Prchal před nacisty i komunisty, později zachránil Meoptu. Lustigovu cenu získal Paul Rausnitz

Nahrávám video

Cenu Arnošta Lustiga za odvahu, statečnost, lidskost a spravedlnost ve čtvrtek v sídle pražské primátorky převzal devadesátiletý podnikatel a bojovník za demokracii Paul Rausnitz. Jako dítě utekl s rodinou z rodného Jablonce před nacisty, po druhé světové válce odešel do Spojených států. Po pádu komunistického režimu se opět vrátil do Česka, kde zprivatizoval a zachránil přerovskou společnost Meopta.

Výbor, který laureáty volí, Rausnitze ocenil jako mimořádnou osobnost hodnou vděku a následování. Cenu mu předal premiér v demisi Andrej Babiš, jemuž jako předsedovi vlády přísluší funkce předsedy čestného výboru ceny, za přítomnosti primátorky Adriany Krnáčové (oba ANO) a předsedy výboru ceny kardiochirurga Jana Pirka.

„Pro republiku nasadil život“

„Dovolte, abych vám vyjádřil hlubokou úctu a poděkoval vám za váš přínos českému národu,“ uvedl Andrej Babiš při slavnostním ceremoniálu v sídle pražské primátorky. Zvláště ocenil odvahu Rausnitze bojovat za svobodu a demokracii a také jeho podnikatelské úspěchy.

Z rodného Československa byl Rausnitz nucen uprchnout před nacisty kvůli židovskému původu a během druhé světové války se podílel na osvobození země. V roce 1946 v obavách před nastupujícím komunistickým režimem odešel do Spojených států amerických. Po roce 1989 zprivatizoval a postupně zmodernizoval společnost Meopta.

Nahrávám video

„Ve svém mládí pro republiku nasadil život. V USA se všemu naučil a dosáhl velkého úspěchu, aby se pak po roce 1989 vrátil do své rodné země a zachránil zde celý průmyslový obor. Paulu Rausnitzovi patří úcta a vděčnost naší země. Je velkým příkladem,“ uvedl prezident Česko-izraelské smíšené obchodní komory Pavel Smutný, který je jedním ze zakladatelů ocenění.

Ceremoniálu se zúčastnili také sestra Arnošta Lustiga Hana Hnátová, bývalý předseda vlády Petr Nečas, kardinál Dominik Duka, ministr zahraničí Martin Stropnický a izraelský velvyslanec Daniel Meron.

Čtrnáctiletý voják

Paul Rausnitz se narodil 9. března 1928 v Jablonci nad Nisou jako nejmladší ze tří synů lékaře a obchodnice s bižuterií. Roku 1939 rodina kvůli židovskému původu opustila republiku. Původně chtěli odjet do USA, přes Polsko se ale nakonec za dramatických okolností dostali až do Sovětského svazu. Do Československa se Rausnitz vrátil jako voják československé armády, do které vstoupil s celou rodinou ve svých 14 letech v Buzuluku. Republiku osvobozoval v 17 letech.

Poměry v Sovětském svazu mu ale napověděly, že jeho rodnou vlast nečeká nic dobrého, a rok po konci války utekl s rodinou do Spojených států, kde s bratry založil společnost WEPRA (podle jmen sourozenců Walter, Egon a Paul Rausnitzovi). Nejprve dováželi do USA českou bižuterii a poté, co jim komunisté zkonfiskovali jablonecký majetek, začali spolupracovat se světoznámou klenotnickou firmou Swarovski. Pozoruhodnou souvislostí je, že Daniel Swarovski se také narodil na Jablonecku.

Přerovský Baťa

Po roce 1990 se Paul Rausnitz vrátil do Československa, kde svými investicemi zachránil upadající přerovskou společnost Meopta. Postupně z ní vybudoval prosperujícího výrobce sportovních dalekohledů a puškohledů. Dnes vyrábí třeba optiku i pro české biatlonisty. 

Do produkce patří také zaměřovače, přístroje pro noční vidění nebo optické systémy pro tanky a obrněná vozidla. Značnou část sortimentu tvoří dodávky pro digitální projekce a polovodičový průmysl.

