Proti prolomení limitů protestovali lidé v desítkách českých měst

• ČT24

11. 6. 201511. 6. 2015‌‌|Zdroj: ČT24

Demonstrace proti prolomení těžebních limitů

Zdroj: ČTK/Roman Vondrouš

Proti prolomení limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách demonstrovali lidé v desítkách českých a moravských měst. Akci „Limity jsme my“ svolala stejnojmenná občanská iniciativa s podporou zelených. Kvůli klesající tuzemské produkci hnědého uhlí bude o případném prolomení limitů jednat vláda v srpnu. Šéf Hospodářské komory Vladimír Dlouhý se přimlouvá za rozšíření těžby na dole Bílina.

Limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách stanovilo usnesení vlády z roku 1991. Zaručují městům a obcím, pod nimiž je hnědé uhlí, že nebudou kvůli těžbě zbourány. O budoucnosti limitů se ale začalo diskutovat v souvislosti přípravou aktualizace Státní energetické koncepce. Tu vláda v polovině května schválila a akcentovala v ní jadernou energetiku. Rozhodnutí o limitech v ní ale chybí a padnout má v srpnu.

Již v lednu ministerstvo průmyslu představilo čtyři varianty toho, jak s limity dále naložit. Těžba hnědého uhlí v Česku klesá rychleji než spotřeba, a část se proto dováží (1 470 000 tun z celkové spotřeby 39 150 000 tun). Nyní si ministerstvo nechává zpracovat studii, která má určit, zda se těžba za limity vyplatí. „V této chvíli realisticky vidím buď prolomení pouze na dole Bílina, kde tomu nic nebrání, nebo prolomení na dole Bílina a takzvanou malou variantu prolomení na dole ČSA,“ uvedl šéf MPO Jan Mládek (ČSSD).

Těžební limity

Zdroj: ČT24

4 možné varianty dalšího osudu těžebních limitů

1. Ponechání limitů v současném rozsahu (bez bourání sídel)
2. Částečná úprava limitů na dole Bílina (bez bourání sídel)
3. Malé prolomení – částečné prolomení na dolech Bílina a ČSA (vyžaduje zbourání části Horního Jiřetína)
4. Úplné prolomení limitů (vyžaduje zbourání celého Horního Jiřetína, hrana těžební jámy by se dostala až na kraj Litvínova)

Pokud by došlo k prolomení limitů v lomu ČSA, podle analýzy zadané ministrem financí by se muselo těžit aspoň šest milionů tun ročně, aby se to firmě vyplatilo. A pro tolik uhlí už zase v tuzemsku odbyt nebude. „Jsme principiálně proti prolomení limitů, nicméně jsme nevyloučili prolomení limitů na dole Bílina. Tam by to bylo přímo pro spotřebitele, ne pro to, aby se to spálilo a vyvezlo jako levná elektřina,“ konstatoval ministr financí Andrej Babiš.

Obdobně hovoří i prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. „Pokud vůbec neprolomíme limity, tak při stávajících dohadech budeme mít deficity při těžbě uhlí zhruba do patnácti let. Pokud se prolomí limity na dole Bílina, poptávka po uhlí by mohla být pokryta v souladu s aktualizovanou státní energetickou koncepcí,“ prohlásil v Interview ČT24. „Osobně bych viděl prolomení limitů na dole Bílina a o tom ostatním bych měl pochybnosti.“

S prolomením limitů souhlasí i prezident Miloš Zeman a navrhuje, aby o něm v referendu rozhodli obyvatelé Ústeckého kraje. Dlouhý není proti, protože předpokládá, že se kvůli vysoké nezaměstnanosti region vysloví pro rozšíření těžby.

Těžbě padla za oběť vinohradská Ludmila – symbolicky

S prolomením limitů ovšem nesouhlasí občanští aktivisté. Už ráno se demonstranti sešla třeba na pražském náměstí Míru, kde s hornickými helmami na hlavách symbolicky upozornili na hrozbu demolice kostela svaté Ludmily. Další protesty se konaly mimo jiné v Litvínově, kde se sešla zhruba stovka lidí, v Brně v Denisových sadech, v Ostravě, Plzni, v Chomutově, Mostě i v Ústí nad Laben. „Lidé si to v jednotlivých městech organizovali sami,“ poukázal mluvčí iniciativy Limity jsme my Josef Patočka na to, že průběh jednotlivých protestů je různý: v Litvínově například připravili živý řetěz, v Brně zase pochod a kulturní produkce.

