Praha - Podle prezidenta je zbytečné amnestii znovu vysvětlovat. Do sněmovny tedy nepřijde. Prezident tímto reaguje na dnešní jednání kabinetu. Vláda totiž premiérovi Petru Nečasovi doporučila, aby s prezidentem tuto možnost probral. Prezident z návštěvy v Německu vzkázal, že se nehodlá stát spoluhráčem těch, kteří amnestii používají ve hře proti němu a Nečasově vládě.
Klaus: Nehodlám být spoluhráčem těch, kteří používají amnestii proti mně a Nečasovi
- „Ta amnestie je tak jasná, tak jednoduchá, tak přesná. Každému, kdo jí chce rozumět, je srozumitelná. Je naprosto bezcenné se pokoušet ji znovu a znovu vysvětlovat. Jenom bych jim ji musel přečíst a dát jim taky za úkol, aby si ji oni v klidu přečetli. Takže o té amnestii diskutovat nemá smysl. Jestli to někdo používá jako politickou hru proti mně, a nejenom proti mně, ale teď i proti dnešní vládě a premiéru Nečasovi, tak v tom já žádným spoluhráčem - v této věci a pro tyto lidi - nebudu.“
O důsledcích amnestie dnes jednala vláda, zabývala se i otázkou, zda by stát měl odškodit ty, kteří kvůli prezidentově kroku přišli o možnost domoci se náhrady škod. S požadavekm přišel již předseda TOP 09 ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Ministři ale zatím k žádným závěrům nedošli, protože tato úvaha je podle nich zatím předčasná.
Petr Nečas, premiér
Vzhledem k tomu, že zatím není přesně znám stav těch kauz, které by potenciálně mohly pod amnestii spadat, není známo, kterých se to bude týkat, jaký je tam dopad na případné poškozené…. vláda a priori nesmetla ze stolu debatu o možné kompenzaci, nicméně nic bližšího k tomu nezaznělo.
Bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil už v úterý ČT sdělil, že k případnému odškodnění obětí amnestie státem by bylo zřejmě nutné přijmout zvláštní zákon.
Nečas zopakoval, že amnestie je výsostným právem prezidenta a předseda vlády podle ústavních zvyklostí svým spolupodpisem pouze potvrzuje, že není v rozporu s právním pořádkem. To ale ústávní právníci rozporují.
Amnestie se podle šéfa státních žalobců týká 18 kauz
Šéf žalobců Pavel Zeman po jednání vlády uvedl, že u vrchních státních zastupitelství v Praze a v Olomouci je 18 kauz, jichž se může týkat amnestie prezidenta Václava Klause kvůli tomu, že délka trestního řízení přesáhla osm let a nejde o případy s většími možnými tresty než deset let.
„Tím neříkám, že dojde k zastavení trestního stíhání všech obviněných v těchto kauzách,“ uvedl Zeman s tím, že těchto 18 případů je velmi závažných a komplikovaných. Rozhodnutí tak nemůže být učiněno do týdne, bude záviset na posouzení soudců. S vrchními státními zástupci se shodl na tom, že se každá kauza bude posuzovat individuálně a budou se brát v úvahu i zájmy poškozených. V těchto velkých kauzách je podle Zemana ve hře škoda od 300 milionů do 1,75 miliardy korun na jednotlivou kauzu.Klausova amnestie, kterou vyhlásil u příležitosti 20. výročí samostatné České republiky, se ve článku dvě vztahuje na trestní stíhání, která trvají déle než osm let s trestní sazbou do deseti let. Právě tato pasáž vzbudila kritické reakce některých politiků i veřejnosti.
Ministerstvo spravedlnosti má pracovat na tom, aby nebyly průtahy
Podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) amnestie ukázala, že dnes není otázka poškozených v trestním řízení dostatečně řešena. Opakovaně novelizovaný trestní řád z roku 1961 podle něj neodpovídá současnosti a je příliš složitý. Vláda proto dnes ministerstvu spravedlnosti uložila novelizaci trestních právních předpisů tak, aby do budoucna nenastávaly průtahy v trestním řízení a zefektivnila se trestní politika.
Vicepremiérka Karolína Peake: „Je na místě dát prezidentovi tuto možnost. Členové vlády by to považovali za dobré, vzhledem k tomu, že vláda bude na této mimořádné schůzi platit značné politické body za rozhodnutí, které je v první řadě rozhodnutím prezidenta republiky. Byla by velmi ráda, kdyby této možnosti využil.“
Kabinet také schválil zprávu o dosavadním průběhu amnestie, na níž se podle Blažka zatím podílelo 285 soudců, 111 státních zástupců, 388 administrativních pracovníků soudů a 520 zaměstnanců vězeňské služby.
„Jestliže rozhodnutí prezidenta má být platné, tak předpokládám a předpokládá zřejmě většina právníků, že to slovo platnost je používáno v právním slova smyslu. To znamená, že předseda vlády - tak jak to činili předsedové vlády v minulosti - zhodnotí, zdali rozhodnutí prezidenta nevybočuje z jeho ústavních pravomocí a zdali je realizovatelné v souladu se zákony,“ vysvětlil předseda Legislativní rady vlády Petr Mlsna.
Ministerstvu vnitra vláda uložila posílit policii při zajišťování vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku a také sledovat náklady na toto zajišťování vznikající v souvislosti s amnestií.