V současnosti firma vyváží výrobky do více než 50 zemí, hlavně na trhy Evropské unie, USA a Izraele. Podnik s 2300 zaměstnanci zároveň patří mezi největší zaměstnavatele v regionu, Rausnitz je stále aktivním majitelem, který se podílí na strategickém rozhodování.

Nejen kvůli záchraně přerovské Meopty se Rausnitzovi přezdívá „přerovský Baťa“. Je držitelem řady ocenění, v roce 2013 obdržel od prezidenta Miloše Zemana medaili Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské. Kromě podnikání se angažuje také například v Československé obci legionářské.

Čestný občan

Před týdnem působení Paula Rausnitze ocenili také zastupitelé Přerova, kteří mu předali dekret o čestném občanství. Podnikatel si pro něj přiletěl z USA, kde střídavě pobývá. „Teď jsem občanem dvakrát. Jsem normální český občan a přerovský český občan. Dělá mi to radost. Narodil jsem se s Českem a umřu s Českem, ale umřu s dvěma občanstvími. Jsem na to hrdý. Doufám, že je obě ještě několik let využiju,“ uvedl Rausnitz.

Primátor města Vladimír Puchalský (Společně pro Přerov) při té příležitosti vyzdvihl jeho osobnost, charisma i vitalitu v jeho věku. „Přišel do Přerova, Přerov uviděl a zvítězil. Měl jasnou vizi, jasnou mysl a rozhodl se. Nebál se a takových lidí je málo,“ uvedl primátor.

Odkaz Arnošta Lustiga

Loni získala Cenu Arnošta Lustiga disidentka a chartistka Dana Němcová. Prvním nositelem se stal pražský biskup Václav Malý. V dalších letech ji získali hlasatelka Kamila Moučková, válečný veterán a novinář Bedřich Utitz, podnikatel a filantrop Petr Sýkora a spisovatel Jiří Stránský.

Cenu Arnošta Lustiga založila v roce 2011 Česko-izraelská smíšená obchodní komora jako podporu odkazu spisovatele Arnošta Lustiga. Ve svém díle se celý život zabýval tématem holocaustu, který v mládí sám přežil. Cena Arnošta Lustiga se od roku 2012 předává české žijící osobnosti za rozvoj morálních hodnot ve společnosti.

Laureáta každoročně volí Výbor Ceny Arnošta Lustiga složený ze 14 osobností české kultury, politiky a vědy, jehož členy jsou vedle Pirka publicista Jefim Fištejn, socioložka Jiřina Šiklová, advokát a vysokoškolský učitel Jaromír Císař, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová nebo rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Předseda Ústavního soudu Baxa v Terezíně varoval před projevy autoritářství

Předseda Ústavního soudu ČR Josef Baxa na tryzně v Terezíně, která připomněla oběti nacistické perzekuce, varoval před projevy autoritářství. Současnou atmosféru ve společnosti přirovnal k době před nástupem nacismu. Vyzval lidi, aby nebyli lhostejní a bránili základní hodnoty a instituce. Pietní akce u příležitosti 81. výročí konce druhé světové války se účastnil také prezident Petr Pavel, politici, diplomati, skauti.
10:30Aktualizovánopřed 8 mminutami

Experti vyjmuli lebku svaté Zdislavy z betonu, je v zachovalém stavu

Lebku svaté Zdislavy se expertům podařilo úspěšně vyjmout z betonu, vzácná relikvie je zachovalá, nyní ji čekají restaurátorské práce. Policie České republiky to v neděli dopoledne oznámila na sociální síti X. Lebku v úterý podle kriminalistů ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku pětatřicetiletý muž, podezřelého kriminalisté zadrželi ve čtvrtek. Muž zalil relikvii nevyčíslitelné historické hodnoty do betonu s cílem ji pohřbít. V sobotu soud v České Lípě neposlal muže do vazby, stíhán bude na svobodě.
před 53 mminutami