„Kdyby nebylo neutuchající aktivity místních, kteří se statečně snahám o prolomení limitů brání, ale i lidí z celé republiky, kteří se jich zastávají, byla by situace mnohem horší,“ myslí si Patočka. Právě občanská aktivita je podle něho tím, co může vést k zachování limitů a s nimi i obce Horní Jiřetín.

„Ani varianta s dílčím prolomením limitů v Jiřetíně pro nás nepřipadá v úvahu,“ uvedl starosta Horního Jiřetína Vladimír Buřt. „Byla by ohrožena značná část města a život ve zbytku by byl do značné míry ztížen,“ poukázal starosta především na prašnost a hlučnost, s níž mají obyvatelé Horního Jiřetína značnou zkušenost, protože momentálně je těžba ve vzdálenosti stovek metrů. „Tento kraj byl obětovaný už za minulého režimu a ta devastace pokračuje nadále. Kraj nedostává ani zlomek toho, co dal této zemi, a to by se mělo změnit,“ uzavřel Buřt.

Nesouhlasné stanovisko zastává i starostka Litvínova Kamila Bláhová. „Občané mají mít nárok vyjádřit svůj postoj. V komunálních volbách se občané vyjádřili jasně, když volili strany pro zachování limitů. Bojujeme za to, aby se těžba vůbec nepřibližovala. Pevně věřím, že vláda prolomení těžebních limitů neschválí,“ prohlásila. Zdůraznila, že aktivity odpůrců pokračování těžby budou pokračovat do doby, než vláda rozhodne.

Mládek v diskusi ohledně možností prolomení těžby uhlí mluví i o snaze dohodnout se v rámci tripartity. Jedním ze záměrů je rovněž zachovat pracovní místa v hornickém průmyslu v kraji. S touto optikou ale nesouhlasí Martin Bursík, bývalý ministr životního prostředí. „Od roku 1989 postupně dostalo výpověď 15 tisíc lidí. Ticho, nic se neděje. Teď se jedná o 890 horníků, kteří mají v perspektivě dalších dvaceti let dostat výpověď, a na základě toho si posvěcujete skrze odbory a zaměstnavatele a tripartitu to, že budete těžit uhlí a spalovat ho dalších sto roků,“ podotknul Bursík.

Kvůli těžbě zmizela z mapy ČR řada obcí. Podívejte se:

Obce, které ustoupily těžbě uhlí

Za oběť těžbě uhlí nebo i jiné krajinné úpravě jako třeba stavbě vodní nádrže padly desítky obcí, které tak čas vymazal z map. Dosud posledním příkladem jsou Libkovice na Mostecku, jejichž konec nastal v roce 1992. O likvidaci vesnice, v níž žilo zhruba 800 obyvatel, bylo rozhodnuto v roce 1987. Bagry do ní vjely v roce 1991. Poslední připomínka někdejších Libkovic - ruina kostela svatého Michala - byla stržena v létě 2002. Paradoxně se v místě, kde stávaly, přitom netěží dodnes. Mušov na Jižní Moravě musel zase ustoupit vodě - zaplavila ho v roce 1987. Nejsilněji takové změny krajiny zasáhnou ty, kteří si ji pamatují v původní podobě z vlastní zkušenosti. Na ty už v bývalém prostoru Mušova čeká jenom kostelík, situovaný na ostrůvku uprosřed dolní nádrže. „Je to maják minulosti, dá se říct,“ zmínil pamětník Vlastimil Binder.

Zřejmě jako první musela těžbě uhlí ustoupit v roce 1959 podkrušnohorská osada Ervěnice. Uhlí padlo za oběť i historické jádro města Most, které bránilo vytěžení 100 milionů tun této suroviny. Do začátku 90. let potkal podobný osud mimo jiné obce a osady Jezeří, Albrechtice, Čtrnáct Dvorců, Boudy, Palody, Malé Březno, Podhůří, Kundratice, Dřínov, Komořany, Holešice, Hořany, Újezd, Kyjice, Záluží, Šimperk nebo Dolní Jiřetín. Jestli se k němu připojí i jeho „Horní“ soused, by už brzy měli politici rozhodnout.