Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) nebude moct vyslechnout členy někdejší sněmovní vyšetřovací komise ke sporné reorganizaci policie. Dolní komora je odmítla zprostit mlčenlivosti. GIBS žádal o výpovědi kvůli únikům údajů ze zprávy někdejšího šéfa Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Roberta Šlachty, který přestavbu sborů hlasitě kritizoval.
Rozhodnutí ze sněmovny: Poslanci nebudou vypovídat k únikům ze Šlachtovy zprávy
Policejní reorganizace zkonstruovaná tehdejším náměstkem policejního prezidenta Tomášem Laubem v polovině loňského roku sloučila protimafiánský Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) a protikorupční policii pod jednu střechu Národní centrály proti organizovanému zločinu.
Zatímco ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) za krokem prezidia v čele s Tomášem Tuhým stál, opoziční ANO ho hlasitě kritizovalo a mluvilo o likvidaci elitních útvarů – a to zejména ve vazbě na populárního plukovníka Šlachtu.
Situaci ještě rozbouřila kritika ze strany státních zástupců a především nepotvrzené vyjádření detektiva z ostravské expozitury Jiřího Komárka, podle kterého měl být údajně policejní prezident Tuhý podezřelý z brutálního úniku informací. Sám Šlachta pak na odpor k reorganizaci policii opustil.
Kvůli sporům a nejasnostem vznikla ve sněmovně vyšetřovací komise, vedená někdejším ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS), která počátkem letošního roku došla k závěru, že se nepodařilo prokázat, že by cílem reorganizace bylo hojně spekulované odstranění Roberta Šlachty – v tu dobu již bývalého šéfa ÚOOZ naopak zkritizovala za to, že měl podporovat spekulace a vycházet z nepřesných informací.
Komise k reorganizaci policie
GIBS s žádostí o výpovědi neuspěla
Jedním z podkladů, se kterým komise pracovala, byla i tzv. Šlachtova zpráva, kterou Blažek označil za soubor útržků z různých policejních spisů. A právě o ni – a o mediální úniky informací v ní obsažených – se zajímala GIBS, coby policejní kontrolní orgán.
Podnět k prověření úniků dala loni Nejvyššímu státnímu zastupitelství a inspekci sama komise. GIBS se na sněmovnu obrátila, jak potvrdil předseda sněmovny Jan Hamáček, na podnět státního zastupitelství. Žádala o zproštění mlčenlivosti členů Blažkovi komise a chtěla také vyslechnout pět sněmovních úředníků a dva odborné analytiky, kteří měli v dolní komoře k dokumentu přístup.
To ale sněmovna odmítla a na Hamáčkův návrh přijala hlasy 132 ze 143 přítomných poslanců usnesení, v němž nesouhlasila se zproštěním mlčenlivosti lidí, kteří měli ve sněmovně k takzvané Šlachtově zprávě přístup. Proti nebyl nikdo. Inspekce žádala také o poskytnutí kopie zprávy. K této žádosti se dolní komora nevyjádřila.
Poslanci byli proti bez ohledu na příslušnost
Někdejší členové komise současně na plénu zopakovali, že oni za pouštěním informací nestojí. Podle Blažka je evidentní, že úniky mohly být jen ze strany orgánů činných v trestním řízení; Zpráva totiž údajně existuje ve třech vyhotoveních, komise měla jen jedno. Rovněž místopředseda Martin Lank (Realisté) podotkl, že úniky je třeba hledat jinde než u komise.
„Státní zastupitelství si dovolilo neuvěřitelnou nehoráznost,“ prohlásil k žádosti GIBS předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Rovněž Marek Benda (ODS) označil zbavení mlčenlivosti za nemožné. Vyšetřovací komise je vrcholný orgán parlamentu a státní zastupitelství není nadřazené všem mocím, uvedl. Podle Zdeňka Ondráčka (KSČM), který v komisi zasedal, měly orgány v trestním řízení prověřit úniky hned.
Proti zproštění mlčenlivosti se postavil i místopředseda sněmovny a člen komise Jan Bartošek (KDU-ČSL). „Vznikne bludný kruh, ze kterého nebude cesta ven,“ řekl. Pochyby vyjádřil rovněž Bronislav Schwarz (ANO), mluvil o nestandardním postupu. Člen komise Daniel Korte (TOP 09) uvedl, že by stejně s odvoláním na ústavu před inspekcí vypovídat odmítl.