Brno - Nájemné za užívání bytu je možné zvyšovat i jiným způsobem, než jaký vymezuje zákon o jednostranném zvyšování nájemného z roku 2006. Nutnou podmínkou je vzájemná dohoda majitele i nájemníka. V takovém případě už ale nelze uplatnit zvyšování ve formě, kterou stanovuje zákon. V novém sjednocujícím stanovisku to uvedl Nejvyšší soud.
Při zvyšování nájmu se lze řídit dohodou, ne jenom zákonem
Nejvyšší soud konkrétně potvrdil zákonnost dohody, podle které se nájemné v bytě každoročně zvyšuje o míru inflace vyhlášenou Českým statistickým úřadem. Dohoda pochází z doby před deregulačním zákonem, což však nic nemění na její platnosti. Pokud se strany svobodně dohodnou na způsobu zvyšování, jde o legitimní řešení. V takovém případě už ale majitel nemůže uplatňovat jednostranné zvýšení nájemného podle speciálního zákona, který před šesti lety započal deregulaci.
Sjednocující stanovisko přijalo občanskoprávní a obchodní kolegium Nejvyššího soudu na svém květnovém zasedání. Cílem je sladit právní názor českých soudů v této otázce. Přijatý právní názor vyjde spolu s modelovým případem ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek. Přijetí stanoviska si vyžádalo protichůdné rozhodování Obvodního soudu pro Prahu 2 a Městského soudu v Praze. Oba soudy řešily situaci, kdy majitel bytu a nájemník v roce 1997 svobodně uzavřeli dohodu o každoročním zvyšování nájmu o míru inflace. Nejvyšší soud stejně jako Městský soud v Praze dospěl k závěru, že dohoda je platná, i když vznikla ještě před účinností zákona o jednostranném zvyšování nájemného.
Zákon o jednostranném zvyšování nájemného stanovil, že pronajímatel je oprávněn zvýšit nájemné jedenkrát ročně počínaje 1. lednem 2007 a následně vždy na začátku roku. Zákon zároveň stanovuje způsob výpočtu maximálního přírůstku.