Přesně před patnácti lety začalo v Česku silně pršet. Deště, které neustávaly, způsobily nejhorší povodeň za sto let, na některých místech i za půl tisíciletí. Povodeň vzala život sedmnácti lidem a způsobila škody za více než sedmdesát miliard korun. Trvalo čtrnáct dní, než hladiny řek začaly zase klesat a lidé mohli začít uklízet a počítat škody.
Před 15 lety začala Česko zaplavovat velká voda. Někde byla až pětisetletá
Povodeň v roce 2002 postihla obrovské území, od jihu až na sever Čech. Po druhé vlně srážek, která přišla o týden později, se povodeň dostala do západních, středních a severních Čech. Centrum Prahy se ocitlo bez proudu.
Web ČT24 připravil unikátní rekonstrukci událostí z roku 2002, která den po dni zachycuje průběh katastrofální povodně.
Evakuovány byly celé vesnice. Symbolem pohromy se stala obec Zálezlice na Mělnicku, kterou velká voda téměř smetla. Dnes už mají Zálezlice protipovodňovou hráz, která ochrání téměř celou obec, i vlastní vysílačkovou síť.
Vltava kulminovala v polovině srpna. V Praze byla zaplavena desítka městských částí. S vodou bojovala i zoologická zahrada. Všichni sledovali příběh dvanáctiletého lachtana Gastona, který uplaval 400 kilometrů do Německa. Návrat do Česka ale nepřežil.
Zahrada přišla zhruba o 130 zvířat včetně slona a medvěda. „Povodeň byla velkou katastrofou, ale zároveň se ukázala obrovská solidarita veřejnosti. Lidé chodili pomáhat, začaly sem proudit značné investice,“ říká ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek.
Situace nebyla „nadmíru výtečná“
Co do výše škod byla jedním z nejpostiženějších měst Praha. Zaplaveno bylo prakticky celé centrum města, Kampa se stala součástí řeky. Největší škody ale povodeň způsobila pražskému metru, vyšplhaly se na šest miliard korun. Zaplaveno bylo 20 kilometrů tratí, stovka eskalátorů i dvě vlakové soupravy, které zůstaly ve stanici Florenc. Do běžného provozu se metro vrátilo až po osmi měsících.
Dvě „utopené“ soupravy se vrátily do provozu v roce 2004 a 2005. Jsou označeny vlnovkou nad kabinou strojvedoucího.
Tehdejší primátor Igor Němec věřil, že Praha povodně bez problému zvládne. Pár hodin před zatopením centra města, kdy byly uzavřeny některé mosty, doporučoval k jízdě hlavně metro. „Já bych řekl, že Praha není ohrožena. Situace je nadmíru výtečná,“ prohlásil 13. srpna 2002 a svým odhadem situace se zapsal do historie hlavního města.
„Dnes už se tomu trošku smějeme. Je pravda, že se prostředky, které měly zabránit šíření povodňové vlny, nikdy nevyzkoušely,“ říká vedoucí dispečinku pražského dopravního podniku Jan Cibulka, který řídil dopravu i při povodni.
„Samozřejmě jsme nějaké problémy očekávali, ale ne v tomto rozsahu. I proto třeba známe odstavené soupravy na Florenci, které tam zůstaly několik týdnů,“ dodává.
Zkušenosti z roku 2002 vedly k řadě opatření. Opraveny byly všechny tlakové uzávěry v podzemní části metra. Přepracovaný je i povodňový plán, který se vyzkoušel při cvičení.
Po povodni se měnila podoba měst i koryta řek
Vedle poničených měst a obcí začaly po záplavách i rekonstrukce a investice do říčních koryt. V povodí Vltavy vzniklo 65 regulačních staveb. Například vodní dílo Klabava na Rokycansku bude po rekonstrukci připravené až na tisíciletou vodu. Jeho úkolem je regulovat přítok stejným způsobem, jako se to děje například u přehrad Vltavské kaskády.
Na řadě míst znamenala regulace návrat řek do původních toků. Říčka Loděnice jižně od Prahy nyní proudí téměř stejně jako v sedmdesátých letech. „Říčka byla původně napřímená, v délce asi dvou a půl kilometru. V rámci revitalizace jsme zajistili zmeandrování a prodloužení toku asi o půl kilometru,“ popisuje zásah Jiří Kahánek z Povodí Vltavy. Projekt za třicet milionů má za úkol zpomalovat přílivové vlny.