Průměrný věk řidičů autobusu překročil 50 let, dopravcům chybí stovky lidí. Je to hazard, varuje expertka

Tisíc řidičů linkových autobusů chybí tuzemským dopravním podnikům a meziměstské autobusové dopravě. Podstav je nejvýraznější v Jihlavě nebo Liberci a Jablonci nad Nisou. Průměrně chybí jednotlivým dopravcům asi desetina řidičů, tíživou situaci navíc komplikuje i stále vyšší věk řidičů.

ČT provedla průzkum mezi dvacítkou největších měst a osmi velkými soukromými dopravci, kteří zajišťují pravidelnou veřejnou dopravu. Celkem jde o více než deset tisíc šoférů linkových autobusů. Ukázalo se, že jejich průměrný věk je 50 let. A toto číslo se bude stále zvyšovat. Podle expertů by přitom měli řidiči odcházet do důchodu o poznání dřív než běžná populace.

„V oblasti dopravní psychologie je vesměs shoda, že optimální hranice pro odchod do důchodu řidiče autobusu – který je aktivní v této profesi celoživotně – by měla být kolem 55., maximálně 60. roku věku. Ten člověk je skutečně opotřebovaný,“ míní dopravní psycholožka z České zemědělské univerzity Pavla Rymešová, byť připouští, že v současné praxi by to asi nebylo ani možné.

Například v Jihlavě či Prostějově je průměrný věk šoférů městské hromadné dopravy právě 55 let. V Karlových Varech, Českých Budějovicích nebo Ústí nad Labem jen o dva roky nižší. Nicméně ani v ostatních městech není výjimkou, že pasažéry vozí lidé i důchodového věku.

Řidiči autobusů – regionální spoje
Zdroj: Průzkum ČT

Z více než dvou tisíc řidičů MHD v Praze je šestina starší 60 let. V důchodu je pak zhruba pět až sedm procent šoférů. „Tím, jak se zvyšuje odchod do důchodu, tak se logicky posouvá i průměrné stáří řidičů. Naštěstí to ale zatím není o tolik, jak jsme se báli,“ říká Jan Barchánek, zástupce vedoucího jednotky Provoz autobusy Dopravního podniku hl. m. Prahy.

„Snažíme se pracovat i se staršími řidiči. Snažíme se jim nabídnout, pokud nechtějí pracovat na hlavní pracovní poměr, nějaký zkrácený úvazek. Nebo aby třeba mohli jezdit více o víkendech, kdy je provoz slabší,“ dodává.

Stále složitější doprava

Vyšší věk ve spojitosti se stále hustší dopravou, narůstajícím stresem a zvyšujícími se nároky na fyzickou i duševní odolnost řidiče – autobusů zvlášť – s sebou samozřejmě nese rizika.

Srpen 2017, Krupka. Leden 2017, Praha a Hradec Králové. Březen 2016, Děčín. Srpen 2015 a květen 2013, České Budějovice. Květen 2013, Liberec. Březen 2013, Ostrov u Macochy. Leden 2013, Ostrava… To je jen částečný výčet nehod autobusů, jejichž příčinou byl kolaps řidiče za volantem. Za posledních pět let se jich přihodilo minimálně třináct.

Pětapadesátý rok je mezníkem

V provozu je také velmi často rozhodující schopnost člověka rychle reagovat na neočekávané situace, které se na silnicích přihodí. „Z tohoto hlediska je těch 55 až 60 let věku významným biologickým mezníkem. Proto je stárnutí řidičské populace ohrožující prvek, i když jsou dnes palubní systémy, které řidiči aktivně napomáhají v ovládání vozidla,“ říká Rymešová.

Martin Felix, mluvčí Sdružení automobilových dopravců Česmad Bohemia, přitakává. „Stárnutí populace řidičů je problém jak v autobusech, tak v kamionech. Bohužel na to neexistuje jedno spásné řešení. Nicméně s tím věkem bych to u řidičů autobusů neviděl tak dramaticky, oni jsou pod velkou kontrolou,“ vysvětluje.

