Cenu Arnošta Lustiga za odvahu, statečnost, lidskost a spravedlnost ve čtvrtek v sídle pražské primátorky převzal devadesátiletý podnikatel a bojovník za demokracii Paul Rausnitz. Jako dítě utekl s rodinou z rodného Jablonce před nacisty, po druhé světové válce odešel do Spojených států. Po pádu komunistického režimu se opět vrátil do Česka, kde zprivatizoval a zachránil přerovskou společnost Meopta.
Prchal před nacisty i komunisty, později zachránil Meoptu. Lustigovu cenu získal Paul Rausnitz
Události: Lustigovu cenu získal Paul Rausnitz (zdroj: ČT24)
Výbor, který laureáty volí, Rausnitze ocenil jako mimořádnou osobnost hodnou vděku a následování. Cenu mu předal premiér v demisi Andrej Babiš, jemuž jako předsedovi vlády přísluší funkce předsedy čestného výboru ceny, za přítomnosti primátorky Adriany Krnáčové (oba ANO) a předsedy výboru ceny kardiochirurga Jana Pirka.
„Pro republiku nasadil život“
„Dovolte, abych vám vyjádřil hlubokou úctu a poděkoval vám za váš přínos českému národu,“ uvedl Andrej Babiš při slavnostním ceremoniálu v sídle pražské primátorky. Zvláště ocenil odvahu Rausnitze bojovat za svobodu a demokracii a také jeho podnikatelské úspěchy.
Z rodného Československa byl Rausnitz nucen uprchnout před nacisty kvůli židovskému původu a během druhé světové války se podílel na osvobození země. V roce 1946 v obavách před nastupujícím komunistickým režimem odešel do Spojených států amerických. Po roce 1989 zprivatizoval a postupně zmodernizoval společnost Meopta.
Slavnostní předání Ceny Arnošta Lustiga (zdroj: ČT24)
„Ve svém mládí pro republiku nasadil život. V USA se všemu naučil a dosáhl velkého úspěchu, aby se pak po roce 1989 vrátil do své rodné země a zachránil zde celý průmyslový obor. Paulu Rausnitzovi patří úcta a vděčnost naší země. Je velkým příkladem,“ uvedl prezident Česko-izraelské smíšené obchodní komory Pavel Smutný, který je jedním ze zakladatelů ocenění.
Ceremoniálu se zúčastnili také sestra Arnošta Lustiga Hana Hnátová, bývalý předseda vlády Petr Nečas, kardinál Dominik Duka, ministr zahraničí Martin Stropnický a izraelský velvyslanec Daniel Meron.
Čtrnáctiletý voják
Paul Rausnitz se narodil 9. března 1928 v Jablonci nad Nisou jako nejmladší ze tří synů lékaře a obchodnice s bižuterií. Roku 1939 rodina kvůli židovskému původu opustila republiku. Původně chtěli odjet do USA, přes Polsko se ale nakonec za dramatických okolností dostali až do Sovětského svazu. Do Československa se Rausnitz vrátil jako voják československé armády, do které vstoupil s celou rodinou ve svých 14 letech v Buzuluku. Republiku osvobozoval v 17 letech.
Poměry v Sovětském svazu mu ale napověděly, že jeho rodnou vlast nečeká nic dobrého, a rok po konci války utekl s rodinou do Spojených států, kde s bratry založil společnost WEPRA (podle jmen sourozenců Walter, Egon a Paul Rausnitzovi). Nejprve dováželi do USA českou bižuterii a poté, co jim komunisté zkonfiskovali jablonecký majetek, začali spolupracovat se světoznámou klenotnickou firmou Swarovski. Pozoruhodnou souvislostí je, že Daniel Swarovski se také narodil na Jablonecku.
Přerovský Baťa
Po roce 1990 se Paul Rausnitz vrátil do Československa, kde svými investicemi zachránil upadající přerovskou společnost Meopta. Postupně z ní vybudoval prosperujícího výrobce sportovních dalekohledů a puškohledů. Dnes vyrábí třeba optiku i pro české biatlonisty.
Do produkce patří také zaměřovače, přístroje pro noční vidění nebo optické systémy pro tanky a obrněná vozidla. Značnou část sortimentu tvoří dodávky pro digitální projekce a polovodičový průmysl.
V současnosti firma vyváží výrobky do více než 50 zemí, hlavně na trhy Evropské unie, USA a Izraele. Podnik s 2300 zaměstnanci zároveň patří mezi největší zaměstnavatele v regionu, Rausnitz je stále aktivním majitelem, který se podílí na strategickém rozhodování.
Nejen kvůli záchraně přerovské Meopty se Rausnitzovi přezdívá „přerovský Baťa“. Je držitelem řady ocenění, v roce 2013 obdržel od prezidenta Miloše Zemana medaili Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské. Kromě podnikání se angažuje také například v Československé obci legionářské.
Čestný občan
Před týdnem působení Paula Rausnitze ocenili také zastupitelé Přerova, kteří mu předali dekret o čestném občanství. Podnikatel si pro něj přiletěl z USA, kde střídavě pobývá. „Teď jsem občanem dvakrát. Jsem normální český občan a přerovský český občan. Dělá mi to radost. Narodil jsem se s Českem a umřu s Českem, ale umřu s dvěma občanstvími. Jsem na to hrdý. Doufám, že je obě ještě několik let využiju,“ uvedl Rausnitz.
Primátor města Vladimír Puchalský (Společně pro Přerov) při té příležitosti vyzdvihl jeho osobnost, charisma i vitalitu v jeho věku. „Přišel do Přerova, Přerov uviděl a zvítězil. Měl jasnou vizi, jasnou mysl a rozhodl se. Nebál se a takových lidí je málo,“ uvedl primátor.
Odkaz Arnošta Lustiga
Loni získala Cenu Arnošta Lustiga disidentka a chartistka Dana Němcová. Prvním nositelem se stal pražský biskup Václav Malý. V dalších letech ji získali hlasatelka Kamila Moučková, válečný veterán a novinář Bedřich Utitz, podnikatel a filantrop Petr Sýkora a spisovatel Jiří Stránský.
Cenu Arnošta Lustiga založila v roce 2011 Česko-izraelská smíšená obchodní komora jako podporu odkazu spisovatele Arnošta Lustiga. Ve svém díle se celý život zabýval tématem holocaustu, který v mládí sám přežil. Cena Arnošta Lustiga se od roku 2012 předává české žijící osobnosti za rozvoj morálních hodnot ve společnosti.
Laureáta každoročně volí Výbor Ceny Arnošta Lustiga složený ze 14 osobností české kultury, politiky a vědy, jehož členy jsou vedle Pirka publicista Jefim Fištejn, socioložka Jiřina Šiklová, advokát a vysokoškolský učitel Jaromír Císař, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová nebo rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.