Praha - Změnu péče o lidi, kteří se předávkují alkoholem, navrhuje národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil. Podle něj se protialkoholní záchytné stanice pohybují na pomezí mezi zdravotnickou péčí a represí, měly by se ale hradit ze zdravotního pojištění a fungovat jako zdravotnická zařízení. Pro závislé na alkoholu by pak měly fungovat podobné služby jako pro lidi, kteří užívají drogy.
Život těch, kteří se předávkovali alkoholem, může být podle Vobořila ohrožen. Nejasné vymezení působení záchytek prý může za „vysoké procento případů, kdy lidé zbytečně umírají následkem nedostatečně odhadnuté situace“. Do stanic se dostávají nejen výtržníci, ale i osoby v ohrožení života. „Právě nezkušení experimentátoři mohou umřít zcela zbytečně, protože jim nemohla být a nebyla poskytnuta adekvátní zdravotní péče. Samotný fakt, že tráví čas v policejním autě při převozu na záchytku, může snižovat jejich šanci na přežití,“ míní Vobořil. Kvůli tomu by chtěl vyzvat k diskusi „o reformě systému veřejného opilectví“, dodal.
Působení záchytných stanic upravuje takzvaný protikuřácký zákon. Podle Vobořila by se z něj ale měly vyjmout. Naopak by se v něm měly objevit služby pro závislé na alkoholu. Koordinátor podotkl, že v 90. letech vznikl systém péče a síť služeb pro lidi se závislostí na drogách. Na nové trendy a potřeby prý reaguje velmi rychle. „Z mého pohledu jsou tak i prostředky vynaložené do sítě služeb pro drogově závislé efektivnější investicí než současné investice do fungování protialkoholních stanic,“ doplnil.
Na tuzemských záchytkách za poslední dvě desetiletí skončilo skoro 400 tisíc lidí. Více než čtyři pětiny klientů byli muži. Od roku 1990 se pak také zhruba čtyřikrát zvedl počet dětí, které se do záchytných stanic dostaly. Loni každému dvacátému pacientovi nebylo ani 20 let. Podle evropské školní studie jsou čeští chlapci a dívky přeborníky v pití alkoholu. Téměř polovina šestnáctiletých se opije nejméně jednou za rok, průměr Evropy je 39 procent.
První záchytka v Česku vznikla před 60 lety. Loni fungovalo 16 těchto stanic a dostalo se do nich přes 25 700 mužů, skoro 4 800 žen a více než 2 400 dětí. Záchytky zřizují kraje, které je také hradí. Přenocování si platí klient sám.
