Praha – Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil dnes představil reformu dovolacího řízení u Nejvyššího soudu (NS). Podle ministra je soud permanentně zavalen tisícovkami nevyřízených případů v oblasti civilního práva a nezvládá tak řešit především závažné kauzy, které mají mimořádný právní význam. Ministerstvo proto chce upravit a zúžit důvody, kdy je možné dovolání podat. V budoucnu to bude možné pouze u kauz se zásadním právním významem. NS také nově bude moci v kauze věcně rozhodnout a už ji tak nebude vracet nižšímu soudu k opětovnému projednání. Podle ministra by to mělo mít vliv především na délku soudního řízení, které nyní trvá v průměru i dva roky. Nově by mělo civilní dovolání u NS trvat maximálně rok. Změna by mohla začít platit od roku 2012.
V současné době je možné podat dovolání i v případě, kde se rozsudky okresního a krajského soudu liší. Lze to přitom i u kauz, které podle Pospíšila nemají žádný zásadní právní význam. Základní civilní soudní řízení je ale dvouinstanční, tedy první instance a odvolací soud. „Dnes je situace bohužel taková, že se NS fakticky stává jakousi třetí instancí vedle okresních a krajských soudů, případně vrchních soudů. Rozhoduje často i jednoduché spory, a proto je zavalen množstvím kauz a pak nemá dostatek času na to, aby se věnoval závažným právním kauzám,“ upozornil ministr.
Doba pro podání dovolání se zkrátí ze dvou měsíců na jeden
Nově tak bude možné podat dovolání pouze v případech, kde se objeví zásadní právní význam, který navíc musí navrhovatel jasně zdůvodnit. NS také nově nebude posuzovat skutkovou podstatu věci, ale pouze právní otázky: „Účastník musí konstatovat, že došlo k nesprávnému právnímu posouzení věci,“ uvedl Pospíšil. Druhou zásadní změnou je to, že NS bude moci nově věcně rozhodnout a nebude tak případ vracet nižším soudům k novému projednání. Doba pro podání dovolání se také nově zkrátí ze dvou měsíců na jeden. Do půl roku od podání žádosti by pak měl občan vědět, zda Nejvyšší soud jeho dovolání vůbec projená.
Jiří Pospíšil:
„Hlavním cílem je zkrátit délku soudního řízení na Nejvyšším soudu, a to v civilních věcech, kde se podává mimořádný opravný prostředek, takzvané dovolání. Situace v této oblasti není příliš příznivá. Průměrná délka takového řízení je jeden a půl až dva roky.“
V roce 2005 měl NS ročně tři tisíce nevyřízených případů, od roku 2006 už to bylo přes pět tisíc. Podle Pospíšila je přitom klíčovou rolí Nejvyššího soudu sjednocování judikatury, aby měly soudy nižší instance jasné vodítko, jak rozhodovat při jednotlivých věcech. NS by také měl řešit především závažné kauzy, které mají mimořádný právní význam: „Nejde nám o to, aby měl méně práce, ale aby se mohl věnovat sjednocování judikatury a tomu, co povede k větší stabilitě justiční soustavy. A k větší předvídatelnosti soudních rozsudků.“
