Před volbami do Evropského parlamentu přináší ČT24 rozhovory s lídry všech kandidátek, které se o mandáty ucházejí. Ty se konají v pořadí podle volebních čísel stran. S číslem 7 kandiduje Česká strana sociálně demokratická, do voleb ji vede europoslanec Pavel Poc. Rozhovor s ním vedla Barbora Kroužková.
Vy už v europarlamentu působíte. Vyberte přesto jednu oblast, na kterou se cíleně budete chtít zaměřit, pokud se znovu stanete europoslancem?
Pro mě je to jasné. Už léta se zabývám životním prostředím, bezpečností potravin a veřejným zdravím. S tím budu pokračovat.
Jak byste doporučil řešit sucho?
Sucho je bezpochyby důsledek klimatické změny a poškození mikrocirkulace. To znamená, že první opatření k tomu musí být v zemědělství, a další věc je pak otázka boje s klimatickými změnami. V tom se snažíme dělat opravdu maximum.
Europoslanci za ČSSD jsou teď v Progresivní alianci socialistů a demokratů. V té frakci asi budete chtít zůstat?
Samozřejmě, to je frakce, ve které pracujeme, a je to frakce, která respektovala všechny body našeho programu. Ať už je to otázka platové nerovnosti či dvojí kvality potravin, která dopadla nyní nešťastně. Je to i otázka zdanění dceřiných společností, které jsou nyní zdaněné u matek, a chtěli bychom to zvrátit. Frakce socialistů a demokratů tyto body do svého programu přejala, takže v ní samozřejmě budeme pokračovat.
Jako europoslanec budete případně znovu muset řešit brexit. Byl byste pro to, aby Britové odešli z Unie ještě dříve před datem 31. října? Případně za jakých okolností?
Toto je velmi vážná otázka. Základ mého postoje i postoje mé frakce je, že řešení nesmí způsobit chaos a problémy, které by neřízený brexit způsobil. Proto jsme také souhlasili s posunem data na říjen a věřím, že se může stát, že dojde k dalšímu odložení. Neřízený brexit by znamenal obrovské výdaje a poškození společnosti ve Spojeném království. Uděláme naprosté maximum, aby k tomu nedošlo. Neřízený brexit se nesmí stát.
Co tedy dřívější vystoupení Velké Británie a za jakých okolností?
Ano za předpokladu, že se dokáže Dolní komora (britského parlamentu – pozn. red.) shodnout na dohodě, která není rozvodovou dohodou, ale průnikem všech možností 28 členských států. Je to na nich.
Referenda jako taková jsou téma pro sociální demokracii kvůli míře občanské angažovanosti. Zároveň ale vidíme, jaká je situace po referendu ve Velké Británii. Byl byste pro referendum o vystoupení České republiky z EU?
Referendum jako nástroj přímé demokracie je něco, co my samozřejmě podporujeme. Ale referendum musí být provázeno informacemi a musí to být informace pravdivé. Ve Velké Británii vidíme výsledek toho, co se stane, když je společnost manipulovaná a jsou jí předkládány lživé informace. V této chvíli referendum ohledně EU v České republice nepodpoříme.
Právo lidí vyjádřit se k otázce a zdroje informací jsou přece dvě různé věci. Proč se to spojuje?
Protože tato práva jdou ruku v ruce. Pokud budete mít nedostatečné informace, tak si nedokážete ani nakoupit. Dobré, kvalitní a pravdivé informace jsou nezbytný podklad pro správné rozhodnutí. Pokud je nemáte, uděláte špatné rozhodnutí i v té samoobsluze.
Není to podceňování voličů?
Nemyslím si, protože každý z nás dokáže naletět na šikovně podanou lež a reklamu. I já a vy. To není podceňování voličů, ale ochrana.
Je ale přece úlohou politiků ty správné informace poskytnout.
Ano, ale velmi snadno jako volič naletíte na politický marketing.
Ochrana společných hranic Evropské unie je téma, které se řeší v návaznosti na migrační krizi, jejíž vrchol má EU již za sebou. Přesto toto téma není uspokojivě vyřešeno. Máme hranici námořní, vzdušnou a pozemní. Vy se v tom vyznáte?
Není to moje jádrové téma, ale díky tomu, že jsme silná frakce, máme experty, kteří toto řeší. Podstatné pro mě je, že žádná z evropských institucí neusnula poté, co migrační krize pominula. Já se v tom vyznám z pohledu rozpočtového výboru, kde jsme schvalovali velké navýšení prostředků jednak pro Frontex, tak pro členské státy. Samozřejmě zodpovědnost za ochranu vnější hranice je na členských státech, ale je potřeba jim pomoci. Od toho tu Frontex je.
Tím myslíte přesunutí peněz do vnějších členských států?
Nejenom to. Je potřeba to řešit tím, že budou mít k dispozici technickou a metodickou pomoc, ale budou mít i krizovou pomoc v případě, že jejich síly nestačí. Proto jsme schválili v Evropském parlamentu posílení Frontexu. Je to naše společná hranice a úloha.
Česká republika souhlasí se sankcemi proti Rusku a byla pro jejich prodloužení. Byl byste pro jejich další prodloužení nad současný rámec a termín?
Pokud to bude nezbytně nutné a nedojde ke změnám, které Evropská unie požaduje, tak se na tom zcela jistě ministři usnesou. Toto je rozhodnutí, které spadá do druhého pilíře, kde jako Evropský parlament příliš velké slovo nemáme.
EU také řeší spojenectví s Čínou. Co by mělo toto strategické spojenectví představovat?
Především velkou opatrnost. Řekněme si to otevřeně, Čína je neuvěřitelně silný partner a využívá svoji obchodní sílu také k posilování své mezinárodní síly. Jistěže EU potřebuje Čínu jako partnera, ale je potřeba, abychom přistupovali k Číně z pozice EU, protože žádný z členských států na to není dost velký. A musíme chápat, že Čína hájí především své zájmy a my musíme hájit své.
Už jste zmínil dvojí kvalitu potravin a vaše europoslankyně o tom také hodně hovořila. Sám jste ale řekl, že nakonec bylo rozhodnuto, že se nejedná o nekalou praktiku. Byl by pro vás cestou národní zákaz, který představil ministr zemědělství?
Je to jedna z cest. Můžeme také připravit národní normy, ale to znamená, že budeme muset v příštím období sáhnout do dvou legislativ. Jedna je legislativa o informacích pro spotřebitele, v označování potravin můžeme hodně pomoci, druhá je pak legislativa, která se týká takzvaného geoblockingu. To znamená, že stejně jako internetové obchody musí prodávat po celé Evropě, tak i velkoobchody by neomezovaly své nabídky jen na určité regiony. České supermarkety by si tak mohly nakoupit i v německých obchodech.
Zaujal mě váš komentář, že chcete sbližovat příjmy. Jak chcete zajistit německé platy pro Čechy?
To jste hodně zkrátila. My ale přece můžeme použít celou řadu politických nástrojů. Můžeme motivovat firmy, jež mají u nás své dcery, aby postupně dorovnávaly nerovnosti, které Evropu trhají na kusy. Musíme se ale hlavně zabývat tím, abychom změnili evropskou legislativu, která dnes umožňuje zdaňovat dcery u matek.
Měla by Česká republika přijmout euro?
Přijetí eura je výsostné rozhodnutí České republiky. Do toho Evropský parlament nezasahuje a nikdy nebude. My se domníváme, že přijetí eura bude možné až tehdy, kdy to bude pro Českou republiku výhodné. To je pak otázkou především kurzu.