Řidiči autobusů – městská hromadná doprava
Zdroj: Průzkum ČT

A poukazuje na to, že profesionální šoféři starší padesáti let musí každý rok chodit k lékaři. Rymešová pak ale upozorňuje, že třeba psychologické vyšetření absolvují řidiči při nástupu do zaměstnání a pak až v padesáti. „První dopravně psychologické testování se dělá při nástupu do profese – tedy zhruba kolem 25. roku života a to pak platí až do padesáti. Čili zákon předpokládá, že se psychika člověka mezi tím nemění, což se domnívám, že není podloženo,“ soudí Rymešová.

Na druhou stranu ale právě starší a zkušenější řidiči dopravcům po odchodu do penze chybí. A i to s sebou nese určité komplikace. „Pro mladou generaci je bohužel toto povolání neatraktivní. Nedaří se nahradit počet odchozích řidičů do důchodu těmi novými,“ říká Nikola Bradíková, PR manažerka společnosti BusLine.

„Tento problém ale nese i další negativní znaky mající vliv na provoz dopravy, kdy u nových řidičů dochází k výrazně vyšší nehodovosti než u starších zkušených řidičů,“ popisuje s tím, že se s tímto problémem jejich společnost potýká například v Ústeckém kraji.

Řidiče hledá celá Evropa

Největší dopravní podnik v zemi – ten pražský – nyní zaměstnává 2200 řidičů autobusů. Dalších téměř 200 by potřeboval nabrat. Podstav je v patnácti z dvaceti oslovených tuzemských dopravních podnicích.

A podobné je to i u soukromých dopravců, kteří pracují ve službách města či kraje a zajišťují pravidelné spoje. „V rámci koncernu zaměstnáváme přes tisíc řidičů autobusové dopravy. Stačí to k tomu, abychom dostáli našich závazků, přesto nám chybí asi 300 řidičů,“ vypočítává vedoucí personálního oddělení společnosti ICOM Transport Marcela Průchová.

„Lidí, kteří jezdí v závazku k městu nebo kraji, máme přes 2700. Aktuálně bychom přijali okamžitě 150 řidičů,“ doplňuje mluvčí společnosti Arriva Roman Herden.

Lidé z branže upozorňují, že problém s nedostatkem profesionálních šoférů je de facto v celé Evropě. V Česku pak dle odhadů Sdružení automobilových dopravců aktuálně chybí zhruba deset tisíc řidičů autobusů a nákladních aut. Například v Německu je to pak desetinásobek.

I proto dopravní podniky napínají síly a hledají nové zaměstnance tam, kde dosud zájem příliš nebyl. Například oslovují ženy nebo cizince. „Ale bohužel tento problém nelze vyřešit definitivně a naráz a bude nás provázet ještě hodně dlouho,“ dodává Felix.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoOd zatýkání po undergroundovém koncertu v Bojanovicích uplynulo 50 let

Před půl stoletím začala Státní bezpečnost zatýkat účastníky undergroundového koncertu v Bojanovicích. Ve vazbě jich skončilo dvacet dva. O tři měsíce později následoval soudní proces. Akce komunistické Státní bezpečnosti proti undergroundovému hnutí v bývalém Československu vyvrcholila odsouzením čtyř protagonistů v září 1976. Konkrétně šlo o Vratislava Brabence, Ivana M. Jirouse, Svatopluka Karáska a Pavla Zajíčka. Událost tehdy sjednotila disidenty a nepřímo vedla ke vzniku Charty 77.
před 2 hhodinami