Už v pěti letech do školy. Předčasných prvňáků je čím dál více

Do prvních tříd nastoupilo v letošním školním roce 930 dětí ještě před šestými narozeninami. Podle dat ministerstva školství (MŠMT) jde o nejvyšší počet předčasných prvňáků od školního roku 2010/11, kdy jich bylo 958. Vyšší počet žádostí může podle odborníků souviset například s plánovanými změnami odkladů školní docházky. Rodiče také argumentují vysokým nadáním dítěte nebo tím, že je oproti vrstevníkům napřed. Mluvčí České školní inspekce (ČŠI) Anna Brzybohatá ale upozorňuje, že pro kladné posouzení žádosti je důležitá komplexní připravenost dítěte, nejen dílčí schopnosti.
před 3 hhodinami

Letos přibude 130 kilometrů cyklostezek

Cyklisté se letos mohou těšit na dokončení lávky přes Labe u Kostomlat nad Labem nebo na nový akvadukt přes železnici na Domažlicku. V Česku se v letošním roce plánuje dokončit 130 kilometrů cyklostezek, o 34 kilometrů méně než loni. Vyplývá to ze statistik jednotlivých krajů, které má Česká televize k dispozici. Nejvíce tras dokončí Olomoucký kraj, a to 25 kilometrů. V Ústeckém kraji naopak letos nedostaví žádnou.
před 4 hhodinami

Krajům chybí peníze na sociální služby, do budoucna by mohlo pomoci víceleté financování

Domovy pro seniory a také další sociální služby pravidelně řeší potíže s financováním a volají pro dlouhodobém řešení. Některé kraje chtějí ještě od ministerstva práce a sociálních věcí získat víc peněz, než kolik pro letošek dostaly, a zároveň hledají zdroje ve svých rozpočtech. Současný a bývalý ministr práce se přou, kdo způsobil letošní vyhrocenou situaci. Řešením do budoucna by mohlo být víceleté financování, do kterého by se ve větším rozsahu zapojily také samosprávy a soukromé zdroje.
před 5 hhodinami

V Říčanech omylem zvedli daň z nemovitosti. Vynahradíme vám to, kaje se radnice

Vyšší daň z nemovitosti letos zaplatí majitelé bytů v Říčanech. Vedení města si totiž špatně vyložilo zákon a říká, že omylem zvýšilo koeficient, čímž celková taxa výrazně vzrostla. Po nespokojených reakcích teď radnice slibuje, že to v příštích letech občanům vykompenzuje.
před 6 hhodinami

VideoJakou roli při hašení v Českém Švýcarsku sehrály vrtulníky, rozebrala Zóna ČT24

Když 2. května vznikl v Českém Švýcarsku mezi Rynarticemi a Dolní Chřibskou lesní požár, hasiči velmi rychle vyhlásili zvláštní, tedy nejvyšší stupeň poplachu. Okamžitě žádali o leteckou pomoc nejen policii, ale i armádu. Také to byl rozdíl oproti požáru v roce 2022. Novému, odlišnému přístupu se věnovala Zóna ČT24 ve velké reportáži. Ptala se i pilotů a palubního personálu policie a armády, jaké poučení si vzali z obřího požáru ve Hřensku. Zjišťovala také, kdy se do podobných hašení zapojí objednané velkokapacitní vrtulníky Black Hawk a hlavně specializované stroje Firehawk. Pořad rovněž nabídl zatím nezveřejněné záznamy.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoBohaté ložisko českého granátu umožňuje prodloužit těžbu v Podkrkonoší

Družstvo Granát Turnov bude těžit v Dolní Olešnici v Podkrkonoší o pět let déle, než se plánovalo. Tamní ložisko je nečekaně bohaté. Šperkařům sice uškodil covid i úbytek zákazníků z Ruska, zájem o klenoty osázené českými granáty se ale ukázal jako trvalý. Kámen barvy holubičí krve má ideální vlastnosti pro broušení. „Ve světě se nacházejí obdobné pyropy, ale ne v takovém množství a ne takové kvalitě, jako jsou zrovna tady,“ řekl geolog Jiří Morysek. Těžba nesmí být příliš hlučná, prašná a nemůže ani snížit hladinu spodní vody. Dolní Olešnici do rozpočtu přináší ročně stovky tisíc korun.
před 14 hhodinami
Načítání...