Rozdělení Československa hodnotí kladně dvě pětiny Čechů a Slováků, ukázal společný výzkum Sociologického ústavu Akademie věd ČR a Inštitútu pre verejné otázky Bratislava. Ukázalo se i to, že kontakty mezi Čechy a Slováky jsou velmi blízké a kolem 80 procent dotázaných pokládá za správné, aby vztahy mezi oběma zeměmi byly bližší než vztahy k jiným zemím.
- Výzkum sociologové provedli k 25. výročí rozdělení Československa. Ptali se i na další historické události - na vznik Československa v roce 1918, na sametovou revoluci (1989) či vstup do EU (2004). První z nich je dlouhodobě nejlépe hodnocenou historickou událostí, kladně ji hodnotilo 83 procent Čechů a 68 procent Slováků. Vstup do EU hodnotí kladně 44 procent Čechů, což je o šest procent více než v roce 2012. U Slováků se vnímání této události zhoršilo z 59 na 53 procent kladných hlasů.
„To, co pro mnohé byla žitá skutečnost, se pro mladší ročníky stává historická událost. Nicméně vidíme, že i po rozdělení zůstává kulturní blízkost,“ uvedla Paulína Tabery ze Sociologického ústavu.
Podle průzkumu provedeného v první polovině října v obou státech hodnotí rozdělení Československa v roce 1992 kladně 42 procent Čechů a 40 procent Slováků. Vznik samostatných států v roce 1993 je chápán o něco lépe, pozitivně se k němu staví 53 procent Čechů a 51 procent Slováků.
V posledních pěti letech se názory na tyto dvě události v Česku zlepšily. Při stejném výzkumu v roce 2017 se k rozdělení společného státu vyjádřilo kladně 38 procent Čechů, ke vzniku samostatných států 46 procent. Naopak na Slovensku byly obě tyto události v roce 2012 chápány kladněji než dnes.
Proměny názorů ukazuje i srovnání se staršími daty. Ti, kdo v roce 1993 byli pro rozdělení, zpravidla zůstávají svému názoru věrní i dnes.
„Avšak jistá část těch, kteří byli proti rozdělení, dnes myslí, že to byl správný krok,“ konstatuje zpráva o výzkumu. Téměř všichni odpůrci rozdělení, 93 procent z nich v Česku a 95 procent z nich na Slovensku, se domnívají, že rozdělení státu bez referenda nebylo správné. Myslí si to i zhruba polovina těch, kteří rozdělení schvalují.
Před rozdělením byli pro rozpad federace více Češi
Poslední průzkumy veřejného mínění z konce roku 1992 naznačovaly, že silnější podporu měla myšlenka rozchodu na české straně. Rozdělení považovalo za nutné přibližně polovina obyvatel, na Slovensku to bylo 40 procent.
O dva roky později již průzkumy hovořily o tom, že rozdělení schvaluje nebo alespoň bez námitek přijímá celkem 77 procent respondentů v Česku.
Na Slovensku se s daným stavem ztotožňovalo téměř 60 procent respondentů, přičemž v obou republikách patří stoupenci rozdělení především do mladších věkových skupin.
Avšak podle Zory Bútorové z bratislavského institutu se v aktuálním průzkumu čtvrtstoletí po rozdělení federace prokázalo, že čím jsou lidé mladší, tím častěji na rozdělení nemají vlastní názor.
Se snižujícím se věkem také klesá schopnost porozumět druhému z jazyků. Přesto to nemá vliv na kontakty mezi obyvateli obou zemí.
„Osobní kontakty jsou poměrně běžné, více než dvě třetiny dospělé populace České republiky deklarují, že mají přátele nebo známé mezi Slováky,“ uvedli sociologové.
Přátele mezi Slováky má 69 procent Čechů, což je více než v roce 2012, kdy to uvedlo 62 procent.
