Nejvyšší soud nevyhověl námitce podjatosti, kterou podal někdejší středočeský hejtman David Rath, a soudci Veselý, Engelmann a Kouřil se tak budou moct dál zabývat jeho případem. Rozsudek nad Rathem kvůli pochybnostem o odposleších zrušil Vrchní soud – a na nejvyšší instanci se obrátil nesouhlasící ministr spravedlnosti Robert Pelikán. Rozhodnout by se mělo 7. června.
Krajský soud poslal Davida Ratha, přistiženého v roce 2012 s taškou se sedmi miliony korun před domem tehdejší ředitelky kladenské nemocnice, na osm a půl roku do vězení. Verdikt z července 2015 ale loni zrušil pražský vrchní soud a zpochybnil zákonnost pořízení odposlechů, o které se při dokazování Rathova korupčnictví opírala obžaloba.
S rozhodnutím vrchního soudce Pavla Zelenky se nespokojil ministr spravedlnosti Robert Pelikán, podle nějž nebylo v souladu se zákonem, a napadl jej u Nejvyššího soudu. Ten se případem začal zabývat v úterý, a to za zvýšené pozornosti.
Jednání je oproti zvyklostem veřejné a určující bude i do budoucna – orgány činné v trestním řízení totiž budou muset uzpůsobit nakládání s odposlechy.
Nejvyšší soud: Tlakům musíme odolávat, to je součást profese
Samotný ex-politik potom hned v úvodu soudního řízení zopakoval, že jde o politický proces, a podal námitku na podjatost soudců Vladimíra Veselého, Jana Engelmanna a Ivo Kouřila. Později uvedl, že si nemyslí, že by senát byl podjatý přímo vůči němu, ale nemusel by rozhodovat nezávisle a svobodně, když se na něj obrátil ministr spravedlnosti a když rozhodování vrchního soudce Zelenky opakovaně kritizuje i hlava státu.
Nejvyšší soud nyní Rathovu námitku zamítl. Předseda senátu Veselý uvedl, že součástí soudcovské profese je schopnost odolávat tlakům. Nelze prý pouhým odkazem na vyjadřování kohokoliv z politické sféry dovozovat, že je nutné vyloučit celý senát z projednávání konkrétní kauzy. Podobnou logikou by mohli být vyloučeni všichni soudci v Česku, konstatoval Veselý.
Soud rovněž oznámil, že jako důkaz nepoužije nahrávku a listiny, které dokumentují prezidentova vyjádření k Rathovu případu a zejména k soudci Zelenkovi. U něj Miloš Zeman nevyloučil kárnou žalobu a Rathova obhajoba po nejvyšším soudu navrhovala, aby se podobná vyjádření zařadila mezi důkazy.
Advokát Ratha Roman Jelínek také požádal soudce, aby projednávání přerušili a obrátili se na velký senát Nejvyššího soudu, případně i na Ústavní soud, kvůli údajně nejasnému výkladu zákonů. Jelínek kritizuje například skutečnost, že pravomoc podat stížnost pro porušení zákona má jenom ministr.
„Tady je rozpor s ústavním pořádkem, který říká, že v trestním řízení obě dvě strany mají mít stejné příležitosti, mluví se o rovnosti zbraní,“ řekl Jelínek. Zdůraznil, že kauza je dosud živá, znovu má rozhodovat krajský soud, stížnost pro porušení zákona spolu s očekávaným rozhodnutím NS může výrazně ovlivnit další vývoj. „Proti odmítavému rozhodnutí nepochybně podáme ústavní stížnost,“ uvedl po vynesení verdiktu Jelínek.
Verdikt? Zřejmě příští týden
Nikdo z obžalovaných se středečního jednání neúčastnil, nepřišel ani ex-hejtman. Soud po vyřešení námitky během necelé půlhodiny vyslechl závěrečné návrhy a odročil projednávání na 7. června. Lze očekávat, že padne verdikt, byť není ještě rozhodnuto o některých návrzích obhájců.
- rok 2012
- Poslance ČSSD a středočeského hejtmana Davida Ratha zadržela policie u domu ředitelky kladenské nemocnice Kateřiny Pancové v Rudné u Prahy. U sebe měl sedm milionů korun. Státní zástupkyně oznámila, že Rath byl obviněn z přijetí úplatku za zmanipulování zakázky na opravu buštěhradského zámku.
- Policie začala stíhat další lidi, mimo jiné exposlance ODS, bývalého šéfa středočeské VZP a Rathova spolupracovníka Petra Kotta, Pancovou a šéfy dvou stavebních firem. Soud poslal Ratha do vazby. Poslanec rezignoval na funkci krajského zastupitele, a tím i na post hejtmana, a vystoupil z ČSSD. Poslanecký mandát si nechal.
- Sněmovna souhlasila s Rathovým stíháním ve věci rekonstrukce buštěhradského zámku. Policie doručila do sněmovny druhou žádost o vydání Ratha ke stíhání. Týkala se údajné korupce při nákupu vybavení pro nemocnice v Kladně, Kolíně a Mladé Boleslavi.
