Prezidentské milosti na ministerstvu: Bude to zátěž, varuje Benešová

Praha – Už během dneška by mělo ministerstvo spravedlnosti převzít od prezidenta prvních 500 žádostí o milost. Jejich plynulé vyřizování je podle úřadu zajištěno. „Je to docela pracná agenda na komunikaci i administrativu,“ upozornila ministryně spravedlnosti v demisi Marie Benešová s tím, že ministerstvo bude muset přijmout zhruba 6 zaměstnanců a bude třeba doladit i navýšení rozpočtu ministerstva.

„Agendu jsme už převzali,“ informovala Benešová s tím, že rozhodnutí bylo kontrasignováno premiérem. Dnes přebírá ministerstvo prvních 500 spisů, z nichž dva jsou podle Benešové akutní a ministerstvo se jimi začne přednostně zabývat v nejbližších dnech. „Postupně budeme vyhodnocovat i všechny další spisy,“ řekla Benešová, která roční počet milostí odhaduje na tři až šest tisíc. Na ministerstvu vznikne oddělení milostí, někteří pracovníci ministerstva na milostech už dříve pracovali. Přesto bude muset ministerstvo přijmout šest dalších pracovníků.

Ministerstvo spravedlnosti bude v praxi rozhodovat o všech žádostech. Pokud bude žádost o milost splňovat stanovené podmínky, předloží ji ministerstvo k rozhodnutí prezidentovi. „Jeho výsostným právem nadále zůstává o udělení milosti rozhodnout. V případech, kdy podmínky pro udělení milosti splněny nebudou, ministerstvo návrh jménem prezidenta republiky zamítne,“ vysvětlila mluvčí ministerstva Štěpánka Čechová, jak budou v praxi úředníci postupovat. Hlava státu tak nově nebude mít možnost si přečíst všechny žádosti, ale jenom ty, které jí připraví resort.

Prezident Miloš Zeman převedl svou pravomoc udílet milosti na ministerstvo spravedlnosti s výjimkou případů, ve kterých lidé žádají o osvobození z humanitárních důvodů, například když trpí nevyléčitelnou chorobou. Zeman se již po svém lednovém zvolení prezidentem vyjádřil, že se chce práva na udílení milostí vzdát, protože ho považuje za „zbytečně monarchistický prvek“ v ústavě.

Má prezident právo zbavit se udělování milostí?

Prezident se odkazuje na trestní řád, na "zmocnění dané ustanovením paragrafu 366 trestního řádu," které mu uděluje právo k přenosu pravomoci na ministra spravedlnosti ve dvou bodech: 

  • 1. provádět řízení o žádostech o milost
  • 2. zamítat žádosti o milost s výjimkou

Hlava státu podle něj může určit případy, ve kterých bude mít řízení o milosti na starost ministerstvo spravedlnosti. Bez změny ústavy se však Zeman pravomoci udělovat milosti úplně vzdát nemůže a politici se teď ke změnám nechystají. 

To ovšem neznamená, že se prezident vzdává udělování milostí. „Chybí mu pro to zmocnění. Může sice předávat agendu, která se týká mezinárodních smluv, to v ústavě najdete. U milostí ovšem nic takového není,“ tvrdí ústavní právník Jan Kysela. „Bez ústavního zmocnění je to proto pochybné a to i přesto, že se to tak dříve dělo. Takhle to třeba fungovalo za Václava Havla, ale bylo to předmětem kritiky právě z těchto důvodů,“ dodává. 

S Kyselou souhlasí i ředitel Ústavu státu a práva Jan Bárta.„Prezident má právo nechat ministra rozhodovat o výběru omilostněných. Bez jeho podpisu ovšem k provedení milostí nedojde,“ tvrdí. Zeman bude tudíž milosti udělovat i nadále, byť o „výběru kandidátů“ rozhodne ministr spravedlnosti.

Pokud tedy ministerstvo rozhodne o neudělení milosti, je možné, že si žadatel bude stěžovat, znovu podávat žádost přímo k prezidentovi, v krajním případě by se mohl obrátit i na soud. Že by ale soudy zasahovaly do spíše nepřesně upravené problematiky milostí, Kysela spíše nepředpokládá. Nepřesné vymezení pravomocí při udávání milostí přitom podle něj není chybou ústavy, k nejasnostem by nedocházelo, kdyby prezident sobě přidělenou pravomoc nepřenášel na jiné.

  • „Je to jakési reziduum časů, kdy panovníci byli odvozováni od milosti Boží a ta milost měla být jakýmsi prvkem charismatu. Takže přezkoumávání milostí je velice specifické tím, že se dostáváme trochu mimo oblast práva,“ řekl k milostem Kysela.

Zemanovi předchůdci v úřadu prezidenta udělovali individuální milosti poměrně běžně. Václav Havel je v letech 1993 až 2002 udělil celkem 860 lidem. Dalších více než 1 000 milostí Havel udělil ještě jako federální prezident. Havlův nástupce v úřadu Václav Klaus byl méně štědrý. Během deseti let udělil individuální milost 412 lidem.  

