Ochránci přírody se zabývají tím, jak chránit přírodu vojenských újezdů, které do konce roku vojáci opustí. Všechny jsou přírodně cennými lokalitami, ve kterých se i díky jejich uzavřenosti daří vzácným živočichům a rostlinám. Například v Libavé zahnízdil kriticky ohrožený orel skalní, kterého před sto lety lidé v Česku vyhubili.
Vojenské výcvikové újezdy ministerstva obrany jsou velmi specifické prostory. Místy jsou sice rozježděné těžkou technikou nebo poničené tankovými střelami, na druhé straně byly díky jejich uzavřenosti chráněny před výstavbou, zemědělstvím, komunálním znečištěním a turistickým ruchem.
Z pěti újezdů zůstanou po novém roce čtyři. Brdy se změní na chráněnou krajinnou oblast, Boletice, Březina, Hradiště a Libavá se zmenší. Celkem stát uvolní přes čtyřicet tisíc z téměř sto třiceti tisíc hektarů výcvikových prostor.
- Od 1. ledna zcela zanikne Vojenský újezd Brdy, nahradí ho Chráněná krajinná oblast Brdy.
- Ministerstvo obrany uvolní 42 000 ze 129 600 hektarů výcvikových území. Újezdy Boletice, Březina, Hradiště a Libavá zeštíhlí. Nejvíce, o čtvrtinu, se zmenší Libavá, nejméně Březina.
Jak se starat o přírodní bohatství těchto území bylo tématem olomoucké konference Naše příroda 2015. O problematice, nad kterou bádá řada expertů, jednali odborníci z různých nestátních i státních institucí.
Některé druhy jsou vázány na činnost vojáků
Podle referentky řízení vojenských újezdů ministerstva obrany Arnoštky Jelínkové jsou některé zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů přímo vázány na činnost armády. „Mohu jmenovat například listsonoha letního, který žije v kalužích, které se tvoří v technikou rozbrázděné zemi,“ uvedla Jelínková. K cenným druhům, kterým se ve vojenských újezdech líbí, patří například také rys ostrovid.
Vojenský prostor Libavá zeštíhlí o čtvrtinu, která se otevře také turistickému ruchu a dalším činnostem. Ochránci přírody mají obavy, jak to ovlivní populaci orla skalního. Právě tam v roce 2006, po více než sto letech od jeho vyhubení, díky úsilí ochránců zahnízdil. Nyní jich tam žije už šest.
„Máme trochu obavy, že se tam některé organizace budou snažit zavést takzvanou lidovou myslivost. Doufám, že se to nestane. A rovněž se obáváme rekreačního tlaku,“ potvrdil ornitolog a šéf Záchranné stanice Bartošovice Petr Orel, který prosadil úspěšný repatriační projekt Návrat orla skalního do České republiky.
Brdy bude chránit správa krajinné oblasti
Brdy se zase mohou chlubit výskytem orla mořského, který se do Česka vrátil v osmdesátých letech minulého století a nyní se mu daří i v dalších lokalitách. Ochranu přírody v Brdech má zajistit správa nově vyhlášené chráněné krajinné oblasti. „Jedná se o zcela unikátní prostředí v centru Čech. Na ploše dvě stě šedesáti kilometrů čtverečních není v podstatě žádná zástavba,“ zdůraznil vedoucí správy, která oficiálně začne fungovat od nového roku, Bohumil Fišer.
Příroda si tam poradila i s místy, která byla vojenskou činností poškozena, například kácením stromů kvůli střelnici. Tam, kde ještě nedávno dopadaly náboje, se začalo dařit vřesu. Vznikla unikátní lokalita, která připomíná severskou tundru.
Ochranu přírody v prostorech opuštěných vojáky má zajistit řada speciálních projektů. Další připravují rozvoj turistického ruchu. Do Brd, které se kvůli probíhajícímu pyrotechnickému průzkumu otevřou celé až koncem roku 2017, se už chystají značkaři Klubu českých turistů, aby na bezpečných úsecích vyznačili první trasy pro pěší i cyklisty.
