Před čtyřiceti pěti lety, 10. prosince 1970, se v Praze konalo dvoudenní zasedání Ústředního výboru Komunistické strany Československa, na kterém strana přijala takzvané Poučení z krizového vývoje. Šlo o dokument, kterým ústřední výbor vedený generálním tajemníkem Gustávem Husákem obhajoval okupaci Československa v srpnu 1968. Text se stal doktrínou pro čistky a útlak ve společnosti pro následující 70. a 80. léta.
Před 45 lety přijalo vedení KSČ své „poučení“ a začaly čistky
„Po přijetí dokumentu začaly probíhat pohovory, na kterých se členové prověrkových komisí ptali lidí na jejich postoj k okupaci Československa v roce 1968,“ říká historik Libor Svoboda z Ústavu pro studium totalitních režimů. „Každý, kdo zastával sebemenší funkci, ale třeba také učitelé ve školách, musel odpovědět na otázku, zda souhlasí se vstupem cizích vojsk na území našeho státu.“
Kdo odpověděl, že nesouhlasí, kdo byl proti okupaci, kterou tehdejší moc nazývala bratrskou pomocí, ten o svou pozici nebo místo přišel. Poučení z krizového vývoje byla interpretace událostí, které vedly ke vpádu sovětských vojsk, a Komunistická strana Československa tím dala jasně najevo, že ozbrojené přepadení suverénního státu bylo legální. Desítkám tisíc lidí, kteří s takovou interpretací nesouhlasili, zničil režim profesní kariéru, bránil jim ve vzdělávání, mnozí museli emigrovat.
Citace Ústavu pro studium totalitních režimů: „Text Poučení byl v období tzv. normalizace šířen masově. Ve velkém nákladu vyšel na sklonku roku 1970 jako příloha stranického deníku Rudé právo, v roce 1971 jej jako samostatnou brožuru ve vysokém nákladu vydalo Oddělení propagandy a agitace ÚV KSČ. Paralelně vycházely speciální komentované verze, doplněné komentáři dle charakteru cílových společenských skupin.“
- Četná fakta prokazují, že v roce 1968 se u nás vytvořila široká protikomunistická koalice a vznikala nová struktura politického systému, která fakticky obnovovala stav před únorem 1948 a v níž se dokonce projevovaly i výrazné prvky z předmnichovské buržoazní republiky.
- Zatímco Komunistická strana Československa byla pravicovými oportunisty rozkládána, její činnost paralyzována a její akceschopnost ochromena, maloburžoazní kontrarevoluce si vytvářela stále vetší zálohy, které podle potřeby nasazovala do politického zápasu.
- Pravicová část vedení KSČ vydávala tento protisocialistický pohyb za pozitivní politickou angažovanost občanů. Přitom všechny ty, kdož proti těmto nebezpečným jevům vystupovali, označovala pravice za sektářské a konzervativní odpůrce „socialistické obrody".
- Ve skutečnosti pravicově oportunističtí činitelé odkryli prostor pro vysloveně reakční a kontrarevoluční živly, které se draly do popředí a neskrývaly se se záměrem, že odstraní od moci A. Dubčeka, O. Černíka a další, jakmile nebudou už potřebovat jejich ochrany a záštity.