  • avi 526854 » Ministerstvo spravedlnosti přebírá agendu milostí
  • avi 526754 » Rozhovor s Marií Benešovou
  • avi 526780 » Rozhovor s Janem Kyselou k prezidentským milostem
  • avi 526949 » Události o prezidentských milostech

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Poslanci projednají žádosti o Babišovo a Okamurovo vydání k trestnímu stíhání

Poslanci projednají soudní žádosti o vydání předsedy ANO a premiéra Andreje Babiše a předsedy SPD a dolní komory Tomia Okamury k trestnímu stíhání. Sněmovní mandátový a imunitní výbor už plénu hlasy koaliční většiny doporučil, aby žádostem nevyhovělo. Očekává se, že dolní komora rozhodne stejně. Opozice mluví o koalici nevydávání.
před 21 mminutami

Poslanci navrhli přesuny peněz v rozpočtu téměř za 240 miliard korun

Poslanci ve středečním druhém čtení návrhu letošního rozpočtu navrhli přesuny peněz uvnitř rozpočtu v celkovém objemu téměř 240 miliard korun. Je to asi deset procent jeho celkových výdajů. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu. Zákonodárci propustili do třetího čtení předlohu, která zastavuje zvýšení jejich měsíčního vyměřovacího základu a vrací ho na loňskou úroveň.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Historik Ladislav Kudrna zůstává ředitelem ÚSTR

Historik Ladislav Kudrna zůstává na další funkční období ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Rada ÚSTR ho zvolila v tajné volbě, sdělila za ústav mluvčí Petra Jungwirthová. Pro Kudrnu hlasovalo v sedmičlenné radě šest lidí a jeden se zdržel. Další funkční období začne Kudrnovi 1. května, mandát je na pět let. O funkci se ucházeli dva lidé. Druhým byl historik Jan B. Uhlíř.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoNemůžete ze vzduchu změnit režim, musí přijít nějaká nová síla, míní Lipavský

Konflikt na Blízkém východě je podle bývalého ministra zahraničí a nynějšího poslance Jana Lipavského (za ODS) v horké fázi, jeho konec v tuto chvíli nevidí. „Když se křičí na diplomatických jednáních, je to špatný signál,“ podotkl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem k předválečným rozhovorům mezi USA a Íránem. Vládnoucí systém země nelze změnit „ze vzduchu“, připomněl. O změnu politického uspořádání v Íránu se podle něj snaží například Kurdové nebo syn šáha svrženého v sedmdesátých letech. „Osobně jsem spíše skeptický k tomu, že uvidíme rychlý pád režimu,“ hodnotí bývalý šéf diplomacie možný vývoj.
před 5 hhodinami

Emirates zahájí lety z Dubaje do Prahy pro uvázlé Čechy, řekl Babiš. Firma to nechce komentovat

Letecká společnost Emirates začne ve čtvrtek podle premiéra Andreje Babiše (ANO) létat z Dubaje do Prahy a každý den tak přepraví do Česka 615 lidí, kteří uvázli na Blízkém východě kvůli válečnému konfliktu. Společnost Emirates se ale zatím odmítla k tvrzení premiéra vyjadřovat. V Praze dosud přistálo devět letadel přibližně s tisícovkou lidí. Další dva stroje společnosti Smartwings z Ománu měly přistát během středečního večera, jedno z Dubaje v noci na čtvrtek.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Nic nepodceňujeme, řekl Macinka k pomoci Čechům uvázlým na Blízkém východě

Senátoři jednali o pomoci českým občanům, kteří uvázli na Blízkém východě kvůli konfliktu v regionu. Téma otevřel svým projevem ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Repatriace je rozsáhlý proces, nevěnujeme se prakticky ničemu jinému, prohlásil mimo jiné. Projednání situace na Blízkém východě navrhli Starostové. Vláda podle nich selhala například v komunikaci. Postup kabinetu naopak hájila senátorka ANO Jana Mračková Vildumetzová.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Senát schválil odklad superdávky

Dosavadní příjemci sociálních podpor od státu budou dostávat takzvanou superdávku pravděpodobně od letošního srpna místo od května. Odklad vyplácení o čtvrt roku schválil Senát. Důvodem posunu termínu je náročnost přepočtu podpory. Novelu ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) teď dostane k podpisu prezident. Předloha předpokládá rovněž odklad změn v životním minimu, a to z května na říjen. Senát také pro nadbytečnost zamítl navrhovaný odklad změn v částkách životního minima z května na červenec.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ve Španělsku zastřelili Čecha podezřelého z podílu na vraždě

Ve Španělsku někdo zastřelil Čecha, píší ve středu server BBC a lokální média. Policie zastřelení muže potvrdila. Čin se stal v neděli v obci Torrevieja na jihu země. Tuzemský občan byl podezřelý z podílu na předloňské vraždě Brita ve Španělsku.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...