Praha - Ministerstvo financí podle sněmovního kontrolního výboru nezvládlo zadání projektu informačního systému Státní pokladny ani nastavení podmínek jeho konečné podoby. Není možné ani stanovit, kolik tento projekt bude v důsledku stát, ani jaké úspory přinese, zato se zvýší ročně výdaje státu na provoz systému řádově o stovky milionů korun. Dnes to konstatoval sněmovní kontrolní výbor, který se projektem zabýval.
Poslanci si přizvali i ministra financí Eduarda Janotu, který řekl, že mu přijaté usnesení nevadí. „Jsem připraven na ty podněty, otázky a úkoly reagovat pro příští jednání. Až já budu končit, tak taky budu chtít předat ten projekt transparentně,“ poznamenal.
Připomněl také, že se projektem Státní pokladny začal zabývat, až když se stal ministrem, tedy loni v květnu. Do té doby ho měli na starosti jeho předchůdci, Miroslav Kalousek (tehdy KDU-ČSL, nyní TOP 09) a Vlastimil Tlustý (dříve ODS). Janota varoval před možností plnění smlouvy jednostranně přerušit. „Byla by to jedna velká arbitráž,“ prohlásil.
Místopředseda výboru a kritik celého projektu Libor Ježek (ODS) dokonce odhadl provozní náklady systému na půl miliardy korun ročně. Poukázal i na bezpečnostní riziko, protože firma IBM, která ho dodává, bude mít přístup k rozsáhlému množství ekonomických dat státu. To podle něj může vést až k ekonomické vydíratelnosti státu.
Státní pokladna si dosud vyžádala 1,3 miliardy korun
To ale přítomní zástupci firmy odmítli. IBM má podle nich bezpečnostní prověrku až na stupeň tajné. Dodávaný systém kromě toho podle nich obsahuje nástroje, které zaznamenávají, kdo si stahoval jaká data. Systém je prý také nastaven v souladu s referenčním modelem Světové banky. Ředitel projektu Jan Zikl poslance informoval, že Státní pokladna si dosud vyžádala 1,3 miliardy korun. Řekl také, že otázku bezpečnosti ministerstvo probíralo s Bezpečnostní informační službou.
Projekt integrovaného systému Státní pokladny má zprůhlednit nakládání s penězi státu. Dosavadní systém účetnictví státu podle odborníků přesné a věrohodné informace nepřináší. Projekt by měl propojit zhruba 700 státních organizací, jejichž hospodaření bude možné detailně sledovat. Ministři tak například budou moci v každém okamžiku znát finanční situaci svého resortu.