- Soud stanovil Rathovi pro propuštění z vazby kauci 14 milionů korun. Nadřízený soud ale rozhodnutí zrušil. Sněmovna vydala Ratha k dalšímu trestnímu stíhání.
- rok 2013
- Policie navrhla obžalovat Ratha a dalších deset osob. Soud rozhodl o Rathově propuštění z vazby na dvoumilionovou kauci. Odvolací soud však rozhodnutí zrušil. Státní zástupce podal obžalobu na Ratha a deset spoluobviněných.
- Kauzu začal projednávat Krajský soud v Praze. Jako jediná se ke korupci přiznala podnikatelka Ivana Salačová. Ministerstvo pro místní rozvoj se připojilo k soudnímu řízení jako poškozený, ministerstvo financí se s nárokem na náhradu škody nepřipojilo a také zástupce Středočeského kraje oznámil, že kraj se k trestnímu řízení nepřipojí, protože není schopen vyčíslit škodu.
- Obžalovaná Pancová byla propuštěna z vazby a Nejvyšší soud rozhodl, že trestní řízení s Rathem může pokračovat, protože ho nechrání poslanecká imunita. Vrchní soud propustil Ratha z vazby. Z vazby byl propuštěn i exposlanec Kott.
- rok 2014
- Ústavní soud rozhodl, že justice při prodlužování vazby porušila Rathova základní práva. Ministerstvo spravedlnosti přiznalo Rathovi na jaře 2015 odškodné 19 421 Kč. Rath neuspěl s ústavní stížností na údajnou podjatost soudce Roberta Pacovského, který řeší jeho případ.
- rok 2015
- Soud vyloučil k samostatnému projednání případy obžalovaných Lucie Novanské, Pavla Drážďanského a Tomáše Mladého. Důvodem byly zdravotní a jiné problémy jejich advokátů. Mladého s Drážďanským soud posléze vrátil zpět do původního líčení, z něhož naopak kvůli zdravotním důvodům vyloučil Ratha.
- Krajský soud v Praze vynesl nepravomocný rozsudek nad devíti obžalovanými. Kateřině (dříve Pancové) a Petru Kottovým, které soudce označil za organizátory, uložil 7,5 roku vězení. Drážďanský a Mladý z firmy Konstruktiva Branko dostali pět let, manažeři firem Puro-Klima a Hospimed Martin Jireš a Jindřich Řehák 5,5 roku vězení. Tříletou podmínku vyměřil soud Janu Hájkovi ze zdravotnické firmy B-Braun a Václavovi Kovandovi ze stavební firmy Pohl. Tříletou podmínku dostala i Salačová, která byla spolupracující obviněnou.
- Žalobce navrhl Rathovi za údajnou korupci nejméně devět let vězení a propadnutí majetku. Pro Novanskou navrhl pět až šest let vězení a peněžitý trest milion korun.
- Rath vypověděl plnou moc svým obhájcům. Místo nich si vybral advokáta Michala Pacovského, strýce soudce, který případ projednává. Pacovský však nakonec odmítl Ratha zastupovat. Soud následně přidělil obžalovanému advokátku ex offo.
- Rath po třech dnech ukončil svou závěrečnou řeč. Podle něj se tvrzení obžaloby nepodařilo prokázat. Krajský soud v Praze vynesl nepravomocný verdikt nad Rathem a Novanskou. Rathovi soud vyměřil nepodmíněný trest 8,5 roku a propadnutí majetku. Novanské vyměřil nepodmíněný trest v délce pěti let a peněžitý trest 500 tisíc korun.
- Státní zástupce se odvolal proti rozsudku nad Rathem a Novanskou. Oba se proti nepravomocnému verdiktu odvolali už dříve, proti rozsudku se odvolali i další lidé, odsouzení v dubnu 2015.
- rok 2016
- Pražský vrchní soud zrušil rozsudek v kauze kolem Ratha. Kauza se vrací ke Krajskému soudu v Praze k novému projednání. Z odůvodnění rozsudku vrchního soudu vyplynulo, že pražský vrchní soud v říjnu zrušil rozsudek nad Rathem kvůli nezákonně pořízeným odposlechům.
- rok 2017
- 18. ledna - Vrchní státní zastupitelství v Praze podalo ministrovi spravedlnosti Robertu Pelikánovi (ANO) podnět k podání stížnosti kvůli zrušení verdiktu v kauze. Podnět následně podal i sám Rath.
- 16. ledna - Krajský soud v Praze vrátil k došetření druhou větev kauzy Rath. Případ se týká manipulace veřejných zakázek Středočeského kraje a krajských nemocnic.
- 2. února - Pelikán podal stížnost proti rozhodnutí, které zrušilo odsuzující rozsudek nad Rathem a dalšími deseti obžalovanými.
