Praha – Gesta a výrazy tváře premiéra Bohuslava Sobotky a ministrů za ČSSD včetně Jiřího Dienstbiera při tiskové konferenci, kdy se projevil latentní spor mezi nimi kvůli vývoji kolem služebního zákona, vypovídají pouze o jejich momentální náladě, ale neříkají nic o dlouhodobých vztazích. Při rozboru nonverbálních projevů to v Událostech, komentářích zmínil psycholog Jeroným Klimeš. Úsměv premiéra v reakci na Dienstbierovu rezistenci by podle něj mohl být i projev nervozity.
„Nonverbální komunikace je jako teploměr, který měří momentální teplotu. To znamená, že měří, v jaké náladě ti lidé jsou v danou chvíli, ale neříká nám nic o hlubších vztazích mezi nimi… Koukneme-li se na kontext debaty, je jasné, že pánové mají na řešení situace jiný názor,“ konstatoval Jeroným Klimeš.
Dienstbierova rezistentní slova vůči premiérovi považuje za projev vlastního názoru, který s sebou nese boj za vlastní přesvědčení. „Na jedné straně poslanci hlasují podle papírku, kde mají napsáno, jaký mají mít názor. Pak tady máme pana Dienstbiera, který bezpochyby má nějaký svůj názor. Já osobně jsem radši, když politik má názor a je ochoten za něj bojovat nebo se za něj hádat. Bral bych to jako projev toho, že má vlastní názor, což bych i od politika chtěl,“ ocenil ministrův projev.
Úsměv může být projev nervozity
Fakt, že se premiér na tiskové konferenci zasmál ve chvíli, kdy mu nepřímo jeho ministr na veřejnosti odepřel poslušnost, by mohl být podle Jeronýma Klimeše znak nervozity. „Nevím, je-li to pro pana Sobotku typická reakce. Ale jak znám lidi, když jsou hodně nervózní, reagují různě. Někdo zrudne, někdo se začne nesmyslně chechtat, někdo se začne potit. Možná je to tedy typická reakce, jak maskovat nervozitu, to znamená, že když je nervózní, začne se usmívat,“ soudí.
Redaktor MF Dnes Jan Němec na otázku, co přinesla hádka doslova v přímém přenosu: „Je to velmi neobvyklé. Dokonce bych na rozdíl od psychologa řekl, že je to velmi neprofesionální, protože celá tisková konference byla o úspěších sociálně demokratických ministrů. A skončila tímto. Podle mě si tady ČSSD uřízla ostudu.“
Situace kolem služebního zákona se ve vládě vyostřila poté, co Jiří Dienstbier odmítl, aby se jeho legislativci podíleli na dalších úpravách normy, s jejíž dohodnutou podobou nesouhlasí. Premiér Sobotka ale na účasti odborníků z úřadu vlády trval. Své názory si vyříkali na schůzce, po níž Sobotka řekl, že legislativci z vlády se prací na změnách účastnit budou. Dienstbier nakonec účast lidí ze svého týmu potvrdil, vyčlenil ale z devatenácti úředníků pouze dva a celou agendu služebního zákona podle svých slov předáva na ministerstvo vnitra.
