Praha – Rozsáhlá kauza kolem zveřejnění kompromitujících odposlechů exprimátora Prahy Pavla Béma a vlivného podnikatele Romana Janouška má tisíc a jeden důvod ke zklamání veřejnosti. A právě reakce lidí i vzestup společenského tlaku na politiky je podle politologa a ekonoma Petra Robejška tím nejdůležitějším, co důkazy o více než blízkém spojení pražského magistrátu a byznysu přinesly. Úterní host pořadu Interview ČT24 si také myslí, že rozčarování lidí vedlo a také povede k výraznější obrodě v politických stranách. Lidé by navíc podle Robejška měli volat spíše po změnách v zavedených, etablovaných stranách, než prosazovat neznámé politické subjekty.
Český politický prostor je podle politologa, ekonoma a poradce, který sleduje dění v ČR povětšinou ze sousedního Německa, jednoznačně ve špatném stavu. To, k čemu vzhlíží s optimismem, je ale situace mezi voliči. „To, co je pozitivní, a co dovedlo celý tento proces v to, co nyní sledujeme, je reakce společnosti zvenčí. To je pro mě nejpozitivnější, protože taková ta pasivita, kdy všichni si jenom v tichosti stěžují, lidé vlastně nic neříkají, ale jenom brblají u piva, tak ta pasivita má svoje meze a společnost opravdu reaguje a reaguje velmi energicky,“ míní Robejšek.
„Samozřejmě ten rozměr rozkládání, o který se jedná, je hrozivý. I doba, jakou to trvalo, než se věci daly do pohybu, je asi dlouhá, ale ve skutečnosti vidím spíše ten pozitivní efekt toho, že i v české společnosti nacházíme určitý pud sebezáchovy, který vede k sebeočišťování společnosti, který možná trvá příliš dlouho, ale když se dostaví, tak funguje opravdu se zničující efektivitou, a to zažíváme právě teď.“
Značná část společnosti při pohledu na opakující se případy korupce nebo klientelismu volá po výraznější a systémové změně ve veřejném životě. Podle Robejška by lidé měli zejména tlačit na obměnu zkompromitovaných osob ve velkých stranách, což už zčásti probíhá. Česká politická praxe prý stále platí daň za příliš krátkou demokratickou zkušenost po roce 1989. „Myslím, že to ani tak není otázka toho, jestli například vznikají nové strany. Myslím, že ta renesance se musí odehrát uvnitř těch etablovaných, protože pro nové strany teď bude právě i kvůli Věcem veřejným dost těžké získat důvěru,“ říká politolog.
Během pořadu Robejšek komentoval také reakci prezidenta, podle něhož jsou odposlechy „strašně nešťastnou věcí, která ničí českou demokracii“. „Rigorózně řečeno je to tak. Je to velice smutná metoda. Na druhou stranu, mám-li si vybrat mezi tím, že bez nich bychom byli stále tam, kde jsme byli před rokem, tak jsem pro odposlechy, ale samozřejmě, že to není dobrá vizitka,“ řekl Robejšek.
Petr Robejšek:
- Politolog, ekonom a komentátor. Živí se v Německu jako nezávislý poradce pro strategické otázky. Narodil se roku 1948 v Praze. Po studiích sociologie na Karlově univerzitě odešel z Československa a usídlil se v severoněmeckém Hamburku, kde vystudoval národní hospodářství. Ve stejném městě už v osmdesátých letech působil v Mezinárodním institutu pro politiku a hospodářství, který od roku 1998 sám vedl. Dodatečně se habilitoval v politických vědách. Doménou jeho zájmu je kritická analýza dopadů politické a hospodářské integrace v Evropě.
