Zálezlice – Další velké povodně by se již nemusely týkat Zálezlic na Mělnicku. Obec, již záplavová vlna v roce 2002 takřka srovnala se zemí a vážné škody utrpěla i letos v létě, konečně má protipovodňovou hráz. Dostavuje se také druhá hráz, která má ochránit místní část Kozárovice. Před jedenácti lety přesáhly v Zálezlicích škody po řádění živlu 200 milionů korun. Od té doby se obec v podstatě celá obnovila. Letošní povodeň již tak katastrofální nebyla.
Protipovodňový val se skládá ze dvou téměř vzájemně kolmých hrází, které jsou přes 1 500 metrů dlouhé a zhruba čtyři metry vysoké. V nejvyšším bodě má hráz 4,5 metru a vytvořena byla z materiálu o objemu 80 000 metrů krychlových. Výška hrází je navržena podle skutečné hladiny při povodni v roce 2002. V hrázi je také několik prostupů, kudy může projet například zemědělská technika. Investorem stavby bylo Povodí Labe, které před zahájením stavby počítalo s náklady kolem 47 milionů korun. Původní rozpočet přitom počítal se 147 miliony korun.
Stavět se začalo hned po povodních, podle starosty obce Jiřího Čížka ale vše zbrzdila legislativa. „Tak ohromnou stavbu vyřešit legislativně je ohromně složité, je tam spousta dotčených orgánů a každý na to má čas. Rychleji to asi nešlo,“ myslí si Čížek. Zálezlicím možná „ublížilo“ to, že se nacházejí u soutoku Labe a Vltavy - ačkoliv mají blíže k Vltavě a stavba se nejprve projednávala s Povodním Vltavy, do hráze nakonec investovalo Povodí Labe, neboť do jeho záplavového území Zálezlice spadají.
Zálezlice i po půl roce stále vysychají
V roce 2002 padlo vodě za oběť 121 domů a hospodářských stavení. Povodeň poničila rozvody elektřiny, pouliční osvětlení, silnice, kanalizaci, čistírnu odpadních vod, vodovod a fotbalový stadion.
Velká voda zasáhla Zálezlice i letos v červnu, kdy ještě nebyla hráz dokončená; voda se opět dostala do obce. Letos byly škody vyčísleny na zhruba 50 milionů korun, což je desetinásobek jejich ročního rozpočtu. Podle starosty se obec ještě úplně nevzpamatovala, a to jak materiálně, tak psychicky. Především jsou ale vyplavené domy stále vlhké, i když v nich už lidé opět bydlí. „Po zkušenostech z povodní z roku 2002 budou domy vysychat tak pět šest let,“ myslí si starosta Čížek. Místní po opětovných záplavách propadli beznaději, vidina hráze, která by je už měla ochránit, je ale držela nad vodou - i když ne doslova.
Červnová povodeň rezonuje podél Vltavy a Labe
Zálezlice nejsou zdaleka jediné místo, které letošní záplavy poničily. Stopy po nich zůstávají například ve Vraném nad Vltavou, které někteří lidé opustili. Další zůstávají a stále dávají dohromady poškozené příbytky. „Nábytek je, co jsme kde sehnali, co nám kdo dal,“ podotkla Irena Kutmanová z domu u vranského přívozu.
Jiné to není ani v Hřensku – časté oběti povodní, které mohou přijít nejen po Labi, ale také z druhé strany po Kamenici. Některé domy vyplavené v červnu jsou dodnes takřka neobyvatelné. Jak to ale bývá, lidé svoji obec stejně neopustí. „Já do toho kraje patřím,“ zdůraznil Miroslav Pilnáček, jehož dům má po půl roce obyvatelnou jedinou místnost.
Hřensko má ale kromě vlhkých domů ještě jeden problém – po povodni ubylo turistů. Soutěsky kvůli počasí letos vydělaly o tři miliony méně než v předchozích letech, obec by přitom potřebovala na opravy každou korunu.
