba. Ale standardní ochrana hranic by měla být na těch hraničních státech.
Jste pro další prodloužení sankcí vůči Rusku? Pokud ano, proč? Pokud ne, tak mě také zajímá proč.
Pokud se podíváme na ty současné sankce, možná by bylo vhodné se podívat trošku na tu strukturu těch sankcí. Sankce, aby byly funkční, by v tomto případě – si myslíme – měly být více cílené na hlavní představitele moci v Ruské federaci. Neměly by být plošné, tak aby dopadaly například na zákazy vývozu mléčných produktů do Ruska. Což si nemyslím, že zas až tak moc pálí Ruskou federaci.
V současné době Evropská unie jedná o strategickém partnerství s Čínou. Co všechno by podle vás mělo obsahovat?
Mělo by to být opravdu strategické partnerství. To znamená, nemělo by to být o tom, že jedna ze stran bude výrazně zvýhodněná oproti té druhé. Měli bychom se tady určitě zabývat otázkou bezpečnosti – nemyslíme si, že by v rámci spolupráce s Čínou mělo dojít k bezcelní zóně.
Jak jste spokojeni s tím, jak se Evropská unie postavila k problému dvojí kvality potravin? Což je ostatně téma, které dnes (v úterý) řešila česká vláda – konkrétně premiér Andrej Babiš (ANO) s obchodními řetězci.
My si nemyslíme, že to, jak dopadla směrnice Evropského parlamentu, je špatně. V České republice často slýcháme, že směrnice Evropské unie něco nařizují, že nám Brusel něco diktuje. V této chvíli ta směrnice říká. „Ano, je tady nějaký problém. Dvojí kvalita potravin je nekalá obchodní praktika a podobě. A vy členské státy, rozhodněte si, jak přísní chcete být a jak velmi chcete chránit svůj trh.“
Dvojí kvalita potravin také není o nějakých kontrolách – například masa, což byla kauza kontroly masa v Polsku. Bezpečnost potravin je klíčová. To musí být opravdu velmi přísné. Musí být inspektorát, který bude hlídat tyto záležitosti, a my jako Česká republika musíme mít právo – na delší dobu plošně kontrolovat například dodávky masa z nějakého státu.
Rozumím. Nicméně bezpečnost a dvojí kvalita potravin jsou dva trošku odlišné problémy, a pokud jde o tu dvojí kvalitu, tak ta konkrétní směrnice Evropského parlamentu – alespoň podle kritiků – dává řekněme těm výrobcům, producentům velkou možnost se jakýmkoliv sankcím za dvojí kvalitu vyhnout. Protože mimo jiné říká, že v případě nějakých odůvodněných argumentů nemusí být sankcionováni. Není právě to takové změkčení, které tu směrnici dělá bezzubou?
Ta směrnice ukazuje nějaký základní mantinel a teď opravdu bude na tom, jak se k této otázce postaví české ministerstvo zemědělství, jak připraví českou legislativu. A v případě, že si řekneme, že potřebujeme více chránit – protože u nás to je téma, tak my tu možnost budeme mít. Jenom musíme najít cestu, a to je si myslím v pořádku.
Měla by podle vašeho názoru Evropská unie poskytovat dotace pro rozvoj malých, nebo velkých podniků? Z jakých oblastí a proč?
Primárně by asi dotace neměly být poskytovány podnikům, které nemají nějaký veřejný přesah. Které svým podnikáním nebo svoji činností nemají nějaký další benefit pro občany. Příklad – pokud bude malý zemědělec, který bude šetrný k životnímu prostředí, bude hospodařit tak, aby chránil půdu, tak je to v pořádku. Tam samozřejmě nějaké investice, subvence mohou být. Stejně tak si dovedu představit podporu nějakých sociálních podniků, které zaměstnávají postižené. Ale dotace pro velké firmy, které nemají nějaký přesah do veřejného prostoru, tak to si nemyslím, že je v pořádku.
Lídři Evropské unie se shodují, že po odchodu Velké Británie bude potřeba Evropskou unii reformovat. Na co by se podle vašeho názoru ty reformy měly zaměřit a kudy by se Evropa měla podle vás ubírat?
My si myslíme, že by se měla otevřít otázka odpovědností, které odpovědnosti budou na půdě Evropského parlamentu, které odpovědnosti budou na Komisi v té bruselské centrále a které odpovědnosti budou na národních státech. Měla by se udělat jakási revize, a dokonce si myslím, že je čas na to, bavit se o revizi smlouvy podobné té lisabonské. Opravdu té základní smlouvě o Evropské unii.
V jakém smyslu? Co by se všechno tak zásadního mělo změnit, že by se měla schvalovat nová – řekněme ta základní – smlouva?
Myslíme si, že v této chvíli není úplně jasný názor v rámci celé Unie například na odpovědnosti mezi Evropským parlamentem, Radou, Komisí… V této chvíli je hodně diskusí také o tom, jak velmi má být provázán Evropský parlament s Komisí, jestli tam má opravdu být velká provázanost a navázanost na frakce v Evropském parlamentu. Takže tuto otázku otevřít a říci si opravdu, jaké pravomoci mají být v Bruselu a jaké u národních států.
Měla by Česká republika podle vašeho názoru přijmout euro?
Ano, ale ne v této chvíli. Česká republika nemůže říkat pouze ne. Musí si říci, za jakých podmínek je ochotná přijmout jednotnou měnu. Tyto podmínky jasně specifikovat, sdělit je eurozóně a v případě splnění bychom měli vstoupit.
Takže byste byl pro přijetí eura?
Ano.