Praha – Rozsáhlé kontroly potvrdily podezření silničářů, že jsou na některých dálnicích nebezpečná středová svodidla. Hlavně na vybraných úsecích D1 nebo na starších rychlostních komunikacích totiž nesplňují zádržné systémy požadované výškové normy, jinde je zase problém s předepsaným ukotvením svodidel. Pokud přitom nemají svodidla požadovanou výšku, nebo jsou málo ukotvená, tak nemohou zadržet náraz auta ve vysoké rychlosti.
Doslova poplach spustila na Ředitelství silnic a dálnic únorová tragédie u Prostějova. Řidička tam nezvládla ve vysoké rychlosti svůj vůz, který se řítil na středová svodidla. Ta ho ale nezadržela – auto je přeletělo a v protisměru se čelně střetlo s jiným. Šest lidí okamžitě zemřelo. „Ředitelství silnic a dálnic má v těchto věcech trestně právní odpovědnost. Když jsme po nehodě zjistili, že výška svodidel ve středním dělícím pásu je místo normových 75 centimetrů pouhých 30 centimetrů, bylo třeba okamžitě udělat nějaké opatření, abychom zamezili obecnému ohrožení. Proto byla v místě snížena rychlost a teď se plánuje rekonstrukce celé silnice včetně svodidel,“ říká mluvčí ŘSD Martina Vápeníková.
Přesto ani v tomto případě nebyla reakce tak rychlá, jak silničáři popisují. Například ministerstvo dopravy po tragédii tvrdilo, že svodidla odpovídala normám, které platily v době stavby silnice. S tím už tehdy ostře nesouhlasili dopravní policisté – naopak právě nízká svodidla označili za jednu z hlavních příčin nejhorší letošní havárie. „Nejdřív jsme ŘSD upozornili, že množství středových svodidel nesplňuje stanovenou výšku, následně při jiné nehodě na dálnici D1 bylo zase zjištěno, že svodidla byla špatně ukotvena. Proto jsme upozornili, že z pohledu bezpečnosti komunikace některé použité prvky zcela nevyhovují předpisům,“ uvádí ředitel dopravní policie Leoš Tržil.
Právě připomínky policejních inspektorů nakonec přispěly nejen k zevrubné kontrole silnice u Prostějova, ale taky například ke kontrole zádržných systémů na D1. A obavy se potvrdily: „Bezpečnost na těch stávajících komunikacích a opravy bezpečnostních prvků byly v minulosti poddimenzovány. Svodidla na starších dálnicích už nevyhovují současným intenzitám dopravy,“ potvrzuje Martina Vápeníková.
„Svodidla jsou z doby, kdy byla dálnice budovaná. V průběhu čtyřiceti let probíhaly různé stavební úpravy a bohužel došlo k navýšení konstrukce vozovky. Proto svodidla na některých místech už nesplňovala ten výškový parametr, což je 75 centimetrů od vozovky,“ vysvětluje problém bývalý šéf Ředitelství silnic a dálnic a dnešní zmocněnec pro opravu D1 Jiří Švorc a dodává: „Představme si, že svodidlo je ocelový prvek, který je vystaven povětrnosti a taky třeba zimní chemické údržbě. Podle toho po těch čtyřiceti letech vypadá. Skutečně jsme pak našli svodidla v havarijním stavu, ohrožujícím bezpečnost. Nejhorší to bylo na prvních dvanácti kilometrech dálnice. Tam už jsme ale k plné výměně přistoupili.“
Teď silničáři pokračují v bezpečnostních auditech. „Jsme uprostřed auditů starších rychlostních komunikací. Přesně zmapovanou už máme dálnici D1, hotové kontroly už jsou taky ve Středočeském kraji a pokračovat budeme dál,“ slibuje mluvčí Vápeníková s tím, že měření je zacíleno hlavně na kontrolu osazení a ukotvení sloupků svodidel. „Používáme speciální vozidlo, které projíždí kolem svodidel a detekuje jak jejich výšku, tak jejich celkový stav. Problém je, že na kompletní obměnu nemáme peníze. Podle toho, jak je ten úsek rozsáhlý, to pak jsou vždy řádově desítky až stovky milionů korun, které nám chybí,“ uzavírá mluvčí ŘSD.
