Praha - Ruské informační služby chtějí prý v Česku vyvolat odpor k radaru, oznámila před několika dny BIS a její slova potvrdila vojenská kontrarozvědka. V Interview ČT24 se k tomu vyjádřil bývalý ředitel civilní rozvědky Karel Randák. Podle něj jde o zprávy, která jsou určeny pro veřejnost. A takové zprávy jsou zpravidla tak obecné, že se z nich nedá téměř nic vyvozovat.
„Jsou to v podstatě obecná prohlášení, proklamace, že hrozí takové a takové nebezpečí,“ uvedl Randák. Konkrétní údaje ale chybí a zpráva nemůže být než zavádějící. Zpráva vojenské kontrarozvědky, která se o činnosti ruské rozvědky zmiňuje, je prý ještě vágnější než zpráva BIS.
Vedoucí představitelé státu měli podle Randáka zprávu k dispozici už koncem loňského roku. V rámci zpravodajských služeb i vysoké politiky jsou podobné informace známy už dlouhý čas, ale teprve v poslední době z toho politici začali dělat kauzu. Karel Randák si proto myslí, že zveřejnění zprávy BIS je politicky účelově zaměřené. „Části politického spektra se v tuto chvíli hodí zveřejnění těchto údajů,“ říká k tomu, blíže to ale nechce komentovat.
Randák: Spíše než o radar jde o české předsednictví EU
I proto není třeba se zprávou nechat znepokojovat. „Kdyby to ruská rozvědka nedělala, tak by to byla samozřejmě špatná rozvědka,“ říká Randák. Podle mluvčí BIS Jana Šuberta se dá stručně říci, že ruská špionáž byla v minulém roce na našem území mimořádně aktivní. Více než o radar v Brdech se přitom ruská špionáž zajímá o budoucí české předsednictví EU, myslí si Randák. Více než o bezpečnost jde podle něj o politiku.
Na českém území je přitom několik desítek přímých ruských agentů, pokud je tím míněn kmenový zaměstnanec ruských špionážních služeb. Lidí, kteří s ruskými tajnými službami spolupracují, je přitom řádově více, tedy i několik set, přičemž jejich vliv závisí na jejich společenském a politickém postavení.
