Praha – Bývalý předseda lidovců Cyril Svoboda definitivně přišel rozhodnutím Městského soudu v Praze o milionový majetek. Jednalo se o spor, ve kterém se Cyril Svoboda soudil s charitativními organizacemi o pozůstalost jisté Marie Kaprálkové, která pocházela z velmi bohaté prvorepublikové rodiny. Paní Kaprálková totiž bývalému předsedovi lidovců odkázala pražský činžák v hodnotě padesáti milionů korun, jenže později si to rozmyslela a vše naopak napsala na charitu. Pozadí celého případu se pokusili odhalit publicisté z pořadu Reportéři ČT.
Reportéři ČT: Cyril Svoboda definitivně přišel o milionový majetek
Paní Marie Kaprálková pocházela z velmi bohaté prvorepublikové rodiny. Její otec, rada Kalhous, byl poradcem prezidenta Masaryka. Velkou část majetku její rodině po roce 1948 zabavili komunisté. Šlo především o dva činžovní domy na lukrativních místech v Praze 6. Začátkem 90. let chtěla paní Kaprálková tento majetek získat zpátky v restituci.
Tehdy se na scéně objevil právník Cyril Svoboda. Nebyl ještě předsedou KDU-ČSL, ale pracoval jako poradce vlády pro restituce. Prostřednictvím svého otce, který Kaprálkovou dobře znal, se nabídl, že jí s navrácením majetku pomůže. „Můj syn je ochoten se Vaší věci ujmout a navrhuje Vám, že Vám obstará vrácení Vašich dvou domů v Praze 6, protože nemáte žádné zákonné dědice. Chtěl by Vás jako protislužbu požádat, abyste mu odkázala Vaši vilu ve Fetrovské ulici,“ zní citát z dopisu, který napsal otec Cyrila Svobody paní Kaprálkové.
12 minut
Soudní spor Cyrila Svobody o činžák
Závěť hrála do karet Svobodovi, vše změnil výlet na Orlík
Paní Kaprálková neměla přímé dědice, a tak se žádostí Svobodových tehdy souhlasila. V roce 1992 sepsala závěť, v níž Cyrilu Svobodovi sice neodkázala přímo onu vilu, kde žila, ale svůj jiný restituovaný činžovní dům v Jaselské ulici. Jeho hodnota se odhaduje na 50 milionů korun. O dvanáct let později ale paní Kaprálková svou poslední vůli změnila novou závětí. Stalo se to po jednom zdánlivě banálním výletu na Orlík. Tehdy ho paní Kaprálková podle svědectví rodiny Kopeckých, kteří jsou vzdálenými příbuznými, označila velice nechvalnými slovy.
Paní Kaprálková tedy sepsala novou závěť. V ní jeden ze svých restituovaných činžáků odkázala katolické charitě s názvem Domov Svaté rodiny, kde se starají o mentálně postižené. Druhý dům dostala Nadace Jedličkova ústavu, která se zase stará o tělesně postižené. Zbývající rodinnou vilu prodala rodině Kopeckých za symbolických 300 tisíc korun a Cyrilu Svobodovi v nové závěti odkázala milion korun, které označila jako dostatečnou kompenzaci za poskytnutou pomoc při restituci.
Milion korun Cyrilu Svobodovi nestačil a závěť soudně napadl
Cyril Svoboda:
„Spor vznikl proto, že do této chvíle jsem stále přesvědčen, že jsem obětí podvodu, a to podvodu, který se skrývá za bohulibou organizaci. Neudělal jsem nic, co nemůže udělat každý občan této republiky. Na to mám ústavní právo, tak ať soud rozhodne.“
Milion korun panu Svobodovi nestačil a po smrti paní Kaprálkové v roce 2005 její druhou závěť napadl. Vyjádřil (pan Svoboda) myšlenku, že podle něho ta závěť je neplatná, že paní Kaprálková jednala v duševní poruše. Neuvedl v jaké, neuvedl ani žádný příklad, komentovala tuto žalobu advokátka manželů Kopeckých Helena Kubecová. Žaloba byla v listopadu 2009 zamítnuta a soud dospěl k závěru, že nová závěť paní Kaprálkové je platná, protože plní všechny formální předpoklady, a nahrazuje tedy tu původní závěť.
Když nevyšly tyto pokusy, jak novou závěť paní Kaprálkové zpochybnit, zkusil pan Svoboda ještě další. U soudu naznačil, že její podpis pod závětí je falešný. Ale ani tady neuspěl, protože u podepisování závěti byli svědci. Těmi byli koncipienti, doktoři Palas a Knytl z kanceláře, kde paní Kaprálková závěť podepisovala.
Jana Rennerová, mluvčí Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových
„Úřad vlastně nemá jinou možnost, než se toho sporu účastnit, protože musí jednat v zájmu České republiky a jejího majetku.“
Po rozsudku v listopadu loňského roku Cyril Svoboda veřejně prohlašoval, že se již odvolávat nebude. A skutečně se neodvolal, jenže místo něj se odvolal stát. Ten se stal vedlejším účastníkem sporu právě na žádost Cyrila Svobody. Stát se angažoval proto, že kdyby totiž Cyril Svoboda ve sporu vyhrál, státu by propadla značná část dědictví paní Kaprálkové. Jenže ani toto odvolání panu Svobodovi nakonec nepomohlo. Městský soud v Praze ho minulé úterý definitivně zamítl.
