Praha - V Praze žije odhadem asi deset až patnáct tisíc narkomanů. Tři tisíce z nich projde ročně dveřmi holešovického K-centra, které je největším podobným centrem v Česku. Obstarává více než polovinu služeb pro narkomany na území Prahy a pětinu v celorepublikovém měřítku. Na konci roku zůstanou však tyhle dveře zavřené. Radnice Prahy 7 totiž kontaktní centrum bez náhrady vypověděla ze svých prostor a osmdesát narkomanů denně si nebude mít kde vyměnit stříkačku, nechat ošetřit žíly nebo se testovat na žloutenku.
Stížnosti občanů jsou jedním z důvodů výpovědi z prostor
Kontaktní centrum Sananim v pražských Holešovicích je už jedenáct let místem, kde si narkomani mění stříkačky, kde jim ošetří záněty žil, kde si mohou zařídit léčbu. Jenže od prvního ledna 2010 kontaktní centrum na Praze 7 fungovat nebude. Radnice, které prostory patří, chce čistší čtvrť bez narkomanů, a tak mu dala výpověď. Nové prostory zatím nejsou.
Tomáš, uživatel drog
„Do toho K-centra chodí lidi, kteří například potřebují nějaké zdravotní ošetření nebo poradenství. Rozhodli se pro léčbu, hledají nějakou komunitu nebo nějakou pomoc v tomhle směru.“
Jedním z důvodů uzavření K-centra jsou podle starosty městské části Praha 7 Marka Ječménka dlouhodobé problémy a dlouhodobé stížnosti od občanů, kteří žijí v okolí. Podle jeho slov je centrum nevhodně umístěno, protože je pouhých padesát metrů od základní školy a od parku, kam děti vycházejí. „Opakovaně jsme nacházeli injekční stříkačky, filtry, alobaly na tomto území a chodily nám neustále stížnosti, že jsou problémy s klienty kontaktního centra,“ komentoval situaci starosta Ječmének.
Služby K-centra jsou však i ochranou pro občany
Tato služba podle slov národního protidrogového koordinátora Karla Kaliny ve skutečnosti neslouží jenom uživatelům drog, ale je to zároveň takový štít pro ostatní občany. Kontaktní centra totiž působí na ochranu populace proti závažným infekčním nemocem. „Mám pocit, že městská část Praha 7 šlape lidem po veřejném zdraví tímto aktem,“ komentuje rozhodnutí o zavření K-centra Karel Kalina.
„Počet vyměněných injekčních setů za minulý rok je téměř 900 tisíc kusů. 112 klientů jsme poslali za minulý rok do léčby, což jsou vlastně dva klienti týdně,“ říká vedoucí kontaktního centra Sananim Tomáš Vejrech s tím, že pokud služba fungovat nebude, tak se bude nacházet víc injekčního materiálu. „Nebudou mít sterilní injekční materiál, to znamená, že si ho budou půjčovat mezi sebou, takže když to vztáhnu zase na veřejnost, tak ty stříkačky, co budou na zemi, budou pravděpodobněji infikované než v tuto chvíli,“ dodal Vejrech.
Žloutenkou typu C přitom v Česku trpí na osmdesát procent nitrožilních uživatelů drog. Jejich léčbu platíme my všichni z veřejného zdravotního pojištění. Čím ale přijde nemocný k lékaři později, tím je jeho léčba dražší. Náklady, které jsou spojeny s injekčními uživateli, kteří současně trpí hepatitidou typu C, se můžou pohybovat v intervalech 200 až 300 tisíc na celou léčebnou kúru. Tyto náklady mohou však podle adiktologa Michala Milovského překročit i půlmilionovou hranici. Podle Kaliny však hrozí i prolomení kritické hranice šíření viru HIV.
I narkomanijsou lidé a potřebují pomoc
Statutární ředitelka o.s. Sananim Martina Těmínová upozorňuje, že narkomani nejsou jenom děti vrahů, prostitutek a všech nepřizpůsobivých občanů. „Bohužel ti klienti si za to nemůžou úplně sami, berou z nějakého důvodu. A ten důvod je velmi reálný. Třeba 80 % našich klientek bylo během svého života znásilněno. Velká část z nich byla v dětství zneužívaná a můžu pokračovat,“ říká Těmínová.
Pavel Bém, pražský primátor
„Lidé se bojí těch, kteří mají problémy s návykovými látkami, narkomanů. Časem lidé obvykle zjistí, že to nejsou žádní zločinci, že to jsou mladí lidé, kteří - ať už z jakýchkoliv důvodů - mají o trošičku méně štěstí, než mají ti ostatní. A především hlavně potřebují pomoc, protože jsou nemocní.“
O.s. Sananim intenzivně shání nové prostory, zatím bezvýsledně
O.s. Sananim už oslovilo všechny městské části s žádostí o pomoc a jenom jedna městská část se ozvala aktivně. Tato městská část je však poměrně vzdálena centru. Není tedy jisté, jestli by tam klienti současného K-centra jezdili. Druhá varianta je pronájem komerčních prostor, což může činit až půl milionu za rok v Praze. Třetí varianta je nákup prostor. O.s. Sanamin je však nevýdělečná organizace, a tak tyto varianty jsou těžko realizovatelné.
„Já věřím, že se najde komunální politik, který si to riskne. To opatření pravděpodobně nebude příliš populární. Ale věřím, že se někdo najde, kdo pochopí ten veřejný zájem a pochopí, že veřejný zájem není v tom, takové služby likvidovat, ale naopak takové služby podporovat a rozvíjet. Protože problémoví uživatelé drog nezmizí z žádného velkoměsta jen proto, že si někdo přeje, aby tam nebyli. To se nikdy nestane,“ říká Karel Kalina.
