Praha - Vláda neprojednala návrh zákona, který měl zakotvit do legislativní podoby protikrizová opatření. Minulý kabinet je schválil v březnu, úřednické vládě se však nepodařilo najít pro návrh politickou podporu, ministerstvo proto materiál stáhlo z jednání. Sociální demokraté například nesouhlasili s novou výší plateb státu za pojištěnce. Zdravotní pojišťovny zase viděly jako problém, že by očkování mělo být placeno z fondu prevence. Ministryně Dana Jurásková bude proto v nejbližších dnech informovat o náhradním plánu, jak chce finance pro zdravotnictví zajistit. Domluvenu má další schůzku s politiky.
Zdravotní pojišťovny měly podle návrhu dostat více peněz od státu za děti, důchodce a nezaměstnané. Zároveň stát chtěl zpřísnit podmínky pro fungování a slučování pojišťoven nebo jim omezit preventivní programy. Zrychlit se měl vstup levnějších generických léků na trh a lékárny měly dostat možnost vydávat pacientům jednotlivá platíčka léků.
Sociální demokracie mimo jiné požadovala ponechat valorizaci platby za státní pojištěnce v té podobě, jaká je teď. Platba by se tak zvedla až od ledna příštího roku. Ministerstvo ale chtělo naopak státní příspěvek zvedat už od září. Podle ČSSD by ale resort ve výsledku přišel o šest miliard. „To ministerstvo zdravotnictví nemůže myslet vážně, že přichází s návrhem, aby zdravotnictví dostalo méně peněz,“ řekl ČT hejtman Středočeského kraje David Rath.
Šance na společnou řeč bude během předvolební kampaně minimální
„Ani po měsíci vyjednávání jsme nenašli politickou shodu, přestože jsme akceptovali návrhy, které se nám zdály přijatelné,“ uvedla Jurásková. Dodala, že ve zdravotnictví se stále prohlubuje deficit. Odhad v rozmezí 11 až 13 miliard se potvrzuje. K poslednímu květnu činil schodek šest miliard. Ztráty by se tak mohly dotknout i pacientů. „Mohlo by jít o oblasti individuálně nasmlouvané péče, to je režim, ve kterém teď běží hlavně centra, tzn. onkologičtí pacienti a kardiologičtí pacienti,“ dodala Jurásková. Podle viceprezidenta Svazu zdravotních pojišťoven Vladimíra Kothera by se u některé péče muselo přistoupit i k přídělovému systému.
Vláda chtěla navrhnout Poslanecké sněmovně, aby zákon schválila již v prvním čtení a některé změny mohly začít platit od července, další pak od ledna příštího roku. Ministerstvo tak nyní musí hledat náhradní plán. Zatím počítá s rezervními fondy pojišťoven. Jen Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) na něm má asi 1,9 miliardy korun. „Pokud musíme šetřit, určitě ne na úkor našich pojištěnců,“ dodal mluvčí VZP Jiří Rod. Z chybějících miliard se ale v příštích měsících stane jedno z klíčových témat předvolební kampaně. Možnost, že politici najdou společnou řeč, je proto minimální.
