Prezidentské milosti na ministerstvu: Bude to zátěž, varuje Benešová

Praha – Už během dneška by mělo ministerstvo spravedlnosti převzít od prezidenta prvních 500 žádostí o milost. Jejich plynulé vyřizování je podle úřadu zajištěno. „Je to docela pracná agenda na komunikaci i administrativu,“ upozornila ministryně spravedlnosti v demisi Marie Benešová s tím, že ministerstvo bude muset přijmout zhruba 6 zaměstnanců a bude třeba doladit i navýšení rozpočtu ministerstva.

„Agendu jsme už převzali,“ informovala Benešová s tím, že rozhodnutí bylo kontrasignováno premiérem. Dnes přebírá ministerstvo prvních 500 spisů, z nichž dva jsou podle Benešové akutní a ministerstvo se jimi začne přednostně zabývat v nejbližších dnech. „Postupně budeme vyhodnocovat i všechny další spisy,“ řekla Benešová, která roční počet milostí odhaduje na tři až šest tisíc. Na ministerstvu vznikne oddělení milostí, někteří pracovníci ministerstva na milostech už dříve pracovali. Přesto bude muset ministerstvo přijmout šest dalších pracovníků.

Ministerstvo spravedlnosti bude v praxi rozhodovat o všech žádostech. Pokud bude žádost o milost splňovat stanovené podmínky, předloží ji ministerstvo k rozhodnutí prezidentovi. „Jeho výsostným právem nadále zůstává o udělení milosti rozhodnout. V případech, kdy podmínky pro udělení milosti splněny nebudou, ministerstvo návrh jménem prezidenta republiky zamítne,“ vysvětlila mluvčí ministerstva Štěpánka Čechová, jak budou v praxi úředníci postupovat. Hlava státu tak nově nebude mít možnost si přečíst všechny žádosti, ale jenom ty, které jí připraví resort.

Prezident Miloš Zeman převedl svou pravomoc udílet milosti na ministerstvo spravedlnosti s výjimkou případů, ve kterých lidé žádají o osvobození z humanitárních důvodů, například když trpí nevyléčitelnou chorobou. Zeman se již po svém lednovém zvolení prezidentem vyjádřil, že se chce práva na udílení milostí vzdát, protože ho považuje za „zbytečně monarchistický prvek“ v ústavě.

Má prezident právo zbavit se udělování milostí?

Prezident se odkazuje na trestní řád, na "zmocnění dané ustanovením paragrafu 366 trestního řádu," které mu uděluje právo k přenosu pravomoci na ministra spravedlnosti ve dvou bodech: 

  • 1. provádět řízení o žádostech o milost
  • 2. zamítat žádosti o milost s výjimkou

Hlava státu podle něj může určit případy, ve kterých bude mít řízení o milosti na starost ministerstvo spravedlnosti. Bez změny ústavy se však Zeman pravomoci udělovat milosti úplně vzdát nemůže a politici se teď ke změnám nechystají. 

To ovšem neznamená, že se prezident vzdává udělování milostí. „Chybí mu pro to zmocnění. Může sice předávat agendu, která se týká mezinárodních smluv, to v ústavě najdete. U milostí ovšem nic takového není,“ tvrdí ústavní právník Jan Kysela. „Bez ústavního zmocnění je to proto pochybné a to i přesto, že se to tak dříve dělo. Takhle to třeba fungovalo za Václava Havla, ale bylo to předmětem kritiky právě z těchto důvodů,“ dodává. 

S Kyselou souhlasí i ředitel Ústavu státu a práva Jan Bárta.„Prezident má právo nechat ministra rozhodovat o výběru omilostněných. Bez jeho podpisu ovšem k provedení milostí nedojde,“ tvrdí. Zeman bude tudíž milosti udělovat i nadále, byť o „výběru kandidátů“ rozhodne ministr spravedlnosti.

Pokud tedy ministerstvo rozhodne o neudělení milosti, je možné, že si žadatel bude stěžovat, znovu podávat žádost přímo k prezidentovi, v krajním případě by se mohl obrátit i na soud. Že by ale soudy zasahovaly do spíše nepřesně upravené problematiky milostí, Kysela spíše nepředpokládá. Nepřesné vymezení pravomocí při udávání milostí přitom podle něj není chybou ústavy, k nejasnostem by nedocházelo, kdyby prezident sobě přidělenou pravomoc nepřenášel na jiné.

  • „Je to jakési reziduum časů, kdy panovníci byli odvozováni od milosti Boží a ta milost měla být jakýmsi prvkem charismatu. Takže přezkoumávání milostí je velice specifické tím, že se dostáváme trochu mimo oblast práva,“ řekl k milostem Kysela.

Zemanovi předchůdci v úřadu prezidenta udělovali individuální milosti poměrně běžně. Václav Havel je v letech 1993 až 2002 udělil celkem 860 lidem. Dalších více než 1 000 milostí Havel udělil ještě jako federální prezident. Havlův nástupce v úřadu Václav Klaus byl méně štědrý. Během deseti let udělil individuální milost 412 lidem.  

  • avi 526854 » Ministerstvo spravedlnosti přebírá agendu milostí
  • avi 526754 » Rozhovor s Marií Benešovou
  • avi 526780 » Rozhovor s Janem Kyselou k prezidentským milostem
  • avi 526949 » Události o prezidentských milostech

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 2 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
06:00Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
06:00Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 10 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
včeraAktualizovánovčera v 20:17

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
včeraAktualizovánovčera v 19:44

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
včeraAktualizovánovčera v 19:29

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
včeraAktualizovánovčera v 18:48
Načítání...