Praha - Na Ústavní soud tento týden dorazil návrh na zrušení části zákona, který upravuje platy soudců. Těm se nelíbí, že jim sněmovna loni zvýšila plat pouze na 2,75násobek průměrné měsíční mzdy namísto požadovaného trojnásobku. Soudci bojují s vládou o výši svých platů už od roku 1999. Ústavní soud se bude tímto tématem zabývat už počtrnácté. Při jeho rozhodování ale mohou tentokrát roli sehrát i povodně.
Na Městský soud v Brně se obrátila soudkyně krajského soudu, která žádá doplatek platu ve výši necelých 16 tisíc korun měsíčně. Městský soud se ale s žalobou obrátil na soud Ústavní. Ten už loni nařídil vládě zvýšení platů soudců, neboť 2,5násobek průměrné mzdy prý není přiměřený. Dříve byli soudci zvyklí dokonce na trojnásobek. Zákonodárci zvolili kvůli úsporným opatřením kompromis a stanovili násobek na 2,75.
Tentokrát ale může Ústavní soud při svém rozhodování zohlednit i aktuální povodňovou situaci. Podle generálního sekretáře Ústavního soudu Ivo Pospíšila totiž může ve výjimečných situacích docházet k určitým restrikčním opatřením. A jednou z těchto výjimečných situací jsou například i aktuální povodně.
ÚS: Zákonodárci by měli zvážit jiný systém výpočtu
V případě zrušení části zákona o platech soudců by ministerstvo spravedlnosti muselo předložit vládě alternativní návrh. „Budeme nuceni situaci řešit ve vazbě na rozpočet ve spolupráci s ministerstvem financí,“ tvrdí náměstek ministra spravedlnosti Radomír Daňhel. Trojnásobek průměrné mzdy totiž představuje zatížení rozpočtu o 1,2 miliardy ročně.
Podle Ústavního soudu by ale resort měl řešit tento dlouholetý spor hlubšími změnami zákona. Zákonodárci by prý měli „zvážit úplně jiný systém výpočtu platů představitelů státní moci“. Na to budou mít politici zřejmě ještě dost času, neboť ústavní soudci mají na stole aktuálně například sKarty nebo zdravotnické nadstandardy. Je tedy pravděpodobné, že k platům svých kolegů se dostanou až za několik měsíců.
