Ředitelka Finanční správy Tatjana Richterová požádala o odvolání z funkce, a to k 28. březnu. Skončí zhruba po třech letech, nastoupila koncem roku 2018. Kdo místo ní poslední březnové pondělí stane v čele soustavy zodpovědné za výběr daní, určí výběrové řízení, uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
„Děkuji paní ředitelce za odvedenou práci v čele Finanční správy. Na uvolněné místo vypíšeme řádné výběrové řízení na nového generálního ředitele, od kterého očekávám, že dá Finanční správě nový impulz a posune ji směrem k více proklientskému přístupu tak, jak jsem o něm mluvil v opozici i při svém nástupu na ministerstvo financí,“ uvedl ministr Stanjura.
V éře Tatjany Richterové Finanční správa mimo jiné redukovala činnost finančních úřadů v některých obcích či zavedla elektronické aukce věcí z daňových exekucí, od loňského února spustila on-line služby finančních úřadů přes portál Moje daně pro veřejnost. Čelila také kritice například za to, že byli úředníci odměňováni za doměření daní, fakticky za přísnost. Pozastavil se nad tím i Nejvyšší správní soud. Čelila také obvinění, že například zneužívá zajišťovacích příkazů.
V posledních dnech pak Finanční správu kritizovaly podnikatelské svazy, že postupuje při posuzování žádostí o kompenzační bonus a hodnocení podmínek procesně nezákonným způsobem a navíc příliš omezujícím způsobem. Ministerstvo financí i Finanční správa kritiku o restriktivnějším postupu odmítly. Stanjura při nástupu do funkce uvedl, že mezi jeho priority patří mimo jiné změna přístupu Finanční správy k daňovým poplatníkům tak, aby lidé znovu získali důvěru ve stát, který podle něj musí poskytovat klientsky orientované služby.
Tatjana Richterová pracuje ve Finanční správě od počátku 90. let. Dvě dekády byla ředitelkou ústeckého finančního úřadu, pět let pražského. Na jaře v roce 2018 se stala vedoucí nově zřízené sekce generálního ředitele Finanční správy, a když pak rezignoval dosavadní ředitel Martin Janeček, uspěla ve výběrovém řízení a v posledních dnech roku 2018 byla jmenována jeho nástupkyní.
Finanční správu tvoří Generální finanční ředitelství se sídlem v Praze, Odvolací finanční ředitelství se sídlem v Brně, Specializovaný finanční úřad se sídlem v Praze (na starosti má bez ohledu na jejich sídlo mimo jiné společnosti s obratem nad dvě miliardy korun, banky, pojišťovny, investiční fondy nebo loterijní firmy) a finanční úřady v jednotlivých krajích. Pracuje na nich zhruba patnáct tisíc lidí. Provoz Finanční správy vyšel předloni na 13,5 miliardy korun.
Finanční úřady mají na starosti správu většiny daní (z příjmu, silniční, z nemovitých věcí i jejich nabytí, darovací nebo převážné většiny daně z přidané hodnoty). Výjimkou jsou daň spotřební a energetické daně, které spadají pod Celní správu. Na nejnižším stupni jsou v celé ČR zhruba dvě stovky územních pracovišť finančních úřadů, které zajišťují běžnou agendu a styk s poplatníky.
