Chropyně - Smutné výročí si dnes připomínají v Chropyni na Kroměřížsku, kterou přesně před rokem zahltily plameny. Historicky největší požár ve Zlínském kraji vzplanul v továrně na recyklaci plastů a štiplavý černý dým zahalil pětitisícové město na několik dní. Na hašení trosek výrobní haly a přilehlých objektů se vystřídaly stovky hasičů. Škody se vyšplhaly skoro na tři sta milionů.
Rok po ničivém požáru je v Chropyni po shořelém areálu holá pláň. Plameny sežehly téměř celou fabriku. Velitel dobrovolných hasičů v Chropyni Věrek Zapletal tehdy dorazil mezi prvními. Do hořící továrny ještě vstoupil, vzápětí ale zavelel k ústupu, oheň se vymknul kontrole. „To jsem ještě v životě neviděl, když svítí omítka. Takový tam byl žár,“ vzpomínal Zapletal. Mrak černého prachu zachvátil pětitisícové město na několik dnů a byl vidět až z 50kilometrové vzdálenosti.
Největší strach měli místní z ohrožení domácích zvířat a kontaminace tamější úrodné půdy, naštěstí se v odebraných vzorcích dioxiny ani jiné karcinogeny nenašly. Na vyšetření krve i plic muselo všech 600 hasičů ze 4 krajů, kteří požár likvidovali. „Nebyl zjištěn žádný případ, že by to mělo vážné následky na zdraví lidí,“ potvrdil mluvčí hasičů Zlínského kraje Ivo Mitáček.
Ve čtvrti Františkov, která leží jen pár desítek metrů od ohniska požáru, tak dnes život plyne stejně poklidně jako více než před rokem. Lidé tady stále pěstují zeleninu a ovoce, dobře se daří také domácím zvířatům. Proč začalo hořet, to se pořád neví. Podle majitele to prý zavinil úmysl, nedávno dokonce vypsal odměnu 50 tisíc korun za informace. Recyklační linky chce do Chropyně co nejdřív vrátit.
8. 4. 2011
Uprostřed noci dostávají hasiči první zprávu – továrna na recyklaci plastů v Chropyni je v plamenech. Hoří celá čtyřpodlažní budova firmy Remiva včetně tisíce pěti set tun plastu uvnitř. Kvůli výbuchům horkých plynů šlehají plameny až dvacet metrů vysoko. Boj s požárem zhoršuje silný vítr, oheň přeskočil i na sousedící čerpací stanici. Hydrant vypověděl službu, hasiči musí čerpat vodu z nedalekého rybníka. Se svítáním je vidět černý dým, a to i padesát kilometrů od postiženého místa. Do pětitisícového města se sjíždějí posily z řad profesionálních i dobrovolných hasičů, přilétá i hasicí vrtulník a každé tři minuty na stále hořící komplex shodí tisíc litrů vody. S vyhlášením nejvyššího stupně požárního poplachu se zahajuje evakuace, místní se stěhují do sokolovny poblíž města.
10. 4. 2011
Třetí den po vypuknutí mají hasiči stále plné ruce práce. Areál Remivy vypadá jako po bombardování. Likvidovat hořící trosky se snaží víc než šedesát jednotek ze čtyř krajů České republiky. Koncentrace škodlivin ve vzduchu odpoledne konečně klesá a lidé se mohou začít vracet do svých domovů. Místní se bojí o zvířata, která jsou po posledních horkých dnech vyděšená.
11. 4. 2011
Po první noci doma přetrvává v obyvatelích Chropyně bezradnost. Naštvaní jsou hospodáři a zemědělci, kteří netuší, jak chovným zvířatům zčernalým od prachu ulevit a zda mají nějaké zdravotní následky. Chropyně je vyhlášenou zemědělskou lokalitou, o to bolestnější je, že popel pokryl i přilehlé zahrady a sady. Před polednem do Chropyně přijíždí tým vyšetřovatelů. Začíná první sběr informací.
12. 4. 2011
Bez emocí se neobešlo první oficiální setkání obyvatel Chropyně s šéfem vyhořelé firmy. Miroslav Vala slibuje pomoc při odstraňování škod a navrácení života do normálu. Po předchozích probdělých nocích plných hrůzy ale v místních spíš rozdmýchává nenávist, další ranou pro oblast s nadprůměrnou nezaměstnaností je totiž vidina propouštění.
13. 4. 2011
V Chropyni se odebírají první vzorky půdy. Do odvolání platí například zákaz vstupu na dětské pískoviště. Už je jasné, že celé torzo vyhořelé plastikárny musí k zemi, zatím ale trosky stále prohořívají. Štiplavý dým střídá prach, ten bude místní obtěžovat i v následujících měsících, kdy se budou demolovat zbytky shořelé budovy.
20. 4. 2011
První dobrá zpráva pro obyvatele Chropyně. Přicházejí výsledky testu přítomnosti polyaromatických uhlovodíků. Jejich množství v odebrané půdě není nebezpečné. Prověřit se ale musí ještě dioxiny v zemině a čistota vzduchu, plánují se i odběry podzemních vod – i tady byly ale vzorky v pořádku. Šéf Remivy posílá obyvatelům zasažených ulic čisticí prostředky. Po příčině požáru se stále pátrá, hasiči ale mají v rukou špatné výsledky kontroly bezpečnosti, kterou ve firmě provedli týden před požárem.
15. 11. 2011
Za posledních sedm měsíců se areál Remivy změnil k nepoznání. Stroje likvidují poslední trosky. Nebezpečný materiál je odvezen a na dnes holé pláni zůstaly haldy rozdrceného stavebního materiálu, který čeká na další využití. Diskutuje se i o dalších škodách, požár zasáhl také sklad chropyňské strojírny. Jako zázrakem stihli pohotoví zaměstnanci odstěhovat padesát nepojištěných robotů v hodnotě padesáti milionů, které byly ve skladu připraveny pro mladoboleslavskou automobilku. Přesto podnik vyčíslil škody na pětadvacet milionů. Část už se Remivě podařilo splatit. Celkově následky dubnového požáru převýšily dvě stě sedmdesát milionů korun.
26. 1. 2012
Podnik v Chropyni budoval majitel Miroslav Vala šest let. Po mohutném požáru mu zbylo z fabriky pouhých pět procent, drtivou většinu spolykaly plameny. Z areálu zůstala jediná hala, v té je nyní sklad. Kanceláře Remivy se přesunuly do Kroměříže. Vala by se chtěl pokusit firmu znovu vzchopit. O tom ale nechtějí slyšet místní, kterým se oheň navždy vryl do paměti. Majitel Remivy vypsal odměnu padesát tisíc korun za dopadení pachatele, domnívá se, že požár byl založen úmyslně.
