Praha - Po první vlně solidarity, která následovala po útoku na romskou rodinu ve Vítkově, se začaly objevovat komentáře, že z popálené Natálky stejně vyroste další Romka, která bude „vysávat“ český stát. Navíc si rodina podle některých lidí útok zasloužila. Bydlela totiž v domě, který nebyl její. Nezávislý novinář Drahomír Radek Horváth ale tvrdí, že to jsou excesy ojedinělých individuí. Romští aktivisté by měli hlavně nabádat Romy k tomu, aby začali konstruktivně a kriticky nahlížet sami na sebe.
V České republice existují takzvané romské elity, které by mohly jít ostatním příkladem. „Tuto elitu můžeme vnímat jako intelektuály nebo i romské aktivisty, co známe z televize,“ prohlásil Horváth. Sám ale vnímá jako elitu spíše středostavovské skupiny obyvatel – Romy, jež se ve společnosti uplatnili. Romská elita má rovněž know-how na to, jak se do společnosti bez problémů začlenit. „Tito lidé mohou komunitu určitým způsobem vyzdvihnout,“ konstatoval novinář. Média ale často způsobují, že lidé jsou konfrontováni ve většině případů pouze s negativními příklady a kauzami.
Drahomír Radek Horváth:
„K romské národnosti se v roce 2001 přihlásilo jen něco přes jedenáct tisíc lidí, což svědčí o tom, že příliš velká hrdost na to, že jsme Romové, u nás v etniku není.“
Za loňský žhářský útok na domek Romů ve Vítkově dnes Krajský soud v Ostravě uložil čtveřici extremistů výjimečné tresty vězení. David Vaculík, Ivo Müller a Jaromír Lukeš mají jít do vězení na 22 let, Václav Cojocaru na 20 let. Soud je uznal vinnými z pokusu o vraždu a z poškozování cizí věci ve spolupachatelství. Útoky pravicových extremistů v Česku nejsou nijak neobvyklé.
Vražedné útoky pravicových extremistů:
Příznivci hnutí skinheads napadli 24. září 1993 v Písku skupinu Romů, které zahnali do řeky Otavy. Při útoku utonul sedmnáctiletý Rom. Případem se zabývaly okresní, krajský a nakonec vrchní soud, který vynesl konečný rozsudek: za rasově motivovanou vraždu a pokus o vraždu odsoudil v roce 1999 tři skinheady k nepodmíněným trestům vězení v délce osm let a tři měsíce, 7,5 roku a 6,5 roku.
Čtyři pachatelé sympatizující s hnutím skinheads napadli 14. května 1995 dvaačtyřicetiletého Roma v jeho bytě ve Žďáru nad Sázavou. Muž na následky zranění zemřel. Vrchní soud v roce 1996 uznal rasový motiv a zvýšil tresty: Zdeňku Podrázskému na 13 let vězení, druhému obžalovanému na 20 měsíců.
Čtyřicetiletého romského občana napadla 17. května 1998 v Orlové-Lutyni na Karvinsku čtveřice skinů. Muž po útoku zůstal ležet na silnici. Tam ho o několik minut později přejel policista, který za to dostal podmíněný trest. Rom následkům zranění podlehl. Ostravský krajský soud v roce 2001 odsoudil s konečnou platností dva ze skinů ke tříletému a ročnímu vězení. Zbývajícím dvěma skinům udělil podmíněný trest.
Také žhářské útoky na obydlí Romů nezůstávají bez trestu. V Krnově na Bruntálsku v únoru 1996 pětice mladíků vhodila zápalné lahve do bytů dvou romských rodin. Požár v jednom z příbytků uhasili až hasiči. Požár se romské rodině podařilo uhasit. Soud v roce 2002 čtyřem mužům pravomocně uložil podmíněné tresty, pátý byl odsouzen ke tříletému vězení.
Skupina pachatelů pak hodila v Krnově o dva roky později opět zápalnou láhev do bytu romské rodiny. Osmačtyřicetiletá žena utrpěla těžké popáleniny, muž byl zraněn lehce. Policie z útoku obvinila tři mladíky. V únoru 2002 Okresní soud v Krnově členovi neonacistických skupin Radkovi Bedrimu udělil dvouletý nepodmíněný trest. Jeho dva společníky ale osvobodil.
