Praha - Sněmovna dnes schválila ústavní novelu, která zavádí přímou volbu prezidenta. Předlohu podpořili poslanci ze všech stran v dolní komoře kromě komunistů, kteří se hlasování zdrželi. Novela je nyní v rukou Senátu, v němž má většinu opoziční ČSSD. Předseda socialistů Bohuslav Sobotka své senátory vyzval, aby přímou volbu v navržené podobě podpořili. Pokud bude platit, obyvatelé by měli vybírat přespříští rok už nástupce nynější hlavy státu Václava Klause. Sněmovna také podpořila podle očekávání dva ze tří pozměňovacích návrhů opoziční ČSSD k ústavní předloze na zavedení přímé volby prezidenta. Sporný návrh na změnu způsobu jmenování členů bankovní rady České národní banky neprošel.
Sociální demokracie doporučí svým senátorům, aby schválili beze změn ústavní novelu, která zavádí přímou volbu prezidenta. Na tiskové konferenci po schválení normy ve sněmovně to řekl předseda sociální demokracie Sobotka. ČSSD má v Senátu sílu vládní návrh přímé volby „potopit“. Rozhodnutí senátního klubu ČSSD proto bude klíčové. Sobotka doufá, že nejen senátoři ČSSD, ale i dalších stran, se zachovají zodpovědně a přímou volbu schválí.
„Jako předseda ČSSD doporučím senátorům zvoleným za sociální demokracii, aby tuto ústavní novelu v Senátu podpořili,“ řekl na tiskové konferenci Sobotka. Doporučení je podle něj v souladu s usnesením, které na svém posledním zasedání přijalo předsednictvo ČSSD a jednohlasně se na něm usnesl i poslanecký klub strany.
Radek John: „Vyhráli jsme jednu bitvu v boji o přímou volbu prezidenta, ale nevyhráli jsme celou válku. Ta válka skončí teprve rozhodnutím Senátu, na kterém nyní leží černý Petr.“
Bohuslav Sobotka: „Pořád máme ještě velkou šanci na to, aby se příští prezident volil přímo, a sociální demokracie pro to udělá všechno. Stejně jako jsme dnes pro to všichni hlasovali, tak budeme podporovat, aby ten zákon prošel celým legislativním procesem.“
Vojtěch Filip: „Přímá volba prezidenta není posílením přímé demokracie, protože přímá demokracie je vyjádřena v referendu, které je tu odmítáno už od roku 1993.“
Dva pozměňovací návrhy prošly
Sociální demokraté uspěli s návrhem, který se týká omezení prezidentovy pravomoci rozhodnout o nezahájení nebo přerušení trestního stíhání. Nutný by byl podpis premiéra nebo pověřeného ministra. Jen na dobu výkonu funkce by byla podle dalšího úspěšného návrhu ČSSD omezena prezidentova imunita.
Pro jmenování bankovní rady ČSSD nabízela dvě možnosti - byl by nutný podpis premiéra, nebo souhlas Senátu. Koalice to odmítla. Komunisté neuspěli se svým návrhem, aby prezident mohl jmenovat radu centrální banky jen po souhlasu sněmovny.
Nečas: ČSSD přímou volbu ve skutečnosti nechce
Právě návrh na změnu jmenování bankovní rady vyvolal v diskusi slovní přestřelku mezi koalicí a ČSSD. Premiér Petr Nečas (ODS) prohlásil, že jde ze strany sociální demokracie o záminku, aby ústavní zákon zamítla v Senátu, v němž má většinu. „Sociální demokracie žádnou přímou volbu nechce,“ řekl Nečas, který označil postoj ČSSD za nechutný a pokrytecký boj. Podobně jako Nečas se vyjádřil i Viktor Paggio (VV).
Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka ale poukázal na to, že má centrální banka rozsáhlé pravomoci a není možné, aby její bankovní radu jmenoval jeden člověk, tedy prezident. Změna by byla pojistkou nezávislosti České národní banky a protikorupčním opatřením, uvedl. Sobotka zároveň zdůraznil, že ČSSD se snaží o zavedení přímé volby už téměř dvě desetiletí.
Kritika ze strany poslanců ČSSD na adresu centrální banky pobouřila ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09). „Máme jednoho z nejlepších regulátorů v Evropě. Přestaňte ho, k čertu, napadat,“ prohlásil.
Změna ve jmenování bankovní rady je zbytečná také podle ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila (ODS). Současná praxe podle něho nečiní problémy. Sociální demokraté zdůrazňovali, že od některých svých pozměňovacích návrhů ustoupili a vůbec je nepodali. Týkaly se prodloužení funkčního období prezidenta z pěti na šest let a možnosti odvolat ho v referendu.
John: Dejme strop prezidentským kampaním
Podle předsedy Věcí veřejných Radka Johna je nyní nutné probrat také rozpočty případných prezidentských kampaní. „Umím si představit, že silná finanční skupina zafinancuje kampaň, aby měla prezidenta, který pak bude pro tu silnou finanční skupinu nějak pracovat, něco ovlivňovat. Proto si myslíme, že i jednání o stropech na volební kampaně bude strašně důležité,“ uvedl dnes John v Interview ČT24.
Věci veřejné prý také již mají vytipované případné kandidáty, které by nabídly veřejnosti, jmenovat je ale nechtějí do chvíle, než volbu posvětí i horní komora.
Mandát současnému prezidentovi Václavu Klausovi vyprší 7. března 2013. Přímá volba se tedy kvůli lhůtám uskuteční nejdříve 7. ledna, nejpozději však 5. února téhož roku. Konečné slovo při vyhlášení přesného data náleží předsedovi Senátu. Svého kandidáta budou moci navrhnout sami občané, pokud pod jeho nominaci dokáží nasbírat 50 tisíc podpisů, dále pak alespoň 20 poslanců, nebo 10 senátorů. Princip volby se shoduje s již zaběhnutou praxí voleb do Senátu – tedy kandidát, který v prvním kole volby přesáhne 50 procent hlasů, se stane prezidentem, pokud padesátiprocentní hranici nepřesáhne žádný, postupují nejslinější dva do druhého kola, které už o prezidentovi rozhodne.
