Měl by stát odškodnit lidi, kteří kvůli prezidentově amnestii přišli o možnost domáhat se u soudu náhrady za způsobené škody? TOP 09 tvrdí, že ano. Návrh vyvolává rozporuplné reakce, protože účet za amnestii by v takovém případě zaplatili daňoví poplatníci. Jak by měl stát přesně postupovat a jak by takové odškodnění mělo vypadat, se zatím neví. Nečasův kabinet se jím bude zabývat už zítra.
Amnestie: Kdo to zaplatí?
Prezidentská amnestie nastolila celou řadu otázek. Mají poškození šance domoci se svých peněz dodatečně – v občanskoprávním řízení? Nejsou v některých případech jejich nároky už promlčené? Jak budou jejich žaloby o náhradu škody civilní soudy posuzovat, když jsou viníci díky amnestii považováni za nevinné? Mohly by oběti žalovat stát za to, že jim zmařil možnost získat své peníze od viníků? Jak by mohl stát tuto křivdu zmírnit? Má jim zaplatit odškodné, což bude vždy znamenat použít peníze z veřejné kasy? A jak vysoké by takové odškodné mělo být? Odpovědi na tyto otázky jsou oříškem i pro renomované právníky.
Marvanová: TOP 09 to aspoň bere vážně
Advokátka Hana Marvanová, která hájí práva klientů H-Systemu, se přes ponoření do věci nechtěla k poslednímu vývoji v kauze amnestie pouštět do detailních komentářů. „Neznám příliš podstatu toho návrhu. Pokud by škodu hradil stát, je to hrozné pro daňové poplatníky, protože jde o značné částky. Pokud by to stát hradil, protože selhal, tak by to měl vymáhat po někom z odpovědných osob, kteří tu situaci za stát způsobili,“ tvrdí právnička a pokračuje. „Kvituji alespoň, že to bere pan ministr Schwarzenberg vážně. Je správné, aby se tím vláda zabývala.“
Zatím nechce ani spekulovat o tom, zda by doporučila svým klientům takové odškodnění přijmout: „Situace v jednotlivých kauzách je velmi rozdílná. Navíc návrh není konkrétní, takže je to rozdělování medvěda, který ještě běhá po lese.“ Advokát Miroslav Krutina se domnívá, že stát by se k poškozeným měl postavit čelem.
Miroslav Krutina, advokát a bývalý spolupracovník Českého helsinského výboru
„Přemýšlel jsem o tom také jako o východisku. Stát pochybil a pokud má amnestie zůstat v platnoti, je to pochopitelné gesto z jeho strany. Amnestií prezident “sankcionuje„ stát za průtahy v trestním řízení. Ale zároveň tím byla způsobena 'škoda' poškozeným, protože se tak nemohou domáhat svých práv. Kompenzaci bych tedy viděl jako odškodnění za průtahy na straně poškozených.“
Pospíšil: Musel by se přijmout nový zákon
Poslanec a bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil ale tvrdí, že k případnému odškodnění obětí amnestie státem by bylo nutné přijmout zvláštní zákon. V úvahu by pak přicházely dvě možnosti. První možností je paušální odškodnění. „O výši bych vůbec nechtěl spekulovat,“ říká Pospíšil rovnou. Už dnes je možné na základě zákona o pomoci obětem trestných činů vyplatit jednotlivci částku od 50 do 200 tisíc, tuto sumu ale Pospíšil považuje jen za orientační, protože amnestie zastavila trestní stíhání, kde se oběti domáhaly až milionů.
Nevýhodou této varianty je, že by stát následně nemohl sumu za odškodnění zpětně vymáhat po pachatelích. Pospíšil navíc upozorňuje, že není jisté, zda by paušální odškodnění ze strany státu „z logiky věci“ nevyloučilo následné individuální domáhání se svého lidmi před civilními soudy. „Záleželo by na tom, jak by ten sanační zákon byl napsán,“ říká.
Civilní proces – riziko pro poškozené i pro stát
Druhou možností jsou podle Pospíšila civilní žaloby obětí amnestie, kdy by soud uznal původní pachatele vinnými ze spáchání újmy a jako plátce odškodnění určil stát. „Stát by tuto újmu lidem vyplatil a následně ji vymáhal po pachatelích.“
Adovokát Miroslav Krutina je dokonce přesvědčen, že postačí, když stát zaplatí za poškozené náklady civilního řízení. „Nemusí jít o peníze na ruku. Odškodnění může mít formu překlenovací půjčky, anebo osvobození od soudních poplatků. To osvobození zpřístupní jinou formu obrany práv, třeba právě v občanském řízení.“
Exministr Pospíšil ale zmiňuje možná rizika: „Je to nejistota, jak by dopadla civilní řízení – zda ve prospěch poškozených lidí a v jaké šíři.“ Může to totiž dopadnout tak, že na „zchudlých korupčnících“ nevymůže nic ani stát, ani sami poškození.
Pravděpodobnost takového konce je velmi reálná. Hana Marvanová poukazuje na další rozměr problému. „Je to kvadratura kruhu, poškozený by musel před civilním soudem dokázat, že pachatel spáchal trestný čin. To ale bude obtížné, protože díky amnestii musí být pachatel považován za nevinného a tudíž není osobou, která spáchala trestný čin.“ A Marvanová dodává: „Rady, které poškozeným poskytují někteří, například ministr spravedlnosti Pavel Blažek, jsou v tomto úplně mystifikující.“
Kdo to zaplatí? Daňový poplatník
„Je férové říci, že případné kompenzace poškozeným ze státní kasy na prvním místě tak jako tak vždycky zaplatí daňoví poplatníci,“ potvrzuje Pospíšil. Proti tomu, aby vláda řešila odškodnění za amnestované na úkor daňových poplatníků, se postavila opozice. „Odmítáme, aby na kompenzace byly použity peníze daňových poplatníků,“ řekl k tomu předseda opoziční ČSSD Bohuslav Sobotka. Je podle něho nepřijatelné, aby náhrady hradil stát. „Náhradu poškozeným by měli platit ti, kteří páchali trestnou činnost,“ dodal Sobotka.
Odpovědi na všechny zmíněné otázky a rizika nezná ani sama TOP 09, ačkoli právě její předseda a prezidentský kandidát Karel Schwarzenberg – s vysvětlením, že mu dopad amnestie „leží na srdci“ – návrh inicioval. „Nevíme zatím, jakých opatření se to bude týkat a v jakém rozsahu,“ připustil před novináři místopředseda strany Miroslav Kalousek.