O tom, kolik budou brát zastupitelé, starostové či hejtmani, by v budoucnu již nemusela rozhodovat vláda. Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl na celostátní konferenci zastupců samospráv, že by dosavadní praxi chtěl změnit. Souhlasí s tím předseda Svazu měst a obcí František Lukl, podle kterého by byla nejlepší automatická valorizace odměn.
Premiér už nechce rozhodovat o odměnách starostů. Šéf svazu obcí by je navázal na platy poslanců
Premiér Babiš by chtěl, aby platy komunálních a krajských politiků již nezáležely na rozhodnutí vlády. „Je to abnormalita, že vláda má rozhodovat o platu starostů za jejich peníze,“ řekl předseda vlády. Starostové podle něj mají problém s tím, že mají někdy nižší platy než jejich podřízení a zaměstnanci příspěvkových organizací.
Podle Františka Lukla dospěla situace tak daleko, že je nutné najít systémové řešení. Za takové by předseda Svazu měst a obcí považoval automatickou valorizaci. Platy zastupitelů by mohly být navázané například na platy poslanců či senátorů. „Aby to bylo automatické, abychom nechodili jako chudí příručí s tím, že tu se přidává našim zaměstnancům, tu našim ředitelům příspěvkových organizací a starostové jsou v úrovni platů mnohdy pod nimi,“ uvedl.
S tím, že by mohly být odměny starostů či krajských politiků navázány na platy senátorů a poslanců, však nesouhlasí Andrej Babiš. „Nemyslím, že je to dobrý nápad. Kdybych o tom mohl rozhodovat, tak bych zmrazil platy poslanců a senátorů, já myslím, že už mají značně vysoké platy,“ zdůvodnil. Dodal, že na změnu už několikrát apeloval, ale komplikují ji zákony.
Přebytek obecního hospodaření klesá. Radnice Investují více než stát
Se zástupci samospráv jednala také ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), která varovala obce, že bude klesat přebytek, s nímž hospodaří. Ministerstvo financí očekává, že se letos sníží z loňských 8,3 miliardy korun zhruba na dvě miliardy a napřesrok bude činit už jenom 0,6 miliardy korun.
Přebytek hospodaření v obcích klesl již loni, podle státního závěrečného účtu to bylo proto, že přibylo investic. Podle Františka Lukla města a obce v uplynulých letech investovaly bez dotací více než samotný stát – celkem 77,7 miliardy korun, zatímco stát investoval ze svého rozpočtu 48,2 miliardy.
Příjmy obcí přitom průběžně stoupají. Podle ministryně Schillerové by letos měly činit 243,3 miliardy a v příštím roce o 16,8 miliardy více. Souvisí to s očekávaným nárůstem daňových příjmů. „Na celkových příjmech obcí se daňové příjmy podílí z 68 procent,“ upozornila Schillerová.
Příjmy obcí a krajů jsou tvořeny například penězi ze sdílených daní, mezi které patří daň z přidané hodnoty, daně z nemovitosti nebo daně z příjmu. Dále dostávají peníze ze státního rozpočtu například na činnosti související s rozšířenou působností obcí. Schillerová upozornila, že mezi lety 2013 až 2018 klesla zadluženost obcí o zhruba 24 miliard korun, tedy o 26 procent. „Dluh obcí by neměl vzrůst ani v roce 2019,“ dodala ministryně.
