Soudci Ústavního soudu dál nebudou odpovědní za přestupky. Soudní plénum se odmítlo zabývat návrhem na zrušení té části zákona, která jim přestupkovou imunitu garantuje. Návrh podal kárný senát, který řešil rychlou jízdu ústavního soudce Radovana Suchánka.
Ústavní soud se návrhem na zrušení přestupkové odpovědnosti „svých“ soudců zabýval poté, co kárný senát podal návrh a přerušil řízení o rychlé jízdě ústavního soudce Radovana Suchánka. Ten loni v červenci překročil povolenou rychlost v obci.
„Můj názor je ten, že není sebemenší důvod, aby soudci Ústavního soudu byli v přestupkovém řízení jakkoliv zvýhodněni,“ okomentoval tehdy předseda kárného senátu Vojtěch Šimíček, proč kárný senát chtěl zrušit část zákona.
Návrh směřoval proti ustanovení, že ústavního soudce nelze stíhat pro přestupek. Další napadená část zákona určuje, že kárným proviněním je také jednání vykazující znaky přestupku. V kárném řízení s ústavními soudci lze v současnosti uložit jen výtku, žádný jiný trest – a tato cesta nyní bude beze změn platit dál.
Opoziční stanovisko: Soud jako kachna
Hned na začátku posuzování totiž plénum Ústavního soudu určilo, že kárný senát není oprávněný návrh na zrušení části zákona podat. Několik soudců ale s tímto výkladem nesouhlasilo a k rozhodnutí doplnili i své odlišné stanovisko.
„Známé pořekadlo praví, že když něco vypadá jako kachna, lítá jako kachna, chodí jako kachna a kváká jako kachna, tak je to s největší pravděpodobností kachna,“ píší v oponentním stanovisku soudci Vojtěch Šimíček, Ludvík David, Kateřina Šimáčková a Jiří Zemánek.
„Pokud je proto kárný senát tvořen výhradně soudci, rozhoduje jako soud a činí tak i formálně pod ‚hlavičkou‘ soudu, pak to prostě soud být musí, a to se všemi důsledky včetně aktivní legitimace k podání návrhu na zrušení ustanovení zákona,“ vysvětlili své odlišné stanovisko uvedení soudci.
