Brno - Právní úprava preventivního uchovávání údajů o internetové a telefonické komunikaci je protiústavní. Spornou část zákona a celou prováděcí vyhlášku dnes zrušil Ústavní soud, neboť příliš zasahuje do soukromí lidí a neobsahuje dostatečné mantinely pro své použití. Takzvané provozní a lokalizační údaje o uskutečněné komunikaci dosud museli uchovávat operátoři a poskytovatelé internetu a na vyžádání je předávali policii a zpravodajským službám. Ústavní soudci rozhodli v tomto případě jednomyslně. Podle ministerstva vnitra je rozhodnutí nešťastné a v důsledcích nahrává zločincům. Ve spolupráci s ministerstvy průmyslu a obchodu a spravedlnosti by proto měla vzniknout nová právní úprava. Rozhodnutí ÚS se nyní musí zapracovat do sbírky zákonů, platit bude zhruba do dvou týdnů.
Podle kritiků zákon nepřiměřeně zasahuje do soukromí lidí a chybí v něm mantinely pro využívání nashromážděných informací. Návrh směřující proti sporné právní úpravě podalo před rokem 51 poslanců zastoupených Markem Bendou (ODS). Povinnost uchovávání údajů se nijak nevztahovala na obsah sdělení. Z výpisů však lze vysledovat stopy elektronických aktivit člověka a podrobnosti o tom, kdo, kdy a s kým komunikoval.
Eliška Wagnerová:
„Je třeba napadené úpravě vytknout, že dotčení jednotlivci nedisponují dostatečnými zárukami proti riziku zneužití údajů a svévole.“
„Na zákonnou úpravu je nutné klást co nejpřísnější měřítka. Takto vymezená právní úprava umožňující masivní zásah do základních práv však nesplňuje požadavky kladené na určitost a jasnost z pohledu právního státu.“
Podle mluvčího ministerstva vnitra Vladimíra Řepky tak ale policie přichází o efektivní nástroj pro odhalování pachatelů trestné činnosti. S využitím údajů od operátorů totiž dokázala zmapovat, kdo, s kým a kdy komunikoval. Údaje umožňovaly i určit, kde se pachatelé nacházeli v určité době. Bez toho podle mluvčího není možné účinné objasňování internetové kriminality. Řepka připomněl, že nález sice zrušil povinnost operátorů uchovávat provozní a lokalizační údaje, policie má však dál právo tyto údaje pro účely trestního řízení vyžadovat a používat. Praktické a detailní dopady tak budou předmětem podrobnějšího právního rozboru.
Telefonní operátoři a poskytovatelé internetu museli podle zákona nejméně půl roku uchovávat údaje o veškeré telefonní a faxové komunikaci včetně času a čísel volajícího a volaného, dále údaje o textových zprávách, e-mailové komunikaci, návštěvách webových stránek a využívání některých internetových služeb. Nejpozději po roce museli data sami zlikvidovat. Bitva o vyhlášku trvala rok. Operátorům se nyní výrazně uleví, na uchovávání dat jim sice přispíval stát, ročně ale agenda stála desítky milionů korun.
Marek Benda:
„Hlavním problémem je, že se uchovává strašně moc dat, aniž bychom věděli, k čemu je to vlastně potřeba, a může do nich úplně každý. To není možné - můžu buď na zločince uchovávat hodně dat, nebo s jeho vědomím málo dat, ale nemůžu na všechny, protože někdo je potenciálně zločinec.“
Kritici: Zákon porušuje lidská práva
51 nespokojených poslanců tvrdilo, že zákonná úprava porušovala základní práva na ochranu soukromého a rodinného života, ochranu před neoprávněným shromažďováním osobních údajů a ochranu listovního tajemství. Konkrétně poslanci napadli dva odstavce zákona o elektronických komunikacích a celou prováděcí vyhlášku o rozsahu provozních a lokalizačních údajů, době jejich uchovávání a formě a způsobu jejich předávání. Přijetí zákona o elektronických komunikacích si vyžádala evropská směrnice. Už dříve se proti analogické úpravě vyslovili němečtí ústavní soudci.
Zákon měl původně sloužit především pro boj s terorismem. Podle kritiků se ale z normy stala rutinní pomůcka policejní práce. Vyšetřovatelé prý o údaje žádají zcela automaticky, a to i v banálních případech. Uchovávání dat čelilo také kritice internetové komunity.