Policie odložila případ nesrovnalostí v počítání hlasů v blanenském okrsku

Policie odložila případ nesrovnalostí v počítání volebních hlasů v jednom z blanenských okrsků při říjnových sněmovních volbách. Nebylo prokázáno, že by šlo o úmysl. Trestní oznámení podal Nejvyšší správní soud (NSS), který na základě volební stížnosti Pirátů přepočítal hlasy v blanenském okrsku 28. Piráti jich mají po přepočtu o 20 více, ANO o 21 méně. Výsledek voleb to neovlivnilo, soud tedy nezasáhl. Existovalo ale podezření, že nešlo jen o početní omyl, ale o úmysl.
13:43Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Resort zdravotnictví podal trestní oznámení na FN Olomouc kvůli defibrilátorům

Ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že podalo trestní oznámení kvůli operacím pacientů s přístroji na kontrolu srdečního rytmu, takzvaných kardioverterů-defibrilátorů, ve Fakultní nemocnici Olomouc (FNO). Důkazy podle resortu ukazují na neobvykle vysoké počty výkonů a vznikla podezření na obcházení kritérií pro voperování těchto přístrojů. Policie případ prověřuje kvůli podezření z podvodu a těžkého ublížení na zdraví, vyšetřování se týká stovek pacientů.
15:19Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Prezident podepíše zákon o rozpočtu v pátek, řekl Babiš po jednání na Hradě

Premiér Andrej Babiš v úterý odpoledne jednal na Pražském hradě s prezidentem Petrem Pavlem o návrhu státního rozpočtu na letošní rok. Prezident ho podepíše v pátek, řekl premiér. Hrad posléze informaci potvrdil. Pavel se s Babišem také rámcově shodli na jmenování nových vedoucích zastupitelských úřadů a misí. Diskutovali i o spolupráci Hradu s ministerstvem zahraničních věcí. Prezident také na zhruba hodinové schůzce vznesl připomínky k zákonu o státních zaměstnancích.
04:01Aktualizovánopřed 3 hhodinami

První analýza neukazuje na radikální růst marží u čerpacích stanic, uvedl resort financí

První analýza údajů od prodejců pohonných hmot neukazuje, že by čerpací stanice po začátku konfliktu v Íránu radikálně měnily své marže. Uvedlo to v úterý ministerstvo financí, které údaje o maržích od pondělí monitoruje. Podrobnější data bude mít úřad ve čtvrtek.
17:23Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Rozdělování financí mezi kraje je nespravedlivé, volají hejtmani

„Já si myslím, že každý občan si zaslouží, aby žil v kraji, který je spravedlivě financovaný (...). V tomto my teď nežijeme a myslím si, že je potřeba to narovnat,“ domnívá se hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich (KDU-ČSL). Podobně na situaci nahlíží i lídr Pardubického kraje Martin Netolický (nestr.) a hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková (STAN). Předseda Rady Asociace krajů a šéf Zlínského kraje Radim Holiš (ANO) má v tomto směru ambici představit vládě dohodu, kterou podpoří minimálně třináct ze čtrnácti krajů.
před 5 hhodinami

Jiří Grygar slaví 90 let. Desítky let popularizuje vědu a chrání ji před pavědou

Astrofyzik a popularizátor vědy Jiří Grygar je věřícím skeptikem, který bojuje proti pavědeckému tmářství, často oponuje kupříkladu paranormálním jevům či astrologii. Autor mnoha knih, oblíbený řečník a někdejší náruživý cyklista nechal generacím diváků nahlížet na hvězdy v televizních Oknech vesmíru dokořán. V úterý slaví devadesáté narozeniny.
před 6 hhodinami

Soud přiznal dědičce rodu Walderode nárok na některé pozemky na Jablonecku

Nejvyšší soud (NS) potvrdil, že dědička rodu Walderode Johanna Kammerlanderová má nárok na některé požadované pozemky na Jablonecku. Odmítl dovolání Státního pozemkového úřadu a obce Jenišovice. Plné odůvodnění zatím není dostupné. Restitučními nároky rodiny se zabývá také soud v Semilech, který nedávno rozhodl, že Kammerlanderové náleží mobiliář státního zámku Hrubý Rohozec v Turnově.
před 6 hhodinami
Načítání...