Praha – Rada vysokých škol má výhrady k návrhu zákona o finanční pomoci studentů, který má doprovodit zavedení školného v rámci nového zákona o vysokých školách. Novela je prý nedopracovaná, neřeší dopady zavedení školného a navíc ji podle členů rady nikdo s akademickou obcí řádně neprojednal. Návrh má jít přesto do konce roku na jednání vlády, podle Miroslava Jašurka ze Studentské komory ale spíš jen proto, aby se dodržely termíny. K obsahu návrhu se školy zatím nechtějí vyjadřovat, k druhému reformnímu zákonu o vysokých školách ale vznesly zásadní připomínky.
„Chybí zde základní studie, ze které má vycházet. Zákon je v takovém stadiu přípravy, že z našeho pohledu nikdy neměl být předložen do připomínkového řízení,“ řekl předseda Legislativní komise Rady vysokých škol Marek Hodulík.
Novela počítá se školným maximálně 10 tisíc korun za semestr. Vysokoškoláci by měli začít splácet školné hned po skončení studia bez ohledu na výši svých příjmů. Na splácení by měli absolventi maximálně 15 let, školné by mohli hradit i ze stavebního spoření. Kromě školného by si mohli vzít půjčku i na životní náklady při studiu. Půjčky by poskytovaly soukromé banky, stát by jim dotoval úrok. „Stát bude tímto způsobem dotovat chod komerčních institucí. Podle našeho názoru je to další ukázka způsobu, jak vlastně vyvádět peníze z veřejného sektoru směrem do sektoru soukromého,“ konstatoval Jašurek.
Podle akademiků si navíc oba zákony, které mají vysoké školy reformovat navzájem protiřečí. Podle mluvčí Kateřiny Savičové však ministerstvo jednalo se zástupci akademické obce o novém zákoně rok. V pátek dopoledne se uskuteční další jednání.
Rada navíc upozornila, že se při zavedení školného stále kalkuluje s budoucími nadprůměrnými příjmy vysokoškoláků. Taková situace ale podle Marka Hodulíka z RVŠ panuje možná nyní, kdy je na pracovním trhu pět až deset procent vysokoškoláků. V budoucnu by jich ale mohlo být až 40 procent, a diplom už tak s sebou neponese takové výhody. Materiál půjde na vládu nejspíš v prosinci spolu se zákonem o vysokých školách. Tomu akademici vyčítají třeba zřízení funkčních míst profesorů a docentů nebo menší zastoupení studentů v akademických senátech.